Postcovidová rekonvalescence v lázních

Obsah májového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2021 Obsah májového dTestu

Publikované v časopise 4/2021

Koronavirus. Pojem, který nepřeslechnutelně rezonuje našimi životy už více než jeden rok. Někteří se této nemoci stále zdárně vyhýbají, avšak počet těch, kteří s ní již měli osobní zkušenost, se neustále zvyšuje. Jen k polovině března letošního roku jí v součtu onemocnělo více než jeden milión čtyři sta tisíc obyvatel, o přibližně dvě stě tisíc méně se pak uvádí zotavených. Ti šťastnější z nich jsou skutečně (nejen statisticky) vyléčení, mnohé ovšem často provází přetrvávající zdravotní potíže. Dají se tyto neduhy doléčit pobytem v lázních? A kdo jej v takovém případě uhradí?

Abychom rozklíčovali podstatu nedávno vzniklé myšlenky, tedy doléčit covidové pacienty v lázních, je třeba se na probíhající pandemii podívat nejen očima zdravotníků, ale také ekonomů. Která odvětví patří kvůli nucenému uzavření provozu k jedněm z nejpostiženějších? Jako první vás možná napadne gastronomie či ubytovací služby – to jsou zajisté správné odpovědi, nicméně citelný zásah do fungování zaznamenalo i lázeňství. A právě pohled na jejich neveselé loňské hospodářské výsledky přivedl naše zákonodárce k úvaze o propojení pomoci jak postcovidovým pacientům formou zdravotní péče, tak lázeňským zařízením v podobě finanční podpory.

Blahodárná regenerace – kdo ji zaplatí?

Než se podrobněji podíváme na výčet možných potenciálních plátců lázeňské péče, přibližme si krátce její charakteristiku. Pobyty v lázních (oficiálním názvem „lázeňská léčebně rehabilitační péče“) jsou specifickou oblastí zdravotnického odvětví. Aby byl určité lokalitě přidělen statut lázeňského místa, musí být, obrazně řečeno, „obdarována přírodou“. Tím nemáme na mysli malebná zákoutí či dechberoucí horizonty, nýbrž výskyt přírodních léčivých zdrojů, na nichž je posléze postaven léčebný program. Tyto zdroje se přitom musejí v dané oblasti skutečně nacházet, nestačí je například dovážet z jiného místa a v lázních pouze aplikovat.

Dalším specifikem, týkajícím se tentokrát pacientů, je podmínka, že lázeňská léčba je poskytována výhradně jako následná lůžková péče. To znamená, že ji nelze uplatňovat ambulantně (tedy není možné na procedury do lázní pouze docházet), ale pacient musí být ubytován v některém z tamějších registrovaných zdravotnických zařízení. Tato lůžková podoba se přitom týká lázeňských hostů v režimu jak komplexní, tak i příspěvkové formy úhrady (rozdíl mezi nimi si v zápětí vysvětlíme).

Lázeňství má v České republice mnohasetletou historii. První zmínky, spojené s objevem a využíváním vyvěrajících minerálních pramenů, byly zaznamenány již v 15. století. K zásadnímu rozmachu ovšem došlo především na přelomu 19. a 20. století, kdy se k již využívaným účinkům koupelí v uhličitých vodách a rašelině přidal také rozvoj balneologie. Lázeňství se tak těšilo značné oblibě, a to nejen díky stále významnějším léčebným úspěchům, ale také díky spojení se společenským a kulturním vyžitím, jež bývá nedílnou součástí lázeňských pobytů i v současnosti.

Kdo tedy léčebný pobyt lázeňským hostům uhradí? To závisí na jejich zdravotním stavu. Jsou-li lázně předepsány jako nezbytná součást léčebného procesu, jsou náklady na péči hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A v jakých případech tato situace, kdy můžeme čerpat lázeňskou péči takzvaně zadarmo, nastává? O tom, jaké položky pobytu a v jaké výši za vás uhradí zdravotní pojišťovna, nerozhodujete ani vy ani lékař, a dokonce ani příslušná pojišťovna. Přesné podmínky úhrady totiž určuje dokument zvaný Indikační seznam, který je přílohou zákona o veřejném zdravotním pojištění a který podle diagnózy stanovuje délku pobytu, lhůtu pro nástup a především typ úhrady. Další náležitosti, které v Indikačním seznamu uvedeny nejsou, pak ještě doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. Ta upřesňuje například kontraindikace, zaměření konkrétních lázeňských míst či obory specializací doporučujících lékařů.

S jakou finanční účastí zdravotní pojišťovny se lze setkat? Obecně se rozlišují tři typy úhrad:

  •  komplexní (plně hrazená) lázeňská péče,
  •  příspěvková (částečně hrazená) lázeňská péče,
  •  nehrazená lázeňská péče (samoplátci).

Komplexní lázeňská péče (známá pod lidovým označením „lázně na křížek“) je pro pacienta bezesporu nejvýhodnější variantou. Náklady na léčení (procedury), ubytování i stravování hradí zdravotní pojišťovna, a lázeňskému hostu tak zbývají k úhradě pouze menší položky typu dopravy, parkovného či lázeňského poplatku.

