Úvodem si nejprve objasněme, čím se od sebe oba zmíněné finanční produkty odlišují. Hlavním znakem rozdílnosti je dostupnost vložených finančních prostředků. V této disciplíně jasně vedou spořicí účty, neboť okamžitému výběru vložených peněz nekladou žádné překážky a vklady či jejich část je tak možné kdykoliv vybrat. Jsou proto vhodným řešením pro střadatele, kteří nemají své hospodaření precizně naplánované a rádi by své prostředky měli kdykoli k dispozici. Patříte-li však spíše k prototypu klienta, který otěže svých financí drží pevně v rukou s přesnou představou, jak velkou částku na jak dlouho může „postrádat“, bude pro vás vhodnější druhý typ spořicího produktu – tedy termínovaný účet. Ten se vyznačuje předem stanovenou dobou, po kterou s vloženými úsporami nemůžete disponovat. Časové rozmezí je různé, častým bývá horizont od jednoho do pěti let. Odměnou za horší likviditu a svědomité čekání však bývá vyšší zhodnocení – banky či záložny oceňují skutečnost, kdy dopředu ví, jak dlouhou dobu budou vaše finance spravovat. Od délky vázací doby se odvíjí nejen výše úroku, ale u mnohých finančních institucí také typ úročení. Konzervativnější ústavy vám stanoví po celou dobu trvání fixní sazbu, která bude totožná od začátku vašeho vkladu až do konce. Společnosti s modernějším přístupem vám často dají vybrat mezi zmíněnou pevnou sazbou a takzvaným variabilním úročením, jež odráží aktuální ekonomickou situaci, konkrétně vývoj úrokových sazeb na mezibankovním trhu.
Stále váháte, zda je pro vás vhodnější spořicí účet či spíše termínovaný vklad? Kromě faktoru dostupnosti výběru uspořených prostředků zkuste při hledání odpovědi zohlednit i jiná kritéria a především si důkladně prostudovat příslušné obchodní podmínky. Některé instituce podmiňují vysoké zhodnocení například využíváním dalšího produktu stejné banky (typicky běžného účtu) nebo určením minimálního vkladu či zůstatku. U spořicích účtů se můžete setkat i s takzvaným pásmovým úročením, kdy je výše úroku závislá na aktuálním zůstatku na účtu. Vyplatí se taktéž ověření všech doprovodných finančních transakcí, neboť ani tentokrát nám banky povětšinou neodpustí tolik oblíbené poplatky.
Když se řekne „kampelička“...
Bankovní sektor není jediným poskytovatelem spořicích účtů a termínovaných vkladů na českém trhu. Stejné služby nabízejí kromě bank i družstevní záložny, nechvalně v minulosti proslulé pod názvem „kampeličky“. Co vedlo k uvrhnutí tohoto specifického typu finančních institucí do temných hlubin novodobé historie?
Název „kampelička“ je odvozen od příjmení známého českého buditele a vlastence, Františka Cyrila Kampelíka. Tento iniciátor lidového finančnictví žijící v 19. století sice družstevní záložny přímo nezaložil, ale jako první v českých zemích přišel s myšlenkou lidových spořitelen za účelem podpory venkovského zemědělství. Jeho idea se zpočátku nesetkala s velkým ohlasem, projekt byl o několik desítek let odložen a první družstevní záložny na našem území začaly vznikat až koncem 19. století po vzoru západoevropských zemí. Ačkoli se jejich fungování těšilo mezi drobnými střadateli značné oblibě a jejich počet až do meziválečného období rychle rostl, jejich samotné existenci historický kontext příliš nepřál. Válečné peripetie vystřídaly zásahy následné změny režimu, kdy byla po únoru 1948 činnost spořitelních a úvěrních družstev zcela potlačena. Novodobý boom kampeličky zažily až s příchodem tržní ekonomiky, tedy v 90. letech minulého století. Tehdy však využili nepoctiví podnikavci dobré pověsti a bezbřehé důvěry nic netušících klientů a zakládali desítky nových záložen s cílem neoprávněného obohacení se. Jejich záměr byl bohužel kvůli nedokonalé legislativě, rozvolněnému podnikatelskému prostředí a minimálním kapitálovým požadavkům v drtivé většině případů úspěšný – desítky kampeliček se v devadesátých letech ocitly v likvidaci nebo konkurzu a věřitelé měli jen minimální šanci na získání svých úspor zpět. Tento neslavný vývoj způsobil masivní odliv značné části střadatelů a v důvěryhodnosti těchto institucí navždy zanechal hořkou příchuť.
