Srovnání darovacích portálů

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2021 Obsah aprílového dTestu

Publikované v časopise 12/2020

Internetové platformy v posledních letech přibližují Čechům charitativní a jiné dobročinné sbírky, které zde doposud neměly takovou tradici jako v některých jiných zemích. Právě dostupnost a zjednodušení přispívání je nepopiratelnou výhodou takových webů, zároveň ale jejich prostřednictvím často proteče velké množství peněz. Jak jsou na tom největší české darovací portály s transparentností, kontrolou sbírek a ochotou vůči dárcům?

Provedli jsme srovnání čtyř největších darovacích portálů. Vybrali jsme ty, které se zaměřují pouze na podporu veřejně prospěšných zájmů a aktivit, převážně neziskových organizací, a vynechali takové, které dávají prostor podpoře soukromých podnikatelských záměrů (takzvaný crowdfunding). Srovnání byly podrobeny portály Darujme, Daruj správně, Donio a Znesnáze21.

Kdo za nimi stojí

V úvodu jsme se soustředili na to, jak transparentní jsou portály v tom, kdo je provozuje a podporuje. Pokud si myslíte, že jednoznačné označení provozovatele je samozřejmostí, bohužel se mýlíte. Zatímco u tří ze čtyř hodnocených webů je informace jasně uvedena, a to v záhlaví, zápatí či rovnou na obou místech, u Donia tuto informaci nenajdete. Až v sekci Kontakty objevíte identifikační údaje společnosti Donio, s. r. o., a Nadačního fondu Donwio, úloha těchto organizací však není nijak objasněna. V darovacích pravidlech se o Donio, s.r.o., mluví jako o pořadateli dobročinných sbírek, nikoliv jako o provozovateli portálu.

Co se týče financování provozu portálů, žádný z nich neposkytuje příliš detailní informace – většinou si vystačí s pouhým výčtem sponzorů a partnerů, v lepších případech zjistíte ve výročních zprávách a jejich přílohách i konkrétní přijaté částky.

Provozní podmínky

Za co lze všechny srovnávané weby naopak pochválit, je dostupnost a srozumitelnost provozních, případně darovacích podmínek. Na všech portálech je odkaz na ně uveden v záhlaví, zápatí či v menu dostupném z jakékoliv části webu a jejich forma je srozumitelná a stravitelná také pro laiky. Navíc jsou vždy na webech i sekce, kde se nacházejí informace o fungování portálu, shrnuté a jasně podané například v podobě nejčastějších dotazů či projití procesu darování krok po kroku.

Pro koho lze peníze vybírat

Vymezení subjektů oprávněných registrovat online sbírky pojímá každý z portálů po svém. Darujme stanovuje omezení, že služba je určena pouze pro vybrané typy právnických osob; fyzické se mohou zapojit pouze formou takzvaného peer to peer fundraisingu – založením výzvy ve prospěch zvolené organizace.

Daruj správně umožňuje podporu pouze pro neziskové a příspěvkové organizace. Komerční subjekty mohou založit spojenecké nebo partnerské projekty, které jsou posuzovány individuálně a na rozdíl od běžných sbírek jsou zpoplatněny.

Donio je v této záležitosti nejbenevolentnější – o založení sbírky může požádat jakákoliv fyzická či právnická osoba s výjimkou politických stran. Dále jsou vyloučeny sbírky pro církevní a náboženské účely.

Na portálu Znesnáze21 mohou sice sbírky zakládat všechny právnické i fyzické osoby, jejich prostřednictvím však lze vybírat příspěvky pouze ve prospěch fyzických osob v nouzi či neziskových organizací.


Registrace veřejných sbírek u krajských úřadů

Zákon o veřejných sbírkách nastavuje jasná pravidla vybírání finančních prostředků pro veřejně prospěšné účely – pochází z doby předinternetové, tudíž myslí i na vybírání do kasiček a podobné offline formy. Prověření žádosti a udělení razítka ze strany krajského úřadu poskytuje dárcům jistotu, že nad vybranými penězi bude nestranný dozor. Ve světě online darovacích portálů však vyvstává otázka, zda se pořádané sbírky zákonem řídí. Na první pohled to vůbec nemusí být jasné.

Darujme založení  sbírky nepodmiňuje její předchozí úřední registrací, záleží tedy na volbě dané organizace. Problémem však může být, že informace o (ne)konání veřejné sbírky na profilu projektu není automaticky uváděna. Dárce se tak o ní dozví jedině, pokud to zmíní ve svém popisu sama organizace, případně ji může kontaktovat s dotazem – při našem porovnávání se ale tento způsob příliš neosvědčil.

