Doplňky stravy – doplňovačka plná tajenek

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2020 Obsah květnového dTestu

Vydané: 7.4.2020   

Ačkoliv pro ně nejčastěji chodíme do lékárny, oficiálně patří mezi potraviny. K dostání jsou však i v supermarketu, kde zase mohou vyvolávat dojem, že jde o volně prodejné léky. Často do nich vkládáme svá očekávání, přitom samy převratný vliv na lidské zdraví neslibují. A podle legislativy ani nemohou.

Paradoxy doplňků

O významu užívání doplňků stravy se vedou debaty v odborných kruzích a příznivce mají na obou koncích názorového spektra. Co však zůstává holým faktem, je, že jde o výnosný obchod. Jen v Česku utratí lidé ročně až 5 miliard korun za tabletky, pilulky, kapsle, kapky a koktejly ve snaze prospět svému zdravotnímu stavu něčím, co takovou informaci na svém obalu vůbec neuvádí. Jedním dechem však připomínáme, že výběr doplňků stravy byste měli vždy konzultovat s lékařem či lékárníkem, pokud zároveň užíváte léky. Jejich účinky se totiž mohou navzájem ovlivňovat.

Na první pohled se mohou lék a doplněk stravy podobat jako vejce vejci: Obojí se nabízí v lékárnách a zdobí je sofistikované názvy i označení. Doplňky stravy nakupujeme možná se stejnou nadějí, jakou vkládáme do léků. Někdy proto není pro běžného spotřebitele jednoduché je mezi sebou rozlišit, byť nároky na doplňky stravy nejsou zdaleka tak vysoké jako u léčiva. Orientaci neusnadňuje ani fakt, že se doplňky stravy a léčivo často navzájem podobají i svým složením.

Kam patří?

Z pohledu právního jsou však doplňky stravy potravinami, byť přeci jen trochu specifickými. Na rozdíl od běžného jídla totiž obsahují vyšší množství vitamínů a minerálů či jiných látek, které mají výživovou či fyziologickou hodnotu, a běžnou stravu pouze doplňují „na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav“. Na jejich obalu musí být vždy jako součást označení i spojení „doplněk stravy“.

Požadavky, které musejí doplňky stravy před uvedením na trh splňovat, jsou tedy stejné jako u potravin. Musejí být hlavně bezpečné, záměr o jejich prodeji musí prodejce písemně oznámit Ministerstvu zemědělství ČR a zaslat mu obal výrobku s českým textem.

Průkaz účinnosti netřeba

K lékům mají doplňky ještě dál než k běžným potravinám. Přestože si je lidé pořizují často kvůli svému zdraví, oficiálně nejsou určeny k léčbě ani k předcházení nemocem. Někdy může doplněk stravy obsahovat stejné účinné látky jako registrovaný lék, příkladem mohou být kloubní výživy a chondroitin sulfát. Ani tak však nelze takový výrobek za lék považovat a ani k němu jako k lékům přistupovat při dávkování.

Potenciální účinky doplňků stravy nikdo úředně neposuzuje ani neověřuje, výrobce či prodejce je dokazovat nemusí. Jedinou podmínkou je zdravotní nezávadnost. Tím se doplňky stravy liší od léku, který před tím, než se objeví v lékárně, musí projít procesem registrace, hodnocením účinnosti, jakosti a bezpečnosti, které dokládají farmakologické a toxikologické atesty. Posuzování a schvalování léčiv v Česku spadá do kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Na co pozor?

Státní zdravotní ústav (SZÚ) na svých stránkách jmenuje některé rostliny, u kterých je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Mezi ně patří například Morinda citrifolia nebo také noni, což je tropická rostlina, z jejíchž plodů se vyrábí džus. SZÚ nedoporučuje konzumaci lidem s onemocněním jater, dětem a kojícím a těhotným ženám. Ostatním radí nepožívat přípravky z noni déle než 2 týdny.

Rostlinu kava-kava a potraviny, ve kterých se nacházejí její účinné látky, zakázalo Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě informací Světové zdravotnické organizace v roce 2002. Látky obsažené v pepřovníku opojném, jak se tato tropická rostlina také nazývá, mohou poškozovat játra. Z možného poškození jater je podezřelý i ploštičník hroznatý (Cimicifugae racemosae rhizoma) a medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi). Aloe vera se smí v doplňcích stravy používat pouze omezeně, protože obsahuje aloin, který má silně projímavé účinky.


Prihlásiť