„Černý“ alkohol

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 1/2010

Spojení „načerno vyráběné a prodávané lihoviny“ má v sobě více než symboliku. Nekvalitní (a to jsou prakticky bez výjimky ty „černé“) lihoviny totiž mohou způsobovat celou řadu výrazných potíží, mimo jiné i doslova černé vidění světa. Slepotu.

Dopady krize a změna spotřební daně

I když se podle dostupných statistik na trhu v ČR „černého“ alkoholu moc nevyskytuje (respektive pokud ano, jde spíše o nezdaněné než nebezpečné produkty), nahrává současná situace možnostem na negativní změnu tohoto stavu. Základní důvody jsou dva – snaha řady lidí šetřit v důsledku sice již odeznívající, přesto však z hlediska sociálních jistot stále přítomné ekonomické krize, a záměr státu zdanit alkohol. Nelze přitom příliš očekávat, že rizikový „černý“ alkohol by byl běžně dostupný v maloobchodních sítích (i když vyloučit nelze nic), ale spíše vyšší zájem spotřebitele o lihoviny z různých pěstitelských pálenic nebo prostě o ty, které budou v porovnání s legálními výrobky levnější.
Je ale třeba konstatovat, že v ČR existuje řada schválených a kontrolovaných pálenic, kde by mělo být vše v pořádku. Jsou ale také černé pálenice, a tam již záruka kvality být nemusí. Podstatné přitom je, že jedním z hlavních poznávacích znamení rizikových lihovin je jejich podezřele nízká cena. Pro základní orientaci je dobré vědět, že v současné době činí základní sazba spotřební daně v ČR pro líh 285 korun za litr absolutního alkoholu. Kromě toho má ale ČR výjimku pro drobné pěstitele ovoce, kteří z něj vyrábějí pálenku, kde sazba činí 143 korun za litr absolutního alkoholu.
Pálit alkohol je možné jen v pěstitelských pálenicích, které obdržely povolení ministerstva zemědělství, přičemž podmínkou je, že pěstitel může během jedné sezóny vypálit maximálně 30 litrů etanolu. To v praxi znamená, že se spotřební daň podílí na ceně slivovice necelými 70 korunami. Obvyklá cena za vypálení jednoho litru 50procentního destilátu v pěstitelské pálenici se přitom pohybuje kolem 110 až 115 korun. Takto vyrobená pálenka se nesmí prodávat. Lze jí ale darovat.


Etanol a metanol

Pokud lihoviny obsahují etylalkohol (etanol), lze při jejich umírněné konzumaci konstatovat, že na zdraví nemají negativní vliv. Nebezpečný je metylalkohol (metanol), který může způsobit vážné zdravotní potíže již při množství několika mililitrů. Opět to ale není zas tak jednoduché.
Metylalkohol bývá v minimálním množství přítomen právě v pálenkách, protože je tam ale zároveň etanol, kompenzují se tím jeho negativa. Metylalkohol lze tak v kombinaci s etylalkoholem konzumovat teoreticky celkem bez následků, pokud se člověk systémově neopíjí. Na tomto principu pracuje také léčba otravy metylalkoholem podáváním dávky čistého etylalkoholu.
Jiná věc je, když je lihovina vyrobena z technického nedenaturovaného lihu. V takovém případě působí metanol v ní obsažený velmi záporně, přičemž prvním postiženým orgánem v těle je oko, konkrétně zánětem očního nervu. I proto patří metanol mezi rizikové látky, neboť pouze zánětem očního nervu to zdaleka nekončí. Nadměrné používání metanolu může skutečně vést až ke slepotě, způsobuje dále tělní otoky, edémy mozku, záněty slinivky břišní či záněty srdečního svalu. A samozřejmě vede jeho vysoká konzumace (to i v případě etanolu – lihu) k nevratnému poškození jater.
Není to ale tak, že metanol nelze konzumovat vůbec, vlastně to ani není možné. Maximální doporučená denní dávka metanolu je podle EPA celkem nízká, konkrétně 7,8 miligramu. To o něčem svědčí, neboť v případě etanolu je nebezpečná (smrtelná) dávka výrazně vyšší, 200 mililitrů stoprocentního lihu. Metanol a etanol jsou jako velmi příbuzné látky snadno zaměnitelné, mají podobnou vůni i chuť a jsou velmi rozšířené. Což je zřejmě ten největší problém.


Metanol a potraviny

Navíc, aby to bylo ještě složitější, je metanol přítomen kromě lihovin a pálenek v celé řadě zcela „nevinných“ potravin a nápojů. Metanol je jednou ze složek oblíbeného sladidla aspartam, spolu s aminokyselinou fenylalaninem. Aspartamová kyselina a fenylanin se mohou chovat jako neurotoxiny; mohou projít bez zábran až do mozku a napadat mozkové neurony. Aspartam se navíc při teplotách vyšších než 40 °C rozkládá na karcinogenní formaldehyd, takže pro spotřebitele používající toto sladidlo je lepším řešením sladit až hotová jídla.
Aspartam má image dietního sladidla – je totiž zhruba 200x sladší než cukr, takže se ho do potravin může dávat velmi malé množství. A je také přítomen v dietních potravinách. Nejen ale tam. Aspartam najdeme například v instantních pokrmech, různých bonbonech, kakaových směsích, obsahují jej i kávové polotovary, mražené dezerty, zmrzliny, nanuky, ovocné dřeně, želatinové dezerty, ovocné nápoje, džusy, projímadla, mléčné nápoje i multivitamíny, instantní čaje a káva, zelenina a okurky v sladkokyselém nálevu či light jogurty.
Hlavním zdrojem aspartamu jsou nicméně především limonády a obecně nealkoholické nápoje. To jsme se ale od alkoholu dostali doslova na druhý břeh řeky.

Kdyby byla rizika z konzumace lihovin včetně těch z pěstitelských pálenic tak vysoká, jak uvádějí některé prameny, lidstvo by již patrně dávno vyhynulo. Na příkladu aspartamu je dobře vidět, že ani skutečně rizikový metanol nemusí v malých dávkách škodit. Na druhou stranu je zřejmé, že lihoviny bez patřičných označení od neidentifikovatelných výrobců zdraví při systémové konzumaci prokazatelně škodí a spotřebitelé by si proto právě na takové výrobky měli dát pozor.
Jako obvykle platí, že nejvíce rizikovou částí populace jsou těhotné ženy a děti, byť ty by alkohol jakéhokoli typu konzumovat neměly vůbec. Jim ale mohou hrozit rizika z oblíbených limonád, nejen kvůli spornému aspartamu, nýbrž i kvůli množství cukru obecně a dalších látek, které jsou součástí nealkoholických nápojů.
 

Prihlásiť