Dočkáme se opravdu rychlého přenesení čísla?

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 11/2017 Přečtěte si nový dTest

Vydané: 29.6.2017    Publikované v časopise 7/2017

I přes tvrdý lobbing operátorů prošla v květnu Poslaneckou sněmovnou novela zákona o elektronických komunikacích. Nestane-li se nic neočekávaného a návrh stejně hladce projde Senátem a podepíše ho prezident, přenos čísla by měl přijít o svou největší překážku – zdržování opouštěným operátorem. Jak to tedy se změnami operátorů je a bude?

Vybíráme s kým volat

Chceme-li změnit operátora, prvním krokem musí být výběr nového. Na českém trhu je to často z bláta do louže, ale v posledních měsících se stojaté vody trochu hýbají. Tři hlavní ryby v našem telekomunikačním rybníčku sice nejsou žádné štiky (nehodnotíme-li protřelost, ale spíše reakce na přání a tužby zákazníků), ale neustálým tlakem byly letos i ony přinuceny udělat změny ve svých nabídkách. Virtuálové, tedy operátoři bez vlastní sítě, kteří využívají infrastrukturu velkých společností, sice velkými rybami nejsou, ale mohou řadě zákazníků nabídnout služby za zajímavé ceny zejména v nízkonákladovém a středním segmentu.

Srovnání tarifů naleznete na našem webu www.dtest.cz/tarify. Srovnávač počítá nejlepší nabídky podle zadaných požadavků a dnes vybírá z 91 společností, které nabízejí mobilní služby. Projít si takovou dávku ceníků a podmínek na jednotlivých webech by bylo pro běžného smrtelníka prakticky nemožné a mnozí by byli překvapeni, kdo všechno dnes prodává mobilní tarify, a je tedy virtuálním operátorem.

Vybíráme-li nového operátora, měli bychom vědět, kolik toho měsíčně provoláme, propíšeme a kolik tak zhruba potřebujeme dat. Nejlepší je podívat se na alespoň tři vyúčtování zpět, čísla zprůměrovat a z toho si vzít údaje pro srovnávač. Řada operátorů, i těch virtuálních, nabízí volání do vlastní sítě zdarma. Pamatujte na to, že „vlastní síť virtuálního operátora“ není síť velké společnosti, jejíž infrastrukturu využívá, ale opravdu jen několik stovek nebo tisíc SIM karet malého hráče. Na druhou stranu se takto může vyplatit změna pro celou rodinu či firmu, je-li mezi skupinou volání časté.

Přenos čísla včera, dnes i zítra

Když v roce 2005 zaváděl zákon o elektronických komunikacích možnost převádět jedno mobilní telefonní číslo mezi operátory, byla to doslova revoluce. Nikdo se nemusel bát, že s lepší nabídkou na služby ztratí všechny kontakty nebo bude muset všechny informovat o změně svého telefonu. Postupem času se proces zefektivňoval a vylepšoval až k dnešnímu stavu, kdy by technicky neměl přenos trvat déle než čtyři dny. Co pro něj musíme udělat? Postup je opravdu jednoduchý, ale jak to tak v telekomunikacích bývá, skrývá prostor pro operátory, kteří nám ho mohou znepříjemnit, a hlavně prodloužit.

Proces začíná tím, že klient vypoví smlouvu svému operátorovi. Tady nastává problém první. Skutečně rychle jde dnes vypovědět většinou jen předplacenou kartu, tedy kreditový účet, kde si předplácíme to, co provoláme. Výhodu rychlosti vypovězení smlouvy a přenesení čísla si operátoři kompenzují jinak. Neutracený kredit většinou bez jakékoliv náhrady zabaví. Ti slušnější jej vrátí za poplatek. Dokud ale nevyrovnáme záporný zůstatek kreditu, operátor nás odejít nenechá, což není fér, ale operátor je ten, kdo určuje podmínky. Máme-li kredit vyřešený, není na co čekat.

Paušální tarify to mají složitější. Obchodní podmínky totiž stanoví výpovědní lhůtu, která u různých operátorů trvá různě dlouho. Často je formulována tak, že trvá jeden kalendářní měsíc nebo zúčtovací období, ale běžet začne až od počátku dalšího měsíce. Teoreticky tak můžeme čekat i dva měsíce. U smluv na dobu neurčitou nás výpověď nic nestojí. Máme-li smlouvu na dobu určitou a vypovídáme předčasně, pak musíme operátorovi dát odstupné ve výši jedné pětiny nezaplacených paušálů až do konce smluvené doby. Pokud bychom měli zvýhodněný telefon nebo jiné zařízení (třeba tablet), musíme ho doplatit na původní cenu. 

Změna se může vyplatit i „s pokutou“, pokud přecházíme někam, kde hodně ušetříme. Nepříjemné je to v případě, kdy vypovídáme čerstvě uzavřenou nebo čerstvě obnovenou smlouvu. Takzvaná automatická prolongace je podmínka, která stanoví, že se smlouva na dobu určitou sama prodlouží na stejnou dobu, pokud před stanoveným datem neoznámíme, že už o další smlouvu na dobu určitou nemáme zájem. Pro některé zákazníky je to začarovaný kruh a operátoři to dobře vědí. Zákon jim ukládá informovat o automatickém prodloužení na vyúčtování, ale doba předbíhá zákony. V situaci, kdy řada z nás kouká jen do internetové aplikace, kolik má zaplatit kartou nebo z účtu, málokdo zkontroluje ještě přiložené vyúčtování, zda v něm není informace o prodloužení smlouvy. Smlouvu na dobu určitou lze tedy bez sankce vypovědět jen k datu výročí, tedy k datu, které se shoduje s datem uzavření smlouvy nebo jejího dodatku, nebo za situace, kdy operátor mění podmínky v neprospěch zákazníka. 

