Preventivní prohlídka u praktického lékaře

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 10/2021

Prevence je důležitou součástí péče o naše zdraví, a i když člověka zrovna nic netrápí, neměl by zapomínat na to, že tomu tak vždy být nemusí. Na preventivní prohlídku u praktického lékaře má nárok každý dospělý Čech jednou za dva roky. Co všechno prohlídka obnáší a proč je dobré na ni nezapomínat?

V zahraničí chodí na pravidelné preventivní prohlídky asi osmdesát procent populace, v Česku je to o poznání méně. Prevence je přitom z hlediska předcházení lehčím i závažnějším chorobám či jejich zachycení v raném stadiu zásadní.

Obsah preventivní prohlídky je ukotven ve vyhlášce o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a u praktického lékaře by ji měl pravidelně absolvovat každý dospělý i přesto, že nemá žádné zdravotní problémy.

Na prevenci je nutné se objednat. Lékař poté buď pacientovi dopředu vystaví žádanku na krev a požádá jej také o donesení vzorku moči, nebo jej na krev, rozbor moči a případně další vyšetření pošle až po prohlídce na základě toho, co na ní zjistí.

Co vás čeká a nemine

Jde o celkové vyšetření, jehož součástí je také doplnění anamnézy. Lékaře tak zajímá, zda se od poslední návštěvy v ordinaci nevyskytla u pacienta nebo v jeho rodině vážnější nemoc, například kardiovaskulární choroba, plicní nebo nádorové onemocnění, vysoký tlak nebo cukrovka. Rovněž zjišťuje sociální anamnézu, tedy rodinné poměry či případnou pacientovu změnu zaměstnání.

Pěkně od plic

Samotná prohlídka zahrnuje kompletní fyzikální vyšetření – lékař při něm poklepem a poslechem vyšetří srdce i plíce, pohmatem prozkoumá štítnou žlázu, zkontroluje žíly a tepny na nohou. Neopomene ani měření krevního tlaku a vážení – zjistí tak index tělesné hmotnosti, takzvaný body mass index (BMI). Zkontroluje také, zda má dotyčný všechna potřebná očkování, například proti tetanu.

Součástí preventivní prohlídky je i rozbor krve, na kterou se pacient dostaví na základě vystavené žádanky buď ještě před prohlídkou, takže má lékař během ní již výsledky odběru k dispozici, nebo až po prohlídce, kde praktik zjistí aktuální pacientův stav, který může zohlednit v žádance na odběr. Zapomenout by neměl ani na rozbor moči, jejíž vzorek si člověk přinese s sebou – lékař moč otestuje obvykle přímo v ordinaci diagnostickým papírkem. Může ale pa­cien­ta o donesení vzorku moči požádat i dodatečně.

Preventivní prohlídky u dětí

Během prvního roku života dítěte provádí lékař devět preventivních prohlídek. Další kontroly probíhají v 18 měsících a ve třech letech věku a poté vždy jednou za dva roky. Na rozdíl od dospělých, kteří si sami musejí hlídat termíny prohlídek, si dětské pacienty na prevenci lékaři zvou. Součástí preventivních prohlídek jsou i povinná očkování a také měření a vážení. Lékař na kontrolách hodnotí psychosomatický vývoj, motoriku, zrak, sluch či řeč; kontroluje moč, krevní tlak a pulz a vyšetřuje i genitál.

Pokud je v rodinné anamnéze do 55 let věku ischemická choroba srdeční, infarkt nebo třeba náhlá cévní mozková příhoda, mělo by být u dětí ve věku sedm, devět, 11 a 13 let součástí preventivní prohlídky i vyšetření cholesterolu.

Oči jako rys

Orientačně praktik u daného člověka prověří sluch i zraka a pokud shledá potenciální problém, doporučí pacientovi návštěvu příslušného specialisty.

Součástí prohlídky je i teo­retické zhodnocení rizik onkologického onemocnění z hlediska rodinné, pracovní i osobní anamnézy.

Praktický lékař u mužů při pozitivní anamnéze také provádí klinické vyšetření varlat; u žen starších 25 let, které mají v anamnéze zhoubný nádor prsu či jiné rizikové faktory, by měl praktik provést klinické vyšetření prsů a poučit je o samovyšetřování.

Kromě samotné prohlídky je její součástí i kontrola již provedených preventivních vyšetření, případně jejich zajištění, pokud nebyly v doporučených termínech provedeny. Jde například o vyšetření EKG.

