Neplatné skončení pracovního poměru

Obsah decembrového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2022 Obsah decembrového dTestu

Publikované v časopise 11/2022

Skončení pracovního poměru je důležitým milníkem v pracovním životě zaměstnance. Ne vždy je však pracovní poměr ukončen řádně v souladu se zákoníkem práce. Když zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele nebo naopak zaměstnavatel od zaměstnance výpověď či zrušení pracovního poměru, mají obě strany právo se bránit, pokud mají podezření na neplatné skončení pracovního poměru.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru lze uplatnit u skončení pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době a zároveň musí být uplatněna v zákonné lhůtě, a to pouze účastníky pracovního poměru.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru může podle zákoníku práce uplatnit u soudu jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.

V případě, že se jedna strana chce dovolat neplatnosti skončení pracovního poměru, pak je nezbytné doručit druhé straně oznámení, že trvá na dalším zaměstnávání, a následně musí být podána u příslušného soudu žaloba na určení neplatnosti skončení pracovního poměru.

Zaměstnanec nebo zaměstnavatel, vůči němuž byl pracovní poměr neplatně rozvázán, má možnost se rozhodnout, zda trvat na dalším pokračování pracovního poměru či nikoliv. Pokud trvá na další existenci pracovního poměru, poměr neskončí a případná majetková újma musí být v podobě náhrady mzdy nebo náhrady škody odčiněna.

Pokud se naproti tomu strana, vůči níž byl pracovní poměr neplatně rozvázán, rozhodne netrvat na další existenci pracovního poměru, pak se uplatní právní fikce, že pracovní poměr skončil dohodou ke dni, kdy měl pracovní poměr skončit neplatnou výpovědí, neplatným okamžitým zrušením nebo neplatným zrušením ve zkušební době. Samozřejmě pokud se postižená strana nijak nebrání a druhé straně se neozve, nikdo už obvykle oprávněnost a právní důvod skončení pracovního poměru nezkoumá.

Neplatné skončení zaměstnavatelem

Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem svým jednostranným právním jednáním neplatně skončí pracovní poměr a zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání, pak je nezbytné, aby zaměstnanec oznámil zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, protože jedině tak si zajistí, aby jeho pracovní poměr trval i nadále. Náhrada mzdy nebo platu přísluší v tomto případě zaměstnanci ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel nevezme se souhlasem zaměstnance svou výpověď zpět, a to písemně, musí zaměstnanec neplatnost skončení pracovního poměru žalovat.

Pokud zaměstnanec své oznámení doručí zaměstnavateli v zákonné lhůtě, pak mohou nastat níže uvedené situace:

a) Zaměstnavatel požadavku v oznámení zaměstnance vyhoví, i když s jeho požadavkem nesouhlasí, a začne přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy až do pravomocného skončení soudního řízení o žalobě na neplatnost skončení pracovního poměru a zaměstnanec práci začne osobně vykonávat.

b) Zaměstnavatel požadavku zaměstnance nevyhoví a po datu, kdy měl pracovní poměr skončit, nezačne přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy, ačkoliv je zaměstnanec připraven vykonávat práci. Od té doby běží zaměstnanci nárok na náhradu mzdy.

c) Zaměstnavatel oznámení zaměstnance vyhoví, i když s jeho požadavkem nesouhlasí, a začne mu na základě tohoto oznámení přidělovat práce dle pracovní smlouvy, přičemž zaměstnanec nezačne práci vykonávat. Takové neomluvené nevykonávání práce ze strany zaměstnance představuje porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů a obvykle pak má pro zaměstnance i všechny související důsledky.

Neplatné skončení zaměstnancem

V případech, kdy zaměstnanec u zaměstnavatele jednostranným právním jednáním neplatně skončí pracovní poměr a zaměstnavatel trvá na tom, aby dál konal svou práci, je nezbytné to oznámit zaměstnanci písemně bez zbytečného odkladu. V případě, že poté zaměstnanec nekoná svou práci, může na něm zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.

Pokud zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak, že pracovní poměr skončil dohodou ke dni, kdy měla uplynout výpovědní doba plynoucí z neplatné výpovědi, nebo ke dni, kdy měl pracovní poměr skončit neplatným okamžitým zrušením nebo neplatným zrušením ve zkušební době. Neplatnost výpovědi nebo zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance může zaměstnavatel napadnout u soudu žalobou.

Do rozhodnutí soudu

Soud o žalobě o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nerozhodne okamžitě. K pravomocnému rozhodnutí vede obvykle dlouhá cesta, která může trvat mnoho měsíců i několik let. Pokud v mezidobí trvání sporu o neplatnost pracovního poměru bude zaměstnanec v jiném pracovněprávním vztahu, pak musí být připraven i na variantu, že když soud jeho žalobě vyhoví a skončení pracovního poměru bude neplatné, tak bude nucen vyřešit situaci dvou souběžných pracovních poměrů.