Operátor, kterého opouštíme, nám musí na naši žádost vygenerovat takzvané ČVOP (Číslo Výpovědi Opouštěného Poskytovatele). Tento unikátní kód operátorovi říká: „Teď už je to vážné, jestli něco neuděláš, o zákazníka přijdeš.“ Snahy operátora se tím mohou vystupňovat a často se snaží pomocí retenčních nabídek srovnat nabídku konkurence. Boj o zákazníka je dost individuální, řada našich čtenářů má dobré zkušenosti s tím, že když hrozí odchodem, najednou jde vše lépe, ochotněji a hlavně levněji. Rozhodneme-li se zůstat, je třeba dávat velký pozor na to, jak zní nová smlouva, jaké jsou její podmínky, jak dlouho má trvat, a hlavně zda výhodná cena není jen časově omezenou vábničkou, která za půl roku skočí zpět tam, kde jsme byli a proč jsme operátora chtěli opustit. Pokud jsme překonali nejhorší fáze, proces se rozjíždí a nabírá na obrátkách.

Jakmile jsme vyvázáni ze služeb starého operátora, můžeme s ČVOP k novému. S tím uzavřeme smlouvu, dostaneme novou, zatím neaktivní SIM kartu do telefonu a domluvíme se na termínu přenosu. V moment, kdy nový operátor odešle objednávku na přenos čísla, proces běží svým prvním dnem. Druhý den je určený na autorizaci požadavku opouštěným operátorem, který právě podle ČVOP zjistí, kam zákazník odchází, a spáruje si požadavek s konkrétním klientem. Třetí den se číslo zapíše do registru přenesených čísel a čtvrtý den už číslo musí fungovat v síti nového operátora. SIM karta starého operátora k půlnoci (tedy na konci 3. dne) přestane fungovat a nejpozději v 6 hodin ráno už musejí naplno běžet služby společnosti, ke které jsme přešli. V mezidobí se musíme dovolat alespoň na tísňové linky. Problémy nastávají, někdy jsou spojené se špatným nastavením služeb a mobilního zařízení, někdy je chyba u operátorů. O průběhu přenosu nás ale průběžně informují prostřednictvím zpráv. Problémy je třeba řešit s operátorem, ve vlastním zájmu jak s tím novým, tak s opouštěným, aby vše proběhlo korektně. Pokuta za příliš dlouhý přenos čísla může dosáhnout až 10 milió­nů korun. 

Co změní novela zákona?

Novela zákona o elektronických komunikacích samotnou techniku přenosu nijak nemění. Zásadní jsou ale jiné věci. Zkrátí se čekání, než je vůbec přenos možný. Ze stávající praxe, kdy je běžné zdržovat i dva měsíce, než operátor dostane pocit, že nás za odchod vytrestal dost, se lhůta pro všechny zkrátí na deset dní, pokud se s operátorem nedohodneme jinak. Zrychlení procesu má na český telekomunikační trh přinést více konkurence. Pokud budeme mít jako zákazníci pocit, že se můžeme svobodně a rychle rozhodovat, u kterého podnikatele nakoupíme mobilní služby, podobně jako když se rozhodujeme, zda pro chleba půjdeme do pekárny, nebo supermarketu, operátoři budou dobře vědět, že si nemohou dovolit vše, a budou muset nabídnout jak kvalitu, tak konkurenceschopnou cenu. Současný pocit spotřebitelů, že změna operátora je proces svou složitostí srovnatelný s rozvodem, konkurenčnímu prostředí neprospívá. Při nové rychlosti změn stále dávejte pozor na jednu věc – u smluv na dobu určitou hrozí sankce za předčasné ukončení. Zatímco dnes nás operátor zdržováním a výpočtem toho, kolik nás přechod bude stát, spíše odradí, v blízké budoucnosti na to nebude tolik času, a tak bychom mohli být poměrně překvapení, že na posledním vyúčtování máme částku odpovídající několikaměsíční útratě. Změnu smlouvy na dobu určitou je opravdu potřeba důkladně promyslet.

Během legislativního procesu se do zákona dostaly i další pro spotřebitele příznivé změny, které pomohou trochu rozvířit stojaté vody. Zatímco dnes je naprosto běžné, že smlouva na dobu určitou se sama prodlouží a řada zákazníků neví, kdy tento okamžik nastává, nově by se měl celý proces spravedlivě obrátit a na konkrétní dobu se smlouva prodlouží pouze v případě, kdy s tím zákazník výslovně souhlasí. Nedáme-li souhlas na další pevnou dobu, po kterou má smlouva platit, stává se z ní závazek na dobu neurčitou, který lze mnohem snadněji vypovědět. Můžeme tedy očekávat, že operátoři se o své zákazníky začnou více starat a zejména kolem období konce smlouvy nabízet různé výhody výměnou za prodloužení kontraktu. Bylo by hříchem takovou vyjednávací pozici nevyužít k dohodě na nižších cenách nebo lepších službách. Když lepší nabídka nepřijde, vraťte se na začátek tohoto článku a operátora vyměňte.

Prihlásiť