Kdo by však čekal, že provozovatelé kampeliček své podnikání vzdali a ústavy uzavřeli, toho jistě překvapí fakt, že družstevní záložny nabízejí své služby i v současnosti. Jejich počet se ustálil na číslovce deset a vzhledem k přísné regulaci a dohledu ze strany České národní banky se o vložené finance již bát nemusíte. Nejen vstupem České republiky do Evropské unie se výrazně zpřísnily podmínky pro jejich založení – podstatným způsobem byl navýšen požadavek základního kapitálu (z původních 500 000 korun na současných 35 milionů korun), budoucí členové řídicích orgánů musí prokázat odbornou způsobilost a důvěryhodnost a pro zahájení činnosti je třeba získat povolení od České národní banky. Jeho udělením však kontrolní činnost nad spořitelními a úvěrními družstvy nekončí – stát dohlíží na jejich hospodaření po celou dobu působení na trhu, a to například formou informační povinnosti či schvalováním družstvem zvoleného auditora.
peníze na spořicí účet můžete ukládat i průběžně,
z některých spořicích produktů si můžete odnést méně, než jste na začátku vložili,
současné klesající úrokové sazby spořicích produktů jsou důsledkem přebytku peněz na bankovních trzích,
systém pojištění vkladů existuje celkem ve 113 zemích světa?
Banky versus družstevní záložny
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi bankou a družstevní záložnou z pozice klienta a co naopak mají tyto dva typy úvěrových subjektů společného?
Největší odlišností je pozice samotného střadatele. Zatímco pro banku jste klientem, zákazníci záložen se označují jako členové. Toto familiérní postavení ovšem nedostanete zadarmo – pokud zamýšlíte využít nabídky služeb daného ústavu, musíte se nejprve nutně stát jeho členem. K tomu je třeba vyplnit přihlášku a složit členský či vstupní vklad. Jeho výše záleží na stanovách každé záložny, většina z nich si zvolila částku 1000 korun. Navazující postup je obdobný jako v bance – při založení například spořicího účtu následuje podpis smlouvy o vkladovém účtu doplněný nezbytnými obchodními podmínkami.
Zatímco jsou bankovní klienti zvyklí na pouhé oznamování připravovaných změn bez možnosti do procesu jakkoli zasáhnout, členové družstva se mohou na jeho fungování a řízení spolupodílet. Toto postavení je dáno nejen obvykle úzkými vazbami a osobními vztahy mezi členy družstva navzájem, ale především dispozicemi této právní formy, kdy je každý člen zároveň vlastníkem svého družstevního podílu, tedy vlastně spolumajitelem záložny. Při aktivním přístupu a zájmu o její činnost se tak jednoduše dostanete k informacím o hospodaření subjektu a také se povětšinou dozvíte, jak se vložené prostředky spravují, komu se půjčují či jak se naloží se ziskem. Důležité je však poznamenat, že tyto informace neobdržíte automaticky (ani v případě eventuálních finančních problémů daného družstva), ale musíte se o dění sami zajímat, což znamená pravidelně se zúčastňovat členských schůzí.
