Co se rozumí přiměřenou konzumací alkoholu
Přestože se především díky aktivitě severských států diskutuje v rámci EU v současné době o regulaci spotřeby alkoholu, bylo by vhodné vědět, že takzvaná přiměřená konzumace těchto tekutin lidskému organismu nejenže neškodí, ale naopak mu dodává řadu potřebných látek prospěšných pro zdraví i psychickou pohodu. Málokterá oblast potravinářství je prozkoumána tak, jako výroba a důsledky konzumace alkoholu, mimo jiné proto, že je jeho prodej neustále nutné obhajovat před zastánci abstinence. I proto není možné podrobněji se věnovat všem typům alkoholických nápojů najednou. Pro začátek tedy zůstaňme u piva, a to konkrétně u piva skupiny „pilsner českého typu“, čili u piva vyráběného v ČR. Oproti jiným druhům piv mají totiž ta naše některé specifické vlastnosti, které jsou dány jednak technologií výroby, jednak použitými surovinami, především pak aromatických chmelů typu žatecký poloraný červeňák.
Pokud se týká konzumace vína, pak je možné alespoň v obecné rovině konstatovat, že pití vína mimo jiné představuje prevenci před mozkovou mrtvicí a specificky červené víno má výrazné protirakovinné účinky (vyšší než u celé řady léků). Víno každopádně obsahuje pro organismus možná důležitější látky, než jsou tolik vzývané vitamíny – jde o flavanoidy, jejichž role v souboji se „zlými radikály“ nebo karcinogenními látkami je prakticky nezastupitelná.
Samozřejmě se to ale nesmí s konzumací alkoholu přehánět. Míra odolnosti jedince je sice individuální, přesto existují obecně platná množství alkoholu, které již mohou škodit zdraví. Za takové dávky se považuje 40 gramů čistého lihu denně v případě mužů a 20 gramů u žen. Důležitá je také návykovost na alkohol. Opět po-dle obecně (ne individuálně) platných zásad může závislost vzniknout při denní konzumaci 20 gramů čistého alkoholu u mužů a 18 gramů u žen. Celkově přitom platí, že za umírněnou konzumaci alkoholu, při které se projevují pozitivní dietetické účinky, lze považovat dvě piva nebo dvojku vína nebo panáka lihoviny denně.
Zdravotní pozitiva při konzumaci piva
Konzumace piva je formou prevence proti ateroskleróze. Díky tomu se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční, úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Mírná konzumace piva vede k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév a změn ve vodním a minerálovém hospodářství. Po požití piva se snižuje hladina krevního cukru, což společně s lepším využitím inzulínu příznivě ovlivňuje metabolizmus cukrů a tuků. Pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a je kaloricky chudší než třeba jablečná šťáva, mléko či kolové nápoje. Pivo je vhodný prostředek působícím proti stresu, odstraňuje napětí, povzbuzuje chuť a trávení, takže jeho konzumace je vhodná v případě některých onemocněních zažívacího traktu. Svými vlastnostmi – močopudností a zvýšeným vylučováním žluče působí také proti vzniku žlučových a močových kamenů.
Antioxidační účinky některých látek mohou bránit rozvoji rakovinotvorného bujení a dostatečné množství a vhodný poměr minerálů a vitaminů zpomaluje proces osteoporózy (řídnutí kostí). Pivo obsahuje velké množství důležitých minerálních a stopových látek (zvláště draslík a hořčík) nezbytných ke správné funkci všech orgánů v těle. Hojně jsou v něm také zastoupeny vitamíny, zvláště řady B.
Pivo a ženy
Ačkoli je zejména v našich zemích konzumace piva spojena především s mužskou částí populace, je pití piva v praxi překvapivě vhodnější pro ženy. Ty od jeho konzumace odrazují zejména pohledy na břišní partie svých protějšků, jenže „pivní břicha“ nejsou dány látkovou skladbou tohoto moku, ale spíše konzumovaným objemem. To je samozřejmě cesta do pekel. Jinak ale pivo obsahuje 92 procent vody, takže zdaleka není tak energetické, jak se ženy domnívají. V půllitru desítky je v průměru okolo 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je 60 procent. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak pomalé cukry zvané dextriny, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití. Tím zajišťuje dodávku energie do těla nejen těsně po napití, ale i později. Cukry se v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se na obávaný tuk.
Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly. Proto začínají dietologové doporučovat fyzicky aktivním ženám třetinku piva jako vhodný iontový nápoj, který prodlužuje periodu spalování tuků, nastartovanou kondičním cvičením.
