Zelené střechy a fasády

Obsah únorového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 2/2020 Obsah únorového dTestu

Publikované v časopise 2/2020

Rostliny na městských budovách pomáhají zvenku i zevnitř. Zachycují dešťovou vodu, chladí interiér a zlepšují mikroklima okolo domu, venku pak čistí vzduch, pomáhají zpříjemnit horké dny a slouží i jako útočiště pro mizející hmyz. Rozhodli jsme se na ně proto podívat blíže, a to včetně aktuálních trendů nebo možností dotací.

Stavba zelených střech a fasád je populární v mnoha evropských zemích. Nalezneme je ve Skandinávii, Německu, Rakousku či Francii. V České republice se tento trend teprve začíná prosazovat. V současnosti nejvýrazněji ho podporuje město Brno, které letos nabídne na výstavbu střech 20 milionů korun. V loňském roce schválilo realizaci zelených ploch o rozměrech bezmála čtyř fotbalových hřišť. Jedná se hlavně o střechy s vegetací.

Zchladí, osvěží a může i držet teplo

Střechy pokryté rostlinami přinášejí širokou škálu plusů jak pro majitele domu, tak pro jeho okolí, a dokonce i pro celé životní prostředí. V prvé řadě snižují v průměru na polovinu odtok dešťové vody. Zachycenou vodu dále využívají pro vyživování rostlin, snižování povrchové teploty budovy a zvlhčování vzduchu. Ochrana před teplotními výkyvy prospívá i hydroizolační vrstvě pod střešní krytinou, jejíž životnost se díky tomu zvýší zhruba na dvojnásobek.

Docent Michal Sněhota z Univerzitního centra energeticky udržitelných budov a Fakulty stavební ČVUT v Praze uvádí jako jednu z hlavních výhod efektivní ochlazování interiéru budov. „V letním období zelená střecha skutečně sníží tepelný tok do budovy zastíněním povrchu a též díky transpiraci rostlin. Přispěje k chlazení budovy, pochopitelně dokud je v substrátu zásoba vody dostupná pro rostliny.“ Potvrzuje to i Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. „Interiér by se jinak musel často chladit strojně, což vede ke zbytečné spotřebě elektrické energie a podle použitého systému i ke vzniku odpadního tepla.“

Střešní zahrada dovede mimo to zlepšit zateplení domu během zimního období. Musí však jít o zahradu s dostatečnou hloubkou substrátu. Například střecha, na níž je pouze několikacentimetrová vrstva půdy, nebude mít přes zimu téměř žádný vliv, neboť má mnohem menší tepelný odpor než kvalitní izolace pod ní. Situace je zcela odlišná v případě, že má vrstva půdy významnou hloubku. Docent Sněhota to demonstruje na teoretickém příkladu: „Intenzivní střecha o mocnosti substrátu například jeden a půl metru přispívá již velmi výrazně jak k tepelné izolaci budovy, tak ke stabilizaci vnitřní teploty.“


Nedocenitelná městská zeleň

Z hlediska škodlivých emisí pomáhají zelené střechy snížit koncentraci prachových částic. Obecně platí, že čím bohatší zeleň, tím více zachycených částic. Zvláště ve městech jsou zelené střechy a fasády spolu s další vegetací součástí městské zelené infrastruktury, která může zásadně zvýšit zadržování vody v městské krajině a významně zlepšit mikroklima v letním období. Hustota zabydlení je ve městech vysoká, proto každý krok směrem k zelené infrastruktuře má pozitivní dopad na životy mnoha lidí.

Zelené střechy dále zvyšují městskou biodiverzitu a v neposlední řadě mohou sloužit jako příjemný oddychový prostor pro obyvatele domu. Na střešních farmách lze také pěstovat plodiny a speciální typy zelených střech lze využívat k čištění odpadní vody. Příjemnou výhodou může být pro někoho také odhlučnění. Zvláště v budovách, které se nacházejí poblíž letišť a v leteckém koridoru, je zvuková izolace díky zelené střeše citelná.

Jak složitá je údržba?

Náklady na údržbu zelené střechy se odvíjejí od toho, zda se rozhodnete pro extenzivní nebo intenzivní řešení. Jako extenzivní se označují střechy s tenkou vrstvou půdy, které zpravidla nevyžadují stavební úpravy. Naopak intenzivní střechy nesou mnohonásobně více substrátu a často je třeba počítat s nimi už při navrhování budovy. Ta musí unést mnohonásobně vyšší zátěž než běžná stavba. Odměnou za vyšší náklady je pak mnohem lepší izolace, odhlučnění a zejména možnost pěstovat zde nejen vybrané sukulenty a traviny, ale i okrasné květiny nebo keře.

V případě extenzivní střechy je údržba nečekaně snadná. „Taková střecha může po prvních několika letech, při kterých dojde k zapojení vegetace správně zvolených sukulentních rostlin, vyžadovat jen jednu až dvě návštěvy ročně,“ říká Sněhota.