Třetím nejvýraznějším rozdílem mezi bankou a záložnou je struktura produktového portfolia. Spořicí účty a termínované vklady, které v tomto vydání srovnáváme, mohou zájemcům nabízet oba typy institucí. Na rozdíl však narazíte ve chvíli, kdy budete žádat o úvěr. Banky vám ve většině případů prostředky půjčí i bez nutnosti ručit nemovitostí, kdežto záložny často požadují zástavu části nemovitého majetku i u jiných než hypotečních úvěrů pro případ, že by družstevník nebyl schopen svůj závazek řádně splácet. Tímto opatřením se vyvažuje riziko bonity klienta, neboť často dochází k situaci, kdy si úvěry od záložen berou klienti odmítnutí v bankách z důvodu vyšší rizikovosti či negativního záznamu v úvěrových registrech. V záložnách také obecně nenaleznete tak rozmanitou nabídku produktů jako u bank, neboť rozsah činností bankovní licence skýtává širší možnosti než licence nebankovních subjektů.
Co vlastně mají současné banky a kampeličky společného? Kromě stejného dozorového orgánu, informační povinnosti a přísných kapitálových požadavků je to především garance návratnosti prostředků vložených klienty v případě krachu finančního subjektu. Vklady jsou totiž jak v bankách, tak družstevních záložnách ze zákona pojištěny a dostane-li se daná instituce do platební neschopnosti, vyplatí poškozenému klientovi Fond pojištění vkladů náhradu ve výši 100 % vkladu, a to až do limitu 100 000 eur (tedy zhruba 2,7 milionu korun) na osobu. Pojištění se vztahuje i na úroky z vkladů a výplata je zahájena do sedmi pracovních dnů od data vyhlášení insolvence. Pozor si dejte pouze tehdy, pokud vaše úspory přesahují částku 100 000 eur – v takovém případě je vhodné vklad rozdělit do několika společností nebo na více osob.
Ať už se rozhodnete své úspory vložit na účet jakékoli bankovní či nebankovní finanční instituce, nezapomínejte, že jste to právě vy, kdo prostředky bance či záložně půjčuje, a z pozice věřitele se tak vždy snažte vyjednat co nejvýhodnější individuální podmínky.
banka
|
produkt
|
úroková míra
|
připisování úroků
|
zhodnocení
|
čistý zůstatek po 1 roce
|
---|---|---|---|---|---|
Československá obchodní banka | Era Spořící účet Duo Profit Plus | 1,30 % | ročně | 1 105 Kč | 101 105 Kč |
Banka CREDITAS | Termínovaný vklad | 1,10 % | měsíčně | 939 Kč | 100 939 Kč |
Expobank CZ | IQ Maxi vklad | 0,50 % | k datu ukončení | 425 Kč | 100 425 Kč |
Wüstenrot | Termínovaný vklad | 0,30 % | k datu ukončení | 255 Kč | 100 255 Kč |
mBanka | Termínovaný mVklad | 0,25 % | k datu ukončení | 213 Kč | 100 213 Kč |
Fio banka | Termínovaný vklad s obnovou | 0,22 % | k datu ukončení | 187 Kč | 100 187 Kč |
Equa bank | Termínovaný vklad | 0,20 % | k datu ukončení | 170 Kč | 100 170 Kč |
Sberbank | Termínovaný vklad | 0,15 % | k datu ukončení | 127 Kč | 100 128 Kč |
MONETA Money Bank | Jednorázový termínovaný vklad | 0,15 % | k datu ukončení | 127 Kč | 100 128 Kč |
Raiffeisenbank | Termínovaný vklad ekonto Garant | 0,01 % | čtvrtletně | -2 992 Kč | 97 008 Kč |
družstevní záložna
|
produkt
|
úroková míra
|
připisování úroků
|
zhodnocení
|
čistý zůstatek po 1 roce
|
---|---|---|---|---|---|
Artesa, spořitelní družstvo | Termínovaný vklad Artesa Standard | 1,80 % | k datu ukončení | 1 530 Kč | 101 530 Kč |
ANO spořitelní družstvo | Termínovaný vklad | 1,60 % | mesíčně | 1 369 Kč | 101 369 Kč |
Moravský Peněžní Ústav | Vkladový účet Bonus + | 1,01 % | mesíčně | 862 Kč | 100 862 Kč |
