Zdravotní pojištění 2022

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 9/2022

„Zdraví si za peníze nekoupíš“ – praví odvěké české pořekadlo. Svým způsobem je pravdivé, neboť položku s názvem „zdraví“ nenajdeme ani v nejluxusnějším butiku. Na druhou stranu však existuje celá řada faktorů, jež prevenci či aktuální zdravotní stav ovlivnit dokážou a jejichž hodnota je vyčíslitelná v klasických tržních cenách. Některé z nich se nás netýkají, jiné si žádají přímou účast. Na jakou péči máme nárok z veřejných prostředků a co si naopak musíme hradit z vlastních zdrojů?

Plánujete změnit svou zdravotní pojišťovnu? Přeregistraci můžete učinit pouze jednou ročně, a to k 1. lednu nebo k 1. červenci. Přihlášku je však třeba podat vždy alespoň tři měsíce předem. Pokud tedy chcete změnu provést v nejbližším termínu, tj. k 1. lednu 2023, máte na odeslání přihlášky k nové pojišťovně posledních pár týdnů – formulář je nutné odevzdat do pátku 30. září 2022.

Veřejné zdravotní pojištění vnímá značná část populace především jako položku na výplatní pásce s nepopulárním minusovým znaménkem, kvůli které jí ubude část výplaty ztrativší se následně někde ve státním rozpočtu. K tomuto obecnému obrazu je nutno dodat, že jak definice veřejného zdravotního pojištění, tak obzvláště pak systému financování české zdravotní péče je poněkud sofistikovanější a složitější. Které platby jsou tedy nosnými pilíři našeho zdravotnictví a jaký je jejich pomyslný životní cyklus?

Jak systém funguje

První základní informací je, že systém financování české zdravotní péče je založen na principu solidarity zdravých s nemocnými, mladých se staršími a bohatých s chudými. Právo na bezplatnou zdravotní péči zároveň zajišťuje každému občanovi Listina základních práv a svobod. Tento humánní přístup je doprovázen průběžným principem financování, což jinými slovy znamená, že se na celostátní úrovni rozpočet plánuje pouze na jediný rok a v systému se nevytvářejí významnější rezervy na budoucí období.

Aby tak mohla být zdravotní péče dostupná i pro zmíněné nízkopříjmové skupiny obyvatel, byl v rámci největší transformace tohoto odvětví (jež se odehrála v 90. letech minulého století) zaveden stěžejní finanční prvek systémových příjmů – veřejné zdravotní pojištění. Jedná se o určitý peněžní obnos měsíčně odváděný na účet příslušné zdravotní pojišťovny za účelem úhrady zdravotní péče kteréhokoliv účastníka systému. Výše tohoto odvodu není stanovena v závislosti na riziku (jak jej známe ze soukromého komerčního pojištění), ale odvíjí se od velikosti příjmu každého pojištěnce. Účast na zdravotním pojištění je povinná pro každého občana s trvalým pobytem v České republice a také pro osoby, jež jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na našem území. Zjednodušeně řečeno – zdravotní pojištění je povinné pro každého, ať už je plátcem za dotyčného kdokoliv.

Co se týče samotného transferu finančních prostředků, ten probíhá mezi třemi základními typy subjektů. Těmi jsou plátci zdravotního pojištění (jejich kategoriím se věnujeme v textu dále), zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. Jak se prostředky do systému dostanou? Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce (zaměstnance) zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u níž je daný pojištěnec registrován. Ta v případě čerpání zdravotní péče zašle smluvenou výši úhrady zdravotnickému zařízení, kde byl tento pacient ošetřen. Zní vám popis této finanční pouti složitě? Na této stránce vidíte jednoduché schéma.

Všimli jste si na schématu něčeho zvláštního? Možná obousměrných šipek u políčka pojištěnců. Nastavený mechanismus systému v sobě skutečně ukrývá dvě zajímavosti: první z nich je skutečnost, že ačkoliv se jedná o jeden z typů pojištění, „pojistné plnění“ se nevyplácí pojištěnci, který platbu odvedl, nýbrž příslušnému poskytovateli zdravotní péče. Za druhou zvláštnost můžeme považovat samotné postavení pojištěnců. Ti totiž nejenže zastávají roli osob platících pojistné, ale zároveň se nacházejí v rámci čerpání zdravotní péče i v pozici uživatelů (příjemců) těchto prostředků, což je staví do poměrně unikátní dvojrole.

Účastníci systému

Ke správnému a komplexnímu fungování systému zdravotní péče je zapotřebí účasti a součinnosti mnoha subjektů, jež zastávají funkci legislativní, kontrolní či dozorovou. My se však zaměříme na jednotlivé kategorie plátců zdravotního pojištění, kteří představují základní stavební kámen celého financování. Dělení plátců má následující strukturu:

 Pojištěnci

  • Zaměstnanci
  • Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
  • Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

 Zaměstnavatelé

 Stát

Za pojištěnce se souhrnně považují osoby, jimž jejich osobní a ekonomické poměry dovolují, aby stanovené pojistné hradili ze svého vlastního příjmu. Nejpočetnější skupinu pojištěnců tvoří zaměstnanci, jejichž sazba pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy. Toto číslo se samo o sobě může zdát příliš vysoké, avšak nebojte se, z vaší výplaty vám reálně ubude pouze třetina této sazby – tedy 4,5 %. Zbývajících 9 % doplatí zaměstnavatel na svých vlastních odvodech.

