Ona klesající schopnost totiž vede k potřebě více kyselit a obecně více kořenit a více sladit. A koření, zejména ta skutečně intenzivní, mají na organismus lidí většinou skutečně pozitivní vliv. Dokonce i vyšší kyselost je pozitivní – změna hladiny pH (což nastává po konzumaci kyselých jídel) zabíjí většinu pro organismus rizikových baktérií žijících na syrových potravinách i v našem těle. Pro intenzitu slazení to ale neplatí, ta má vliv rozhodně negativní. Nu, nic není stoprocentní. Zpět ale k intenzitě a vlivu koření.
Paprika sladká a pálivá
Jako příklad nechť poslouží jeden ze symbolů všech koření – paprika. Ta „normální“ sladká paprika je stejně jako jiné rostlinné produkty zdrojem vlákniny a antioxidantů a působí tedy jako prevence celé řady chorob. Intenzitou výrazně razantnější typ papriky – chilli už může posloužit doslova jako lék. Podle některých odborníků může dokonce konzumace chilli papriček nahradit aspirin díky tomu, že obsahují látky skupiny kapsaicin snižující mimo jiné v krvi hladiny glukózy a inzulínu, zabraňující tvorbě krevních sraženin a fakticky způsobující ředění krve. K tomu je právě používán jako lék aspirin, důležitý medikament pro kardiaky. Aspirin má ale na rozdíl od chilli paprik nežádoucí vedlejší účinky, například může způsobit krvácení žaludku.
Látku kapsaicin obsahuje stejně jako chilli papriky také dosud nejpálivější typ papriky na světě, v Indii pěstovaná paprika „bnut jalokia“. Její pálivost je vyjádřena milionem Scovilleho jednotek pálivosti (SHU), což je dvacetkrát více než velmi pálivé tabasco. Také tato superpálivá paprika má léčivé účinky, především na žaludek. Jenže k její konzumaci by měl už být člověk trénován, neboť jinak by prý mohl i zemřít. Je to samozřejmě extrémní příklad, ukazuje nicméně, že i intenzita koření má své hranice. Takže hypotéza, kterou jsem připomněl v úvodu, nakonec možná zas tak velkým majstrštykem matky přírody není, ledaže by chtěla lidi „ukořenit“ k smrti.
Česnek
Obecně platí, že razantnější chuť koření má většinou skutečně významnější pozitivní účinky. Příkladem může být třeba česnek, jehož nejvyšší účinnost (příznivý vliv na srdce a průtočnost krve) je dosahována v případě, že je čerstvě rozdrcený a tedy na chuť intenzivnější. Je tomu tak díky sirovodíku, přičemž příznivý vliv česneku na srdce spočívá v uvolnění cév za pomocí sirovodíku, který vzniká, když je čerstvý česnek rozdrcen. Ze zpracovaného či uvařeného česneku se ale sirovodík neuvolňuje a jeho pozitivní účinky výrazně klesají. Připomínám jen, že vařený česnek ale opravdu nemá oproti čerstvému „ty správné grády“.
Petr HAVEL