Prevence rakoviny

Lékař by měl také hlídat pacientova preventivní screeningová vyšetření pro prevenci rakoviny. Jde o mamografická vyšetření u žen nad 45 let věku (jednou za dva roky) a u mužů i žen o screening karcinomu tlustého střeva a konečníku. Jedná se o stanovení okultního krvácení ve stolici, které se provádí speciálním testem – od 50 let věku jednou za rok a od 55 let věku jednou za dva roky. U žen může mamografické vyšetření i screening karcinomu střeva a konečníku zajistit také gynekolog; v tom případě praktik pouze zaznamená jejich výsledky. Každý pacient od 55 let věku má také nárok jednou za deset let podstoupit endoskopické vyšetření střev (kolonoskopii).

U pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi by lékař měl každé čtyři roky zkontrolovat funkci ledvin.

Výhody pro svědomité?

V Česku se již delší dobu mluví o tom, že by lidé, kteří nezanedbávají pravidelné preventivní prohlídky, mohli platit nižší zdravotní pojištění; zatím však nic podobného do praxe zavedeno není. Právě případná finanční úleva, větší osvěta a obecně zájem o vlastní zdraví by mohly být motivací, aby se počet lidí využívajících možnost preventivních prohlídek zvýšil.

Rozhovor

Jak vypadá zájem o preventivní prohlídky v praxi? Co všechno dokážou tato vyšetření odhalit a proč jsou důležitá i z hlediska budování vztahu mezi lékařem a pacientem? Ptali jsme se praktické lékařky MUDr. Terezy Hamouzové z Berouna.

Kolik procent vašich pa­cientů chodí na pravidelné preventivní prohlídky každé dva roky?

Asi 60 procent.

V čem spočívá důležitost preventivních prohlídek?

Vždy je lepší, aby se na problémy přišlo v době, kdy je pacient bez potíží, než když ho už něco trápí – typicky vysoký tlak. Je lepší brát léky než v padesáti letech rovnou dostat mrtvici. Totéž platí u cukrovky, onemocnění ledvin a podobně.

Pro mě je prevence důležitá nejen z medicínské stránky, ale i z pohledu vztahu s pacientem. Je to prostě čas na budování vztahu, důvěry. Je čas si jen tak popovídat o životě. Často probereme i potíže, se kterými by se lidé styděli přijít nebo by je to třeba ani nenapadlo. Proto mám prevence ráda.


Existují některé skryté zdravotní potíže, které ani pravidelná prevence neodhalí?

Samozřejmě. Prevence je jen taková „STK“. Odhalí základní onemocnění.

Češi podle průzkumů nevyužívají možnost preventivních prohlídek tolik jako jejich západní sousedé. Existuje pro to nějaké vysvětlení?

To je spíš otázka pro sociology. Ale možná je jednou z příčin, že český pacient přímo za zdravotní vyšetření neplatí. Možná že pokud by byly prevence zadarmo, ale léčba chorob placená, lidé by si spočítali, že se jim prevence vyplatí. Jako u zubaře.

Dá se obecně říci, která věková skupina využívá možnost chodit na preventivní prohlídky a která na ně naopak „kašle“?

Takhle to nelze úplně říct. Možná mezi 25 a 35 lety věku. Ti mladší musejí na vstupní prohlídku po přechodu od dětského lékaře, ale potom (pokud jsou zdraví) řeší úplně jiné problémy – vztahy, děti, práci a na doktory (naštěstí) nemají čas.

Také prevence do 40 let věku není tak důležitá (pokud je člověk zdráv a nemá potíže) jako v pozdějších letech. Obecně zdraví lidé chodí méně často na prevenci než lidé, kteří se již léčí s nějakým onemocněním.

Liší se nějak počet lidí, kteří na prevence chodili zhruba před dvaceti lety a kteří chodí nyní?

Asi se situace obecně změnila. Zdá se mi, že nyní mají lidé pocit, že na vše musí být pilulka. Ani nechci vědět, kolik peněz Češi vydají za nejrůznější vitamíny a doplňky stravy. A přitom tlak na zdravější potraviny příliš není. Raději vydáme peníze za vitamíny v pilulce než za zdravou zeleninu. A to je škoda.

Na druhou stranu je teď zase móda mít vlastní zeleninu a ovoce ze zahrádky nebo alespoň z balkónu, tak se věci třeba zase změní k lepšímu.


Prihlásiť