Intenzivní střešní zahrada již vyžaduje pečlivou údržbu srovnatelnou s klasickou zahradou u domu. Trávník je zapotřebí sekat, provzdušňovat a zalévat. Většinou se to řeší systémem automatické kapkové závlahy, který má nízkou spotřebu vody a lze ho ovládat dálkově podle potřeby a aktuálního počasí.

Další nevýhody nebo komplikace plynoucí ze stavby zelené střechy jsou ryze subjektivní. Nemusí být žádoucí například pro majitele domu, který chce vodu ze střechy zachytávat do nádrží a využívat pro kropení pozemku nebo jiné účely. „Dále například skutečnost, že zelená fasáda nebo střecha láká hmyz, může být vnímána podle založení člověka jak pozitivně, tak i negativně. Za nevýhodu může být považován také vzhled vegetační fasády v zimním období. Opět závisí na subjektivním vnímání člověka,“ dodává Sněhota.

S náklady pomohou dotace

Na výstavbu zelené střechy lze získat výhodnou dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám. Podpora ve výši 500 Kč/m2 může pokrýt 40 až 50 % celkových nákladů v závislosti na zvoleném typu střechy a vegetace. „Zelené střechy podporujeme také u budov veřejného sektoru, a to z Operačního programu Životní prostředí, kde mohou žadatelé dostat až 85 % ze způsobilých výdajů na realizaci,“ dodává Valdman.

Motivace pro investory stále chybí

Podle Michala Sněhoty praxe ukazuje, že zeleň na budovách je vhodná pro všechny typy budov. Proto považuje za smysluplné využívat technologii zelených střech i u průmyslových staveb, které často zabírají cennou úrodnou půdu. Nahrazení zemědělské půdy stavbou výrobní haly nebo logistickým centrem má negativní dopad na vodní režim, doplňování zásob podzemní vody i na živočichy, kteří oblast obývají.


Například ve Francii mají dnes stavitelé nových komerčních budov povinnost osadit část střechy vegetací nebo solárními panely. „Ozelenění hal má nepochybně obrovský potenciál, ale dosud u nás chybí větší motivace pro investory, například legislativní, aby tato řešení využívali,“ říká Sněhota.

S tím souhlasí i Valdman. Podle jeho slov jsou komerční objekty zpravidla těmi, které mají největší dopad na životní prostředí. Přesto připouští, že rozhodnutí, zda využít při stavbě technologii zelených střech nebo fasád závisí čistě na smýšlení investora.

„Potřebujeme si více uvědomit, jaké má zeleň pro nás a životní prostředí přínosy, náležitě je ocenit a finančně motivovat. Jednou z cest je kromě finanční podpory i osvěta o přínosech modrozelené infrastruktury, větší roli by mohly při povolovacích procesech hrát i samosprávy,“ říká Valdman.

Bude Vídeň městem zeleně?

Zatímco v ČR se zájem úřadů i investorů začíná orientovat na možnosti ozelenění střech, město Vídeň rozvíjí už několik let také iniciativu budování zelených fasád. V loňském roce dokonce vyhradilo pro jejich podporu dosud nejvyšší částku půl miliónu eur, a aby mohli majitelé domů instalovat zelené fasády levně a s minimem starostí, vyvinuli Rakušané modulární systém BeRTA.

Systém má být jednoduchý a levný jak na instalaci, tak i údržbu. Rostliny jsou zakořeněné v květináčích se substrátem, které jsou umístěné na chodníku u zdi domu. Na fasádu je zároveň připevněna treláž, která slouží jako podpora pro popínavé rostliny vinoucí se po domě vzhůru. Díky jejímu využití lze snadno korigovat jejich růst a nehrozí poškození stěn domu. V případě nutnosti pak bude možné rostliny jednoduše odstranit.

Vídeň se tak připravuje na klimatické změny, které s sebou přinášejí riziko nebývale horkých letních dní. Podle odhadů místních expertů lze očekávat, že některé roky zažije Vídeň až 100 dní v roce s teplotami nad 30 °C. Přitom právě velká města se v současnosti vypořádávají s horkými dny nejhůře – tedy alespoň z pohledu jejich obyvatel.

Asfaltové silnice a betonové stavby nemají na rozdíl od vegetace schopnost sluneční světlo a teplo efektivně využít a proměnit v jinou energii, zato ho v sobě po dlouhou dobu akumulují. Výrazně tak stoupá jejich teplota, která během noci nestihne dostatečně klesnout. Městská zástavba se tak každým dnem více a více rozpaluje a vzniká fenomén známý jako městské tepelné ostrovy.

Podle odhadů týmu, který připravil vídeňský systém BeRTA, umožní ozelenění městských domů snížit teplotu v horkých dnech až o 13 °C a tepelným ostrovům efektivně předejít. Loni na podzim byl v rámci experimentálního provozu nainstalován na 50 domů ve Vídni a nyní probíhá jeho testování a ladění. Poté ho chtějí jako řešení na klíč nabídnout všem zájemcům o oživení domovních zdí po celém Rakousku.


Prihlásiť