Zaměstnavatel zase na druhé straně musí zvažovat situaci, že se mu zaměstnanec, se kterým vede soudní spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru, do práce vrátí. Je vhodné, aby po dobu trvání pracovněprávního sporu dané pracovní místo, které nebylo zrušeno, obsadil jiným zaměstnancem pouze dočasně, a to po dobu trvání pracovněprávního sporu. Zaměstnavatel, který by dané pracovní místo obsadil zaměstnancem na dobu určitou delší, než by byla doba trvání sporu, nebo na dobu neurčitou, by se v případě neúspěchu ve sporu mohl dostat do složité situace, kdy by měl dva zaměstnance na jednu pracovní pozici. A pokud by zaměstnanec trval na dalším zaměstnávání, pak by zaměstnavatel musel přistoupit k návrhu na rozvázání pracovního poměru dohodou, vytvořit nové pracovní místo apod., a to se všemi důsledky, zejména finančními, které taková řešení přinášejí.

Rozhodnutí soudu

Pokud je rozvázání pracovního poměru dle pravomocného rozhodnutí soudu platné, pak pracovní poměr skončil dnem, kterým by měl původně skončit. Pokud je dle soudu skončení neplatné, tak mohou nastat dva případy, kdy zaměstnanec nebo zaměstnavatel bude/nebude trvat na dalším zaměstnávání.

Níže se podíváme na situace, kdy na dalším zaměstnávání bude trvat zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel neplatně skončil pracovní poměr.

Zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání

a) Pracovní poměr nadále trvá, zaměstnavatel začne zaměstnanci přidělovat práci a zaměstnanec bude práci vykonávat. Jejich vztahy se nadále řídí stejnými smlouvami a předpisy, jako kdyby k rozvázání pracovního poměru vůbec nedošlo.

b) Pracovní poměr nadále trvá, ale zaměstnavatel nezačne přidělovat zaměstnanci práci – pak se bude jednat o překážky na straně zaměstnavatele do doby, než se zaměstnancem platně skončí pracovní poměr.

c) Pokud pracovní poměr nadále trvá a zaměstnanec nezačne vykonávat práci, kterou mu přiděluje zaměstnavatel, pak může zaměstnavatel skončit pracovní poměr z důvodu porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Zaměstnanec netrvá na dalším zaměstnávání

Po pravomocném rozhodnutí soudu, kdy zaměstnanec neoznámil, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, nastává fikce rozvázání pracovního poměru dohodou.

Neplatné rozvázání pracovního poměru dohodou

U neplatného rozvázání pracovního poměru dohodou se může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel domáhat neplatnosti u soudu také v dvouměsíční prekluzivní lhůtě. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranné právní jednání, je právní prostor pro neplatnost velmi úzký, a to pouze v oblasti obecných nedostatků, jako je neuvedení data ukončení pracovního poměru, absence svobodné vůle apod.

Příklad A:

Zaměstnavatel pro skončení pracovního poměru se zaměstnancem použil více způsobů skončení – výpověď, okamžité zrušení. Zaměstnanec se chce bránit, postačí, pokud se bude bránit proti poslednímu způsobu skončení pracovního poměru?

Nikoliv. V případě, že zaměstnavatel využije postupně více institutů pro skončení pracovního poměru, pak je pro pokračování pracovního poměru nezbytností doručit zaměstnavateli oznámení, že trvá na dalším zaměstnání, na každý institut směřující ke skončení pracovního poměru.

Příklad B:

Zaměstnanec dostal od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru 28. 11. 2022 a pojal podezření na neplatnost skončení poměru. Do kdy může podat žalobu na neplatnost skončení pracovního poměru?

Zaměstnanec pro uplatnění neplatnosti skončení pracovního poměru musí podat žalobu do 31. 3. 2023.

Příklad C:

Zaměstnanec dal zaměstnavateli neplatnou výpověď, ale zaměstnavatel nepodal žalobu na neplatnost skončení pracovního poměru. Kdy skončí pracovní poměr?

Pokud zaměstnavatel neuplatní žalobou neplatnost skončení pracovního poměru, pak se má za to, že pracovní poměr skončí s ohledem na použitý způsob skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance, přičemž po uplynutí prekluzivní lhůty se již zaměstnavatel nemůže dovolávat neplatnosti skončení pracovního poměru u soudu ani nemůže požadovat po zaměstnanci náhradu škody.


Prihlásiť