Katastr nemovitostí

Obsah marcového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah marcového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 11/2018

Do katastru nemovitostí by měl nahlédnout každý, kdo plánuje pořídit si nemovitost. Z katastru se totiž dá zjistit nejen to, kdo je skutečným vlastníkem předmětné nemovitosti, ale i zda na ní nevázne například věcné břemeno nebo zástavní právo. Jaké další informace můžete v katastru nemovitostí nalézt? A jak probíhá řízení u katastrálního úřadu?

Výpis z katastru nemovitostí

Katastr nemovitostí obsahuje jak informace o poloze, geometrické podobě a umístění nemovitosti, tak informace o právech, která se k nemovitosti vážou. Nahlížet do něj lze od roku 2004 jednoduše přes internetovou aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí vedenou Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Tato aplikace umožňuje dohledat základní informace o nemovitosti, jako jsou jméno a bydliště jejího vlastníka, výměra, označení parcely, číslo listu vlastnictví, seznam sousedních parcel nebo informace o zástavním právu. Stačí, pokud hledající zná obec či katastrální území, na němž se nemovitost nachází, číslo parcely, stavby nebo bytové jednotky.

Bezplatně však tímto způsobem nelze získat takzvaný výpis z katastru nemovitostí, který je právně závazným dokumentem prokazujícím stav dané nemovitosti a je požadován například při prodeji domu, bytu či pozemku. Může jej také chtít vidět nájemce bytu či je potřeba jej získat pro vyřizování stavebního povolení či pro ohlášení stavby. Výpis je možné získat elektronicky na základě registrace a po zaplacení poplatku prostřednictvím elektronické aplikace Dálkový přístup, která je rovněž spravována Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Výpis také pořídíte za poplatek při osobní návštěvě některého z katastrálních úřadů, na kontaktních místech veřejné správy Czechpoint, respektive na poště, obecním úřadě, krajském úřadě nebo u notáře. O výpis můžete dále požádat písemně katastrální úřad, který jej pošle po zaplacení poplatku, k jehož úhradě vás vyzve. Výpis můžete získat úplný či částečný. Čím více informací a stran formátu A4 si vyžádáte, tím více za výpis zaplatíte.

Co ve výpisu hledat

Výpis z katastru nemovitostí se skládá z několika částí. V části A je informace o vlastníkovi, případně o spoluvlastnících. Část B obsahuje identifikační údaje nemovitosti a v části C naleznete informace, zda je daná nemovitost zatížena zástavním či podzástavním právem, věcným břemenem nebo předkupním právem. Část D přináší informace o případných nejasnostech ohledně vlastnictví nemovitosti, případných soudních sporech a část E informuje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického práva, tedy například o kupní či darovací smlouvě. Část F se týká podrobnějších informací o zemědělsky využívané půdě.

Zajímáte-li se o koupi nemovitosti, měli byste zbystřit zejména u části C a D. Jestliže obsahuje text „bez zápisu“, k nemovitosti se nevážou zástavní či jiná práva třetích osob a neprobíhá rovněž ani žádné řízení týkající se vlastnictví nemovitosti. V části D také může být písmeno P neboli takzvaná plomba značící, že právě probíhá nějaká změna. Na konci výpisu jsou pak informace o řízeních, listiny k plombám, identifikace katastrálního úřadu, datum a čas, kdy byl výpis vyhotoven, jméno a příjmení toho, kdo jej vyhotovil, a dále otisk razítka.

Podání do katastru nemovitostí

Podle toho, co má být do katastru nemovitostí zapsáno, se rozlišují tři druhy zápisů – vklad, záznam a poznámka. Nejvýznamnější je vklad, kterým se zapisuje zejména vznik, změna či zánik vlastnického práva, práva stavby, věcného břemene, zástavního práva, předkupního práva, zákazy převodu nemovitosti. Od roku 2014 lze také vkladem zapsat nájem nemovitosti. Poznámkou se zapisují probíhající soudní a jiná řízení, která souvisejí s předmětnou nemovitostí, jako jsou například informace o exekučním příkazu či žádost o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám.

V případě, že má být podkladem pro zápis práva do katastru smlouva, podává návrh na vklad jedna ze smluvních stran nebo i další smluvní strany. Je praktické přímo do smlouvy uvést, kdo návrh podá a kdo zaplatí poplatek za řízení. V návrhu musí být označen příslušný katastrální úřad, který má zápis provést, dále pak jméno, příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, případně název, identifikační číslo a sídlo účastníků řízení, tedy nabyvatele práva k nemovitosti a případně toho, kdo právo na základě vkladu ztratí. V návrhu musí být dále uvedeno, jaké konkrétní právo má být do katastru nemovitostí zapsáno. Součástí návrhu musejí být i přílohy prokazující oprávnění podat návrh na vklad, tedy plná moc s ověřeným podpisem v případě zastoupení, nabývací titul, tedy typicky smlouva nebo rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu, případně výpis z veřejného či jiného rejstříku. Jestliže má v důsledku vkladu dojít k dělení pozemku, je nutno předložit i geometrický plán.

Za podání návrhu na vklad vlastnického práva se platí poplatek ve výši 1000 korun. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce s výjimkou slovenštiny musejí být předloženy společně s úředním překladem. Poplatek můžete zaplatit kolky nebo na pokladně katastrálního úřadu. Návrh se podává buď písemně poštou, nebo elektronicky, even­tuál­ně osobně na příslušný katastrální úřad. Povinné je přitom podat jej na předepsaném formuláři. Rozhodl-li o zapisovaném právu soud či jiný orgán, zahajuje se vkladové řízení bez návrhu, takzvaně z moci úřední.

Jak probíhá řízení

Katastrální úřad vyrozumí den po podání návrhu účastníky řízení o tom, že mu byl doručen návrh na vklad. Úřad také na nemovitosti vyznačí již výše zmíněnou plombu, že ohledně nemovitosti probíhá řízení. Vyrozumění o probíhajícím řízení přitom může proběhnout podle volby účastníků i SMS, datovou schránkou či e-mailem. Účastníci mají od doručení návrhu 20 dní na to, aby případné řízení zpochybnili. Tato lhůta slouží jako ochrana proti podvodnému návrhu. Na provedení zápisu či zamítnutí návrhu na vklad má katastrální úřad 30denní lhůtu, ve složitějších případech 60 dní. Aktuální stav řízení lze sledovat podle čísla jednacího přes již zmíněnou bezplatnou aplikaci přístupnou na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. V případě povolení vkladu vyrozumí katastrální úřad účastníky řízení. Pokud vklad nepovolí, může účastníky vyzvat k opravě návrhu. V některých případech bude však nutné podat návrh znovu. Proti rozhodnutí katastrálního úřadu se nelze odvolat, je však možnost se proti němu bránit prostřednictvím žaloby u soudu.

Katastr nemovitostí a osobní údaje

Údaje evidované v katastru nemovitostí jsou přístupné každému. Některé informace, například jméno vlastníka vyhledané nemovitosti, lze získat pomocí zmíněných internetových aplikací. Pro získání opisu listin, třeba kupní smlouvy, musí žadatel prokázat svou totožnost přímo na katastrálním úřadu. Ten vede evidenci obsahující identifikaci žadatele o údaje. Osobní návštěvou katastrálního úřadu můžete také získat výpis nemovitostí, které vlastní určitá osoba. Snadné dostupnosti údajů o vlastnictví využívají některé společnosti, které si zjistí vlastníky pozemků a rozešlou jim nabídky k odkupu. Vlastníci tak jsou někdy doslova bombardováni nabídkami, což může zvláště starší lidi vést k tomu, že nakonec podlehnou a své nemovitosti prodají, a to někdy navíc pod cenou. Nejen tyto případy tak v současné době vedou k tomu, že se zvažuje, zda by nemělo dojít k úpravě veřejnosti přístupných údajů v katastru.

V souvislosti s evropským nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) přijaly katastrální úřady některé změny týkající se zacházení s osobními údaji. Co se však týče osobních údajů, které lze dohledat bezplatnou internetovou aplikací či prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí, žádná změna se zatím neplánuje. Vychází se přitom z toho, že rozsah osobních údajů zapisovaných do katastru nemovitostí je přiměřený účelům, pro které je katastr vedený.


Prihlásiť