V případě příspěvkové lázeňské péče je zdravotní pojišťovnou poskytována pouze částečná úhrada, a to nákladů na léčení. Ubytování, stravování i všechny další výdaje si pacient hradí sám. Největší finanční zátěží tradičně bývá účet za ubytování – tomu se dá alespoň částečně odlehčit tím způsobem, že si pro pobyt v lázních zvolíte levnější ubytovací zařízení (většinou platí „čím dále od hlavní budovy s procedurami, tím levnější“) nebo se za regenerací vypravíte v některém z mimosezónních termínů.

Třetím typem jsou pobyty samoplátců a, jak již název této skupiny napovídá, na úhradě lázeňské péče této klientely se zdravotní pojišťovny nepodílejí vůbec. V případě samoplátců se zpravidla jedná o pacienty s pouze lehčími projevy nemocí (jež vzhledem k nízkému stupni závažnosti neměli nárok na proplacení pojišťovnou), nebo dokonce o zcela zdravé jedince, kteří se rozhodli lázeňské místo navštívit za účelem relaxačního či wellness pobytu. Díky úhradě z vlastních zdrojů jsou pobyty samoplátců zcela v jejich režii, což znamená nejen volnost při volbě procedur i termínu nástupu, ale také úplné vyhnutí se schvalovacímu procesu zdravotní pojišťovny.

Je třeba doplnit, že kvůli nepříznivé epidemické situaci lázně nemohou až do odvolání poskytovat své služby samoplátcům včetně pacientů po prodělaném onemocnění covid-19. Smějí totiž přijímat pouze klienty, jimž péči hradí alespoň částečně zdravotní pojišťovna.

Postcovidové lázně „na křížek“

Na teprve v loňském roce objevené onemocnění koronavirového typu česká legislativa prozatím příliš zareagovat nestihla. Přinejmenším ne tou zcela oficiální cestou v podobě přepracování klíčových právních předpisů, které by postupy a úhrady léčby při této nemoci pevně ukotvovaly. Na druhou stranu je však třeba objektivně dodat, že ačkoliv má pomyslný „úřední šiml“ ještě spoustu práce před sebou, v praxi nezvítězila byrokracie, ale skutečný zájem o zlepšení zdravotního stavu touto nemocí zasažených pacientů. Konkrétně tím máme na mysli, že i když onemocnění covid-19 nebylo zatím jmenovitě zaneseno do Indikačního seznamu upravujícího pravidla lázeňské léčby, přesto se našla možnost, jak určitou část nedoléčené populace do lázní na státní účet vypravit.

Nárok na úhradu lázeňské léčby z veřejného zdravotního pojištění mají ti pojištěnci, kteří v rámci onemocnění covid-19 prodělali komplikovaný zánět plic (pneumonii), s níž byli hospitalizováni. V takovém případě jim vzniká nárok na komplexní lázeňskou péči trvající 21 dnů a doléčení bude realizováno v těch lázeňských místech, která se specializují na léčbu nemocí dýchacího ústrojí, respektive přímo této diagnózy. Jedinou podmínkou pro případné zájemce o lázeňský pobyt je to, že léčbu je nutné podstoupit do čtyř měsíců po ukončení hospitalizace.

První „vlaštovka“ umožňující lázeňskou terapii zaměřenou na minimalizaci přetrvávajících zdravotních obtíží po prodělaném koronaviru je tak již na světě. Dechové potíže však nemusejí být jediným problémem, které toto dosud neprobádané onemocnění způsobí, a dá se tak tedy do budoucna předpokládat, že se komplexní úhrada lázeňské péče může rozšířit i na potíže spadající pod jiné indikační skupiny.

Státní příspěvek pro všechny

Kdo na úhradu komplexní péče zdravotní pojišťovnou nedosáhne, určitě nemusí zoufat. Pro ty z vás, na které měl koronavirus políčeno pouze mírným průběhem nebo se vám zatím dokonce úspěšně vyhýbá, připravilo ministerstvo pro místní rozvoj voucher do lázní se státním příspěvkem. Jedná se vlastně o příspěvek na dovolenou formou státního rekreačního poukazu pro všechny, kteří se rozhodnou podpořit tuzemský cestovní ruch, potažmo pak především české lázeňství.

Jakou částkou vám stát na dovolenou přispěje a co pro její získání musíte udělat? V rámci projektu „Dovolená v lázeňském Česku“ poskytuje stát na pobyt v lázních příspěvek ve výši 4000 korun s tím, že na daném místě strávíte ales­poň šest nocí a vyčerpáte minimálně pět procedur. Program byl spuštěn počátkem loňského července a původně počítal s využitím těchto voucherů do poloviny letošního roku. Vzhledem k enormnímu zájmu a také opětovně nepříznivé epidemické situaci však byla možnost čerpání voucherů prodloužena, a nově jsou tak platné až do konce roku 2021. A jak se dají státní poukazy do lázní získat? Jejich generování a propagace spadá pod státní agenturu CzechTourism, jež je provozovatelem portálu www.kudyznudy.cz.

Na tento patřičný odkaz vás ale také navede například i webová stránka www.statnipoukaz.cz nebo webový portál ministerstva pro místní rozvoj na adrese www.mmr.cz.


Prihlásiť