Stonání od ledna 2020 aneb eNeschopenka v praxi

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2020 Obsah dubnového dTestu

Publikované v časopise 1/2020

Nemoc, úraz či nevolnost se svého hostitele neptají, zda a kdy mohou dorazit. K obratu z plného zdraví do fyzických nesnází přitom stačí mnohdy málo a zdravotní indispozice na sebe nenechá dlouho čekat. Zatímco její lehčí formy většinou zvládneme vyléčit svépomocí a při setrvání v pracovním procesu, závažnější stavy se již bez odborné pomoci a nutnosti přerušení výkonu práce neobejdou. Právě systém fungování pracovních neschopností se však zásadně proměňuje. S jakými změnami musíme nově počítat?
 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Je finančně správní institucí vykonávající působnost v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové služby. Jako orgán státní správy je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí a její organizační strukturu tvoří ústředí, regionální pracoviště, okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) a územní pracoviště v Praze a v Brně. Mezi její kompetence patří kromě správy agendy důchodového a nemocenského pojištění také například působnost referátů posudkového lékařství, rozhodování o případech neuzavřených u OSSZ z důvodu odvolání pojištěnců či spolupráce při výplatě dávek sociálního zabezpečení do zahraničí.

V rámci projektu eNeschopenka provozuje ČSSZ speciální informační linku. Na čísle 800 222 700 se tak můžete zeptat na cokoliv týkající se přípravy a zavádění eNeschopenky v praxi. Linka je v provozu každý pracovní den od 8 do 17 hodin.

Počátek roku bývá již tradičně spojen s významnými úpravami v oblasti sociální politiky. Opět jsme se tak dočkali valorizace důchodů či zvýšení minimální mzdy, které s sebou přináší i navýšení odvodů sociálního a zdravotního pojištění pro vybrané skupiny pojištěnců. Kromě těchto dvou zmíněných, takřka každoročních „evergreenů“ ovšem přichází ještě další zásadní novinka, a to v problematice dočasných pracovních neschopností.

Peníze výměnou za volnost

Myšlenka elektronické podoby potvrzení o pracovní neschopnosti již pár let českým legislativním prostředím rezonovala. Projekt se ale začal naplno rozvíjet a realizovat až v průběhu roku 2019, a to v návaznosti na zrušení karenční doby při výplatě náhrady mzdy zaměstnancům. Ti z vás, kteří měli vystavenou pracovní neschopnost do konce června 2019, si jistě dobře pamatují, že tehdy za první tři dny nemoci nedostali žádnou náhradu mzdy, tedy „byli doma zadarmo“. To se ovšem od 1. července 2019 změnilo – karenční doba byla po více než deseti letech k tomuto datu definitivně zrušena, což pro zaměstnance znamená, že se opět začaly proplácet i první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.

Tento zaměstnanci vítaný krok ovšem způsobil vrásky na čele zaměstnavatelům. Ono znovuzavedení náhrady mzdy za první tři dny nemoci totiž bylo financováno právě z jejich zdrojů, což v nich logicky vzbuzovalo obavy jak o navýšení mzdových nákladů, tak o případné zneužívání ze strany zaměstnanců. Výsledkem vleklých jednání všech zúčastněných stran byl proto kompromis – výměnou za zrušení karenční doby se zavedou elektronické pracovní neschopnosti (eNeschopenky), které zaměstnavatelům umožní získat lepší kontrolu a přehled o nemocných zaměstnancích. Tato elektronizace systému zároveň zabrání původní praxi, kdy mnozí méně churaví pojištěnci využívali dobu doručení papírových neschopenek k jiným než léčebným účelům.

Za dveřmi ordinace

Navštívíte-li v roli pa­cienta zdravotnické zařízení a lékař vás na základě nepříznivého zdravotního stavu uzná práce neschopným, přichází na řadu administrativní náležitosti. Co všechno je od letošního roku jinak? Projekt eNeschopenka přinesl zejména dvě zásadní úpravy. První z nich je forma užívaných tiskopisů, které částečně mění svou podobu z klasických papírových na moderní elektronické. Druhou klíčovou změnou je pak počet dílů příslušného formuláře – zatímco u původní neschopnosti jsme byli zvyklí na svazek formuláře pětidílného, elektronickou neschopenku nově tvoří pouze soubor tří dílů. Jaké jsou jejich oficiální názvy?

  • I. díl: Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
  • II. díl: Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce
  • III. díl: Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

Vy se ovšem, coby případně churaví pojištěnci, nemusíte názvem prvního a třetího dílu vůbec zatěžovat. Nejen že k nim vzhledem k jejich elektronické podobě prakticky nebudete mít přístup, ale navíc oba díly slouží především kvalifikovanému lékařskému personálu a proškoleným pracovníkům České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Důležitým dokumentem pro vás je však díl zbývající – tedy s číslem dva. Jelikož slouží k prokazování vašeho dočasného mimopracovního režimu, je u něj (jakožto u jediného) zachována klasická tištěná podoba. Obdržíte jej od ošetřujícího lékaře, který vám pracovní neschopnost vystavuje, a naleznete na něm podobné údaje, jako tomu bylo doposud. V průkazu práce neschopného pojištěnce je tak uveden například termín vaší příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek, záznam o případném nástupu či propuštění z lůžkové péče nebo záznam o předání do péče jiného lékaře. Zmíněný druhý díl elektronické neschopenky také slouží k předložení případné kontrole pracovníkům z ČSSZ (či jejího okresního působiště) a po ukončení pracovní neschopnosti jej nemusíte nikde odevzdávat – tiskopis vám zůstává.

Vraťme se však ještě na skok do fáze, kdy v ruce držíte právě vystavenou neschopnost. Kam s ní zamíříte? Zatímco do konce roku 2019 bylo správnou odpovědí „na poštu“ či „do práce“ (neboť třetí a čtvrtý díl formuláře se odevzdával zaměstnavateli), nyní můžete směle odpovědět „domů“. Povinnost neprodleně zaměstnavateli nahlásit (například telefonicky, SMS či e-mailem), že jste onemocněli a jste uznáni práce neschopnými, sice zůstává, již mu ale není třeba předávat, posílat či jinak doručovat jakýkoliv díl neschopenky ani žádné jiné formuláře.

Systém přeje připraveným

Každý nový projekt se zpočátku více či méně potýká s nesnázemi a zádrhely provázejícími hledání optimálního nastavení systému. Nejinak je tomu i v případě projektu eNeschopenky, u něhož je situace o to složitější, že systém povinně elektronicky propojuje hned tři dotčené subjekty – a to lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ. Všem zúčastněným stranám přináší elektronické neschopnosti poměrně svízelné administrativní postupy, jejichž cílem je však zjednodušení předávání informací a transparentnost údajů o nemocných pojištěncích. Co všechno se pro samotné pojištěnce zavedením eNeschopenky mění? Kromě již zmíněných novinek se také například vyplatí vědět, že:

 Máte-li pracovní neschopnost vystavenou s datem do 31. prosince 2019, bude i nadále vedena (a následně dokončena) „postaru“ – tedy na pětidílném papírovém tiskopisu.

 Po zavedení eNeschopenky již nemusíte sami žádat o náhradu mzdy ani o nemocenskou – obojí vám přijde automaticky. Datum v kalendáři již nemusíte hlídat ani kvůli takzvanému lístku na peníze – potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo pracovišti ČSSZ.

Jaký je systém finančního zabezpečení zaměstnance