Naopak Daruj správně nabízí svůj prostor pouze sbírkám, které jsou úředně registrovány, a menším organizacím nabízí i pomoc s jejich založením.

Donio ve svých podmínkách říká, že lze peníze na portálu vybírat na cokoliv, což z principu vylučuje, že by všechny projekty měly založeny veřejnou sbírku. Společnost Donio, s. r. o., má registrovány dvě široce definované sbírky, není však zřejmé, k čemu slouží a jestli jsou do nich zahrnovány všechny projekty, kterým portál dává prostor.

V darovacích podmínkách Znesnáze21 je zase jasně řečeno, že portál má registrovanou jednu veřejnou sbírku pro všechny své projekty. Při přispívání se jednotlivé projekty rozlišují pouze va­riabilním symbolem.

Prověřování sbírek portálem

Všechny srovnávané portály si vyhrazují právo některé projekty odmítnout registrovat nebo jejich sbírku zrušit po založení, ať už z etických důvodů, nebo pro rozpor s právními předpisy, včetně jejich vlastních provozních podmínek. Některé jsou přísnější, veřejnou prospěšnost si zaručují už povinností nejprve sbírku registrovat u krajského úřadu, případně ji dokládat různými dokumenty při registraci – všechny každopádně projekty prověřují, respektive mají k tomu nástroje. Donio však uvádí, že „nedohlédne všude“, a nechce být proto považován za garanta všech uveřejněných sbírek.

Po skončení sbírky přichází otázka, zda bylo s prostředky naloženo tak, jak bylo uvedeno. V tomto směru nejsou portály příliš proaktivní, a přestože apelují na zakladatele sbírek, aby byli transparentní, aktualizovali informace a komunikovali s dárci ideál­ně i po skončení sbírky, samy využití vybraných prostředků nekontrolují. Přinejlepším si alespoň vyhrazují možnost to učinit.

Kartou nebo převodem

Co se týče platebních metod, všechny portály umožňují platit jak online platební kartou, tak převodem z účtu. Druhý způsob některé usnadňují například generováním QR kódů. Platba kartou každopádně vede v rychlosti provedení. K těmto běžným metodám přidávají portály Darujme a Daruj správně i další, například online převody či platební tlačítka konkrétních bank nebo platební rozhraní internetových prohlížečů, v zásadě však fungují na obdobných principech. Na serveru Daruj správně ovšem u některých projektů naleznete pouze možnost přispění platebním převodem, po rozkliknutí se číslo účtu k zaslání příspěvku pouze zobrazí. Je pak otázkou, jakou roli v takovém darování vůbec portál sehrává.

Potvrzení k odečtu daru od základu daně

Odměnou pro dárce kromě dobrého pocitu může být i možnost odečíst si darovanou částku od základu daně z příjmů. Zákon stanovuje různá pravidla a především hranice pro fyzické a právnické osoby. K tomu, abyste si mohli dar od základu daně odečíst, potřebujete potvrzení o daru. Bylo by velmi praktické, kdyby právě darovací portály měly jeho zaslání na starosti, bohužel tomu tak ale není. Při přispívání má většinou dárce možnost projevit zájem o vystavení potvrzení zaškrtnutím políčka, to ale zaručuje úspěch jen u dvou ze čtyř srovnávaných portálů.

Například na Darujme ani po zaškrtnutí políčka potvrzení pro daňové účely neobdržíte – v lepším případě vám na e-mail dorazí alespoň kontakt na organizaci, abyste si ho mohli vyžádat přímo od ní, případně informace o tom, že potvrzení by mělo přijít po daném zúčtovacím období. Ochota podpořené organizace je pak nejistá.

U Daruj správně je poněkud paradoxní to, že potvrzení si mohou nechat vygenerovat pouze registrovaní uživatelé, na což ale portál při přispívání na projekty neupozorňuje. Po přispění plateb ní kartou bez registrace obdržíte e-mailem informativní potvrzení o daru, které ale nelze použít pro daňové účely. V něm se dočtete, že potvrzení pro daňové přiznání najdete v rámci svého profilu po registraci. Když se pak jdete za tím účelem zaregistrovat, logicky tam nenajdete potvrzení za dary odeslané bez registrace. Pokud o podmínce registrace nevíte předem, nezbývá vám tedy nic jiného než se potvrzení snažit domoci přímo u podpořeného subjektu. Navíc u projektů, které nepodporují platbu kartou, ale pouze převodem z účtu, nemá portál jak sbírat informace o vašem příspěvku, jelikož pouze zveřejňuje profil projektu a číslo účtu. Otázkou pak je, jaký přínos v takových případech portál ve vztahu mezi dárcem a podpořeným projektem má.