Peněžní dům, spořitelní družstvo | Termínovaný vklad | 0,60 % | mesíčně | 511 Kč | 100 511 Kč |
Citfin, spořitelní družstvo | Tato záložna neposkytuje produkt odpovídající termínovanému vkladu. | ||||
AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo | Tato záložna neposkytuje termínovaný vklad s vázací dobou 1 roku. | ||||
České spořitelní družstvo | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. | ||||
Družstevní záložna Kredit | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. | ||||
Družstevní záložna PSD | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. | ||||
Podnikatelská družstevní záložna | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. |
banka
|
produkt
|
úroková míra
|
připisování úroků
|
zhodnocení
|
čistý zůstatek po 1 roce
|
---|---|---|---|---|---|
Sberbank | FÉR spoření PLUS | 0.53 % | měsíčně | 451 Kč | 100 451 Kč |
ING Bank | Spořicí účet ING konto | 0.50 % | měsíčně | 426 Kč | 100 426 Kč |
mBank | mSpoření | 0.30 % | denně | 255 Kč | 100 255 Kč |
Česká spořitelna | Spoření ČS | 0.20 % | měsíčně | 170 Kč | 100 170 Kč |
Československá obchodní banka | Spořicí účet | 0.20 % | měsíčně | 170 Kč | 100 170 Kč |
Wüstenrot | Spořicí účet | 0.20 % | měsíčně | 170 Kč | 100 170 Kč |
Komerční banka | Spořicí konto Bonus | 0.01 % | čtvrtletně | 9 Kč | 100 009 Kč |
Air Bank | Spořicí účet | 0.00 % | měsíčně | 0 Kč | 100 000 Kč |
Raiffeisenbank | Spořicí účet eKonto Flexi | 0.05 % | čtvrtletně | -2 958 Kč | 97 042 Kč |
MONETA Money Bank | Spořicí účet Gold | 0.30 % | měsíčně | -5 379 Kč | 94 621 Kč |
družstevní záložna
|
produkt
|
úroková míra
|
připisování úroků
|
zhodnocení
|
čistý zůstatek po 1 roce
|
---|---|---|---|---|---|
Moravský Peněžní Ústav | Spoření Úrok + | 0.51 % | denně | 434 Kč | 100 434 Kč |
ANO spořitelní družstvo | Spořicí účet | 0.50 % | měsíčně | 426 Kč | 100 426 Kč |
Artesa, spořitelní družstvo | Spořicí účet Universal | 0.35 % | měsíčně | 298 Kč | 100 298 Kč |
Peněžní dům, spořitelní družstvo | Spořicí účet s výpovědní lhůtou | 0.60 % | měsíčně | Není k dispozici. | Není k dispozici. |
AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo | Tato záložna neposkytuje produkt odpovídající spořicímu účtu. | ||||
Citfin, spořitelní družstvo | Tato záložna neposkytuje produkt odpovídající spořicímu účtu. | ||||
České spořitelní družstvo | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. | ||||
Družstevní záložna Kredit | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. | ||||
Družstevní záložna PSD | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. | ||||
Podnikatelská družstevní záložna | Tato záložna neuveřejňuje nabídku svých produktů. |
Údaje jsou aktuální k datu 7.2.2017 a jsou čerpány z webové kalkulačky na stránkách www.dtest.cz/ucty a z webových stránek jednotlivých úvěrových institucí. Tyto zdroje také upřesňují bližší informace a specifické podmínky uvedených produktů (např. typ úročení, povinnost min. vkladu/zůstatku či zvláštnosti obchodních podmínek). Případné poplatky spojené se správou účtu jsou ve výpočtu zohledněny. Poskytuje-li námi porovnávaný subjekt více produktů stejného typu, do srovnání byl vybrán vždy pouze jeden. Údaje z webových zdrojů se mohou v některých případech odlišovat od parametrů obchodních podmínek konkrétních smluv (např. u záložen může být čistý zůstatek ovlivněn celkovým hospodářským výsledkem společnosti, a to kladným i záporným způsobem).