Pro ženy pijící pivo je důležitý také obsah kyseliny listové – vitamínu ze skupiny B. Především pak pro ženy v reprodukčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 procent) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů (milióntin gramu). Právě tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké – praktickým důsledkem je pak obezita.
Blahodárný čaj
Zřejmě vůbec nejlepším nápojem, vhodným právě pro horké letní dny, je ale klasický čaj. Tedy skutečný čaj, ne ledové nápoje, který mají tento pojem v názvu, nebo výtažky, odvary či granule s ingrediencemi bylin, které nemají s čajovníkem nic společného. Čaj patří k nejstarším lidským nápojům vůbec, jeho konzumace mimo jiné podporuje dýchání, což se hodí kdykoli, ale v létě zejména.
Blahodárné účinky čaje na lidský organismus jsou ovšem mnohem širší. Již Číňané jej používali při léčení kožních onemocnění, po staletí se čaj pokládá za účinný prostředek při snižování únavy, používá se při léčení střevních i žaludečních onemocnění. To ale platí zejména o zeleném čaji, neboť na rozdíl od černého čaje se při jeho zpracování neporušují a nefermentují čajové lístky, které se rychle po sklizni suší. Odborníci dokazují, že zelený čaj má zhruba desetinásobný obsah vitamínů v porovnání s černým čajem.
Čaj přitom obsahuje téměř sto třicet chemických látek, z nichž nejvýznamnější jsou třísloviny a jejich sloučeniny. Právě třísloviny blahodárně ovlivňují trávení, protože jsou schopny vázat a odvádět z organismu škodlivé látky. Dodávají ale čaji trpkou příchuť. Množství tříslovin v čaji lze nicméně ovlivnit dobou vyluhování – po dvou až třech minutách se vyluhují zejména aromatické látky, při prodloužení doby vyluhování na 5 až 6 minut vyluhujeme i třísloviny. Čaj také obsahuje vitamíny skupiny B, zejména B1 a B2, dále A, C a P (bioflavonoidy). Především v obsahu vitamínu P nemá čaj mezi rostlinami konkurenci, navíc vitamín P ve spojení s vitamínem C přispívá ke hromadění kyseliny askorbové, čímž se posiluje odolnost organismu proti infekčním chorobám. Čaj je znám jako prostředek vyvolávající pocení, proto se doporučuje při chřipce nebo při teplotách doprovázejících nemoci dýchacího ústrojí. Konzumace čaje také povzbuzuje činnost mozku, podporuje srdeční činnost a rozšiřuje mozkové cévy, což částečně snižuje bolesti hlavy a únavu.
Prevence proti nežádoucím bakteriím
Patrně nejlepší vlastností čaje je ovšem jeho schopnost likvidovat různé člověku nebezpečné patogeny, jako jsou například Listerie. To je důležité především v současnosti, kdy roste obliba rychlého občerstvení, které je ovšem živnou půdou pro výskyt nežádoucích bakterií všeho druhu. A čaj umí bojovat skoro se všemi. Například zabraňuje růstu i těch bakterií, které způsobují problémy s páchnoucím dechem. Polyfenoly obsažené v čaji totiž zabraňují jak růstu bakterií odpovědných za nepříjemný dech, tak bakteriální produkci páchnoucích látek.
Páchnoucí dech (halitóza) postihuje značnou část populace. Je způsobena silně páchnoucími těkavými sirnými sloučeninami, jako je kupříkladu sirovodík, produkovaný bakteriemi, kterým prospívá prostředí postrádající kyslík, jako je zadní strana jazyka, parodontní choboty nebo váčky. Výsledky nejnovějších studií navíc potvrdily, že černý čaj potlačuje růst bakterií v zubním plaku a že vyplachování úst černým čajem omezuje tvorbu plaku a produkci kyselin, které způsobují kažení zubů. Vedle likvidace bakterií způsobujících páchnoucí dech může černý čaj a jeho polyfenoly prospívat orálnímu zdraví potlačováním tvorby dalších páchnoucích sloučenin, které tyto bakterie produkují.
Polyfenoly přítomné v čaji zahrnují katechiny a theaflaviny, přičemž katechiny se nalézají jak v zeleném, tak i v černém čaji, zatímco theaflaviny jsou hlavně v čaji černém. A ještě jedno pozitivum čaje týkající se hormonální oblasti. Kvalitní černý čaj s obsahem manganu zvyšuje hladinu testoteronu.
Petr Havel