Zbývající dva portály, Donio a Znesnáze21, po zaškrtnutí políčka skutečně zasílají potvrzení o daru automaticky obratem na e-mail.

Pozitivní zprávou je, že všechny portály alespoň o možnosti odečtu hodnoty daru od základu daně informují a není pravděpodobné, že by vás organizace, které jste darovali peníze, s žádostí o potvrzení odbyla. Jde ale rozhodně o nedostatek, který vám přidělá práci a zbytečně zabere čas navíc.

Poplatky za dary

Další poněkud matoucí oblastí jsou poplatky pro dárce. Darujme si účtuje z každého daru provozní poplatek za jeho zprostředkování ve výši 2 %. Informuje o tom sice ve svém sazebníku, ne však přímo při darování, což lze považovat za drobný nedostatek. Pro zajímavost, organizace zakládající na portálu sbírky platí 605 korun za registraci a následně roční poplatek ve výši 442 korun.

Daruj správně v sekci Jak to funguje uvádí informaci o strhávání 1 % z každé platby poskytovatelem služby (ČSOB), každý dárce je na poplatek upozorněn i těsně před přispěním, z tohoto hlediska lze tedy tento portál hodnotit jako nejtransparentnější, co se poplatků pro dárce týče.

U Donia není výše poplatku jednoznačná. V sekci častých dotazů portál deklaruje, že příjemcům předává 100 % z vybraných darů, darovací pravidla však připouští možnost, že provozovatel použije v souladu se zákonem o veřejných sbírkách 5 % vybraných prostředků na administraci sbírky. Použití 5 % z částky má tedy Donio vyhrazené, není však jasné, zda k němu přistupuje.

Provozovatel portálu Znesnáze21 si z vybraných prostředků strhává částku ve výši 3,96 %. Z těchto prostředků jsou hrazeny náklady na bankovní transakce, provoz platební brány a technologickou správu portálu.

Závěrem

Každý z dárců má určitě různé priority, nelze tedy vyhlašovat vítěze či poražené. Ti, pro které je důležité snížit si o dar základ daně, budou asi raději volit portály, u kterých se budou moci spolehnout, že jim samy automaticky potvrzení o daru zašlou. Pro jiné může být důležitější třeba uživatelský komfort při procházení webu, úřední posvěcení sbírek nebo i množství projektů, ze kterých lze vybírat, a proto budou volit jinak. Nutno ale závěrem konstatovat, že všechny srovnávané portály mají určité nedostatky. Je jen na vás, které považujete za závažné a nad kterými s klidem mávnete rukou. Snad to lze přičítat tomu, že jsou darovací služby v Česku ještě v plenkách, a doufat, že se časem vypilují.

Porovnání základních parametrů vybraných portálů

  • Darujme

    zřejmý provozovatel [a]

    provozní podmínky [a]

    kdo může přes portál vybírat peníze právnické osoby

    úředně registrované veřejné sbírky nepovinné

    poplatek pro dárce 2 % z daru

    potvrzení o daru pro daňové účely [n]

  • Daruj správně

    zřejmý provozovatel [a]

    provozní podmínky [a]

    kdo může přes portál vybírat peníze neziskové a příspěvkové organizace

    úředně registrované veřejné sbírky [a]

    poplatek pro dárce 1 % z daru

    potvrzení o daru pro daňové účely [n]

  • Donio

    zřejmý provozovatel [n]

    provozní podmínky [a]

    kdo může přes portál vybírat peníze kdokoliv

    úředně registrované veřejné sbírky nepovinné

    poplatek pro dárce žádný, případně do 5 % z daru

    potvrzení o daru pro daňové účely [a]

  • Znesnáze21

    zřejmý provozovatel [a]

    provozní podmínky [a]

    kdo může přes portál vybírat peníze neziskové organizace a fyzické osoby

    úředně registrované veřejné sbírky [a]

    poplatek pro dárce 3,96 % z daru

    potvrzení o daru pro daňové účely [a]

Prihlásiť