Patříte-li ke skupině OSVČ, výpočet částky odvodu je o něco složitější. Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, avšak určení vyměřovacího základu souvisí s aktuál­ní

průměrnou mzdou národního hospodářství. Určitou benevolenci živnostníkům poskytuje pouze volba rozhodného období – každý z nich si totiž může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu či si vybere měsíční variantu ve formě záloh.

Totožná procentní sazba (taktéž 13,5 %) platí i pro podkategorii OBZP. Jejím vyměřovacím základem je minimální mzda a rozhodným obdobím je, stejně jako u zaměstnanců, jeden kalendářní měsíc. A kdo do této skupiny vlastně spadá? Zjednodušeně všichni, kdo nejsou v pracovním poměru, nejsou OSVČ ani za ně neplatí pojistné stát. Řadíme sem například:

  • ženy v domácnosti, které nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do stanoveného věku,
  • studenty studující na škole, jež nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně studenty starší 26 let,
  • nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce.

Kategorie zaměstnavatelůzastává v systému velice důležitou úlohu. Kromě role plátce vlastních odvodů ve výši 9 % vyměřovacího základu mzdy zaměstnance je to právě zaměstnavatel, kdo posílá celých 13,5 % do zdravotní pojišťovny, jejímž pojištěncem je jeho zaměstnanec. Kromě funkce odesilatele navíc disponuje i jednou podstatnou pravomocí – pokud byste coby zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasili, má zaměstnavatel právo vám o jeho výši (i bez vašeho souhlasu) snížit mzdu formou srážky.

Poslední, přesto velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci. Jedná se o osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění. Za tyto skupiny osob, v zákoně taxativně vyjmenované, hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu právě stát. Mezi státní pojištěnce spadají například:

  •  nezaopatřené děti ve věku do 26 let, pokud se soustavně studiem připravují na budoucí povolání a nevydělávají si,
  •  ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, včetně osob pobírajících peněžitou pomoc v mateřství,
  •  starobní důchodci,
  •  osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují,
  •  osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Výši pojistného za státní pojištěnce zatím každoročně stanovuje vláda. Příslušná částka však není navázána na žádné ekonomické ukazatele, a proto se v současnosti zvažuje zavedení systému valorizace plateb podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Princip valorizace se již osvědčil i u systému penzí a jak ministerstvo financí, tak i samotné zdravotní pojišťovny by dopředu znaly alespoň přibližnou částku, s níž mohou ve svých rozpočtech pro budoucí léta počítat.

Pro letošní rok činí výše platby za státního pojištěnce 1967 korun měsíčně, pro rok následující by se měla měsíční platba státu navzdory rostoucím cenám bohužel snížit a od roku 2024 má být zavedena zmíněná automatická valorizace vycházející z přibližné měsíční částky 1900 korun na pojištěnce. Jakého počtu obyvatel se tyto platby státu vlastně týkají? Dlouhodobě se počet státních pojištěnců pohybuje v rozmezí 5,8–6,1 miliónu, údaje za rok 2020 potom znázorňuje související graf.

Abychom měli číselné údaje kompletní o všech kategoriích plátců, doplníme si ještě, jaké částky na pojistném odvedou pojištěnci kategorie OSVČ a OBZP. U živnostníků činí minimální měsíční letošní záloha 2627 korun, výše doplatku poté závisí na dosažených příjmech. U pojištěnců z řad OBZP se výše platby odvíjí od minimální mzdy – tou je pro rok 2022 částka 16 200 korun a měsíční pojistné tedy činí 2187 korun českých.

Zdravotní pojišťovny

Druhý z klíčových pilířů schématu financování českého zdravotnictví představují zdravotní pojišťovny. Ty jsou veřejnoprávními institucemi se specifickou právní formou a jejich činnost je upravena samostatným zákonem. Kromě své pozice zprostředkovatelů finančních toků mezi plátci (a potažmo také příjemci) zdravotní péče a jejími poskytovateli zastávají v systému ještě další, neméně podstatnou úlohu – a to zajištění poskytování adekvátní zdravotní péče svým pojištěncům. Jakým způsobem to probíhá? Každá zdravotní pojišťovna má svou vlastní síť smluvních zdravotnických zařízení. Její pojištěnci by tedy měli navštěvovat (s výjimkou akutního stavu) výhradně takové poskytovatele, s nimiž má jejich zdravotní pojišťovna uzavřenu smlouvu.

Ačkoliv je rozsah smluvních partnerů pro výběr pojišťovny tím nejpodstatnějším kritériem, mnoho pojištěnců si tuto instituci volí především podle obsahu věrnostních programů. Při jejich splnění totiž lze získané body přeměnit na finanční příspěvky, následně využitelné při úhradě dobrovolného očkování, fitness doplňků či wellness služeb. Které benefity jednotlivé pojišťovny nabízejí, porovnáme v některém z našich následujících článků věnovaném výhradně zdravotním pojišťovnám. Kolik jich v současnosti na trhu existuje a ze kterých můžete vybírat, prozradí pohled do tabulky níže.

Přehled zdravotních pojišťoven ke dni 18.8.2022

Kód
Název zdravotní pojišˇovny
Poznámka
111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VZP
211 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ZPMV
205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČPZP
207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví OZP
201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR VoZP
213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna RBP
209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZPŠ


Prihlásiť