Kdy může za újmu vlastník nebo správce komunikace?
Stane-li chodci na chodníku úraz, obvykle se lidé domnívají, že za něj může vždy město nebo obec, která se nepostarala o důkladný úklid chodníků od sněhu a ledu. Jenže tomu tak vždy není. Zákon předem vylučuje odpovědnost za škodu, která je způsobena stavebním nebo dopravně-technickým stavem komunikace. Na druhou stranu však zákon stanoví povinnost vlastníka odstranit závadu ve schůdnosti chodníku, ledaže by nebylo v mezích jeho možností takovou závadu odstranit. Pokud je závada způsobena povětrnostními podmínkami, je nutné takovou závadu alespoň zmírnit nebo na ni předepsaným způsobem upozornit. „V praxi to znamená, že město nebo obec, kterým chodníky obvykle patří, musí mít zajištěný systém údržby chodníků a pokud je ve schůdnosti závada, tedy pokud se na chodníku udržuje zledovatělá vrstva sněhu, musí bez zbytečného odkladu začít s jejím odstraňováním nebo aspoň zmírňováním,“ uvádí Eduarda Hekšová ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a upřesňuje: „V případě, že se však jedná o komunikaci či chodník tzv. malého významu, není zde povinnost zajišťovat schůdnost odstraňováním sněhu a náledí. Vlastník je pak ale povinen označit pozemní komunikaci, aby bylo zjevné, že se neudržuje.“
A kdy si za újmu může chodec sám?
Ani dokonalá obec nedokáže zajistit údržbu všech chodníků naráz. Začne-li hustě sněžit nebo pokud pokryje povrch chodníků ledovka, není v silách správců komunikace závadu ve schůdnosti na všech chodnících naráz zmírnit. V případě pádu a způsobené újmy by pak vlastník nebo správce komunikace mohl v takovém případě argumentovat povinností chodce přizpůsobit chůzi stavu komunikace. „Tyto případy bývají často sporné,“ konstatuje Eduarda Hekšová a pokračuje: „V případě, že se poškozenému nepodaří získat plnění od své pojišťovny ani od vlastníka či správce komunikace, nezbude mu než se pokusit uplatnit svůj nárok u soudu, pokud se domnívá, že má ve sporu pravdu.“
V zimě není opatrnosti nazbyt
Lépe, než se skončit v bolestech v nemocnici a následně se dohadovat s pojišťovnou nebo s obcí, je s uklouzaným chodníkem prostě počítat. „Měli bychom v tomto čase myslet zejména na naše seniory,“ nabádá Eduarda Hekšová a uzavírá: „Jejich blízcí by jim třeba mohli zajít nakoupit, aby nemuseli na kluzké chodníky vůbec vycházet. Pokud už vyjdou, neměli by senioři zapomenout na běžecké nebo trekingové hole, pokud je mají a pokud s nimi mohou chodit. Za pocit jistoty a za lepší stabilitu to i na chodníku ve městě stojí. A pozor zejména na vyznačených přechodech pro chodce, bílé pruhy zebry jsou neuvěřitelně kluzké.“
Máte-li spotřebitelské dotazy, můžete se obrátit na bezplatnou spotřebitelskou poradnu dTestu, a to elektronicky na www.dtest.cz/spotrebitelska-poradna nebo telefonicky na číslo 299 149 009.
Kontakt pro média:
Lucie Korbeliusová
media@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
