dTest: Při pobytu v zahraničí nepodceňujte cestovní pojištění

Obsah červnového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 6/2019 Obsah červnového vydání

Vydané: 2.5.2019   

Sluneční paprsky za okny vybízejí k plánování cest a dovolené. V případě zahraniční dovolené není radno podceňovat sjednání cestovního pojištění. Je však dobré znát předem situace, před jejichž následky vás ochrání, a kdy ne.

Dodnes se najde značná část turistů, která při svých zahraničních toulkách spoléhá pouze na kartičku své zdravotní pojišťovny neboli Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Členství v Evropské unii sice zaručuje našim občanům při pobytu v jiné členské zemi právo na stejnou péči, jako mají tamní občané, praxe se poněkud odchyluje.

„Prvním zásadním rozdílem je to, že úhrada nákladů probíhá pouze mezi institucemi, jež jsou financovány z veřejných zdrojů – což pro českého turistu znamená, že s modrou kartičkou v ruce se může nechat ošetřit jen ve veřejných zdravotnických zařízeních, nikoliv v ordinacích privátních lékařů. Druhé omezení je finanční povahy. České zdravotní pojišťovny totiž hradí náklady na ošetření pouze do té výše, kolik by totožná péče stála na území České republiky,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Další nevýhoda krytí zdravotní péče pouze z prostředků veřejného zdravotního pojištění spočívá například ve finanční spoluúčasti pacientů – ta se řídí pravidly dané země. Česká zdravotní pojišťovna rovněž neproplatí náklady, pokud je třeba dostat zraněného občana zpět do vlasti. Zapomenout můžete také na jakékoliv asistenční služby. O cestování mimo země Evropské unie ani nemluvě, tam evropský průkaz nepomůže vůbec.

O významu cestovního pojištění, především pak o jeho základní složce pojištění léčebných výloh, tedy není pochyb. Podle jakých kritérií si však vybrat tu nejvhodnější nabídku? Rozhodující není pouze cena za pojistnou službu, ale také rozsah toho, co všechno je z pojištění hrazeno – takzvané pojistné krytí v kombinaci s pojistnými limity. Limit určuje finanční strop, do kterého pojišťovna náklady proplácí. Právě limity bývají klíčovým faktorem určujícím kvalitu daného produktu, neboť v zahraničí bývají ceny lékařského ošetření zpravidla daleko vyšší než u nás.

Jaké limity se dají označit za dostatečné? V prvé řadě záleží na plánovaných aktivitách, které se chystáte provozovat. Náruživým vyznavačům sportovních aktivit a vysokohorským turistům se vyplatí vyšší pojistný limit. Obecně se však dá říci, že běžným turistům postačí pro evropské země limit kolem tří milionů korun, pro cesty do vzdálenějších destinací pět až sedm milionů korun. Pro cesty do destinací s dražší zdravotní péčí, jako jsou třeba USA nebo Kanada, je tak dobré počítat s vyšším pojistným limitem.

„Pokud v průběhu pobytu budete nuceni lékařskou pomoc skutečně vyhledat, může nastat situace, že po vás bude tamější zdravotnické zařízení požadovat platbu v hotovosti i přesto, že je smluvním partnerem příslušné pojišťovny a vy máte řádně uzavřeno cestovní pojištění. Nelekejte se, pojišťovna vám takto vynaložené prostředky zpětně proplatí. Stačí si pouze všechny doklady pečlivě uschovat a po příjezdu domů pak jejich originály spolu s oznámením o pojistné události doručit příslušné pojišťovně,“ říká Lukáš Zelený.

Kromě zdravotních potíží vás na dovolené mohou potkat i nepříjemná překvapení v podobě okradení, ztráty či poškození zavazadla nebo újmy způsobené někomu cizímu. Abyste nemuseli řešit ochranu před každou takovou situací jednotlivě, nabízejí pojišťovny takzvané balíčky – tedy několik typů pojistného krytí v rámci jednoho produktu. Již zmíněné léčebné výlohy bývají doplněny o:

  • úrazové pojištění,
  • pojištění cestovních zavazadel,
  • pojištění odpovědnosti za škodu a jinou újmu,
  • pojištění storna zájezdu.

Cestovní pojištění je sice jednoznačně užitečným pomocníkem v prevenci následků škod při poznávání nových míst, nicméně má také své „mouchy“ v podobě situací, na které se pojistné krytí nevztahuje. Jejich přesný výčet záleží na rozhodnutí každé pojišťovny, obecně však lze za nejčastější výluky jmenovat následující příklady:

  • náklady na léčení akutního onemocnění, se kterým jste na dovolenou již odjížděli (včetně cesty konané v době pracovní neschopnosti),
  • náklady léčebné péče související s chronickým onemocněním, u něhož došlo v nedávné době (nejčastěji 12 měsíců) k hospitalizaci nebo podstatné změně v léčbě,
  • škody a náklady na ošetření vzniklé v důsledku požití alkoholu nebo návykových látek,
  • náklady zdravotní péče vzniklé provozováním adrenalinových sportů (lze řešit připojištěním rizikových sportů),
  • škody vzniklé odcizením cenných věcí ze zavazadla (doklady, platební karty, fotoaparáty, kontaktní čočky),
  • škody vzniklé vlastním jednáním pojištěného v případech, kdy vědomě nedodržel předpisy platné v dané zemi,
  • nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do práv na ochranu osobnosti.

Kontakty pro média:

Lukáš Zelený, zeleny@dtest.cz, tel.: +420 734 710 617
Kristýna Kuncová, kuncova@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

 

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.

Prihlásiť