dTest: Plnotučné hořčice obsahují méně éček než za totality

Obsah listopadového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 11/2018 Obsah listopadového dTestu

Vydané: 9.8.2018   

Tučná, masitá nebo nevýrazná jídla jsou rázem pikantnější, když se k nim přidá hořčice. K její výrobě nejsou konzervanty nutné, přesto je někteří výrobci přidávají. Časopis dTest otestoval 16 plnotučných hořčic a zjistil, že obsah cukru a tuku u některých výrobků neodpovídá údajům na jejich obalu. Kromě toho nezávislý test ukázal, že tři vzorky obsahovaly konzervanty a čtyři vzorky siřičitany; výrobci je přiznali i na obalu.

V České republice sahá velkovýroba plnotučné hořčice až do 19. století. Základní postup zůstává přibližně stejný – podrcená bílá hořčičná semínka se smíchají s cukrem, octem a kořením, následně se melou najemno a zrají asi deset dní v kádích. Přestože při výrobě nejsou chemické konzervanty zapotřebí, někteří výrobci je do hořčice přidávají kvůli ochraně před bakteriemi. „Československá norma 581360 z roku 1963 dovolovala použít při výrobě konzervaci kyselinou benzoovou v množství 1500 mg/kg, současný legislativní limit je 1000 mg/kg. V testovaných hořčicích jsme naměřili od 633 do 733 mg/kg. Lze tedy říci, že dnešní plnotučné hořčice obsahují o polovinu méně konzervantů než za totality,“ komentuje zjištění Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře celkem 16 zástupců různě balených plnotučných hořčic. V laboratoři nechal zkoumat obsah sušiny, cukru, tuku, kyseliny octové a množství pevných nečistot a konzervantů. „Zjištěné množství cukru a tuku se v několika případech rozcházelo s hodnotami deklarovanými na obalech. Za nepravdivost údajů o obsahu cukru jsme strhli známku výrobkům značek Senf, coop/klasik, Penny, Neli a Tesco, protože rozdíl překročil tolerovanou 20% mez. Nesoulad v množství tuku jsme odhalili v hořčici Lidl/Mikado,“ shrnuje Hana Hoffmannová.

Siřičitany chrání výrobky před oxidací. Nevýhodou je, že jimi ošetřenou hořčici musejí oželet lidé alergičtí a citliví. Přítomnost siřičitanů ověřoval dTest laboratorně. Zjištění se shodovala s údaji na obalech. Siřičitany použila pouze společnost Boneco ve čtyřech svých výrobcích.

Umělých barviv se spotřebitelé nemusí obávat. Žlutou barvu má hořčice díky rozemletým hořčičným semínkům a případně přidané kurkumě. Pokud výrobci hořčice dobarvovali, nepoužili žádná umělá barviva.

Překvapivé jsou závěry z porovnání cen u plnotučných hořčic. Vyšší cena není zárukou vyšší kvality. I nejlevnější hořčice jsou kvalitativně podobné s pětkrát dražšími konkurenty.

Přehled testovaných plnotučných hořčic najdete na webu www.dtest.cz. Kompletní výsledky testu přineslo srpnové vydání časopisu dTest.

Znáte rozdíl mezi kremžskou a plnotučnou hořčicí?

Možná jste se někdy zamýšleli nad tím, proč je vlastně hořčice plnotučná. Vyrábí se totiž z neodtučněných bílých hořčičných semínek a obsah tuku je pro její kvalitu důležitý. Vyhláška jeho množství stanovuje alespoň na 3,6 %, což odpovídá zhruba 10% obsahu hořčičných semen. Jiný než hořčičný olej nesmí hořčice obsahovat. Čím je tučnost hořčice vyšší, tím více semínek obsahuje. Údaj o tučnosti je bohužel často jedinou možností, jak podíl hořčičných semínek ve výrobku odhadnout.

Kremžská hořčicese vyrábí z bílých a černých hořčičných semínek, hlavní odlišností je hrubší struktura, viditelné částečky černých hořčičných semen a sladší chuť. Díky použití černé hořčice bývá v porovnání s plnotučnou i trochu ostřejší. V České republice kvalitu kremžské hořčice rovněž určuje vyhláška. V porovnání s plnotučnou obsahuje vyšší množství sušiny a cukru (32 %, respektive 16 %) a není pro ni stanoven minimální obsah tuku.

Kontakty pro média:

Hana Hoffmannová, hoffmannova@dtest.cz, tel.: +420 241 404 922
Kristýna Kuncová, kuncova@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.

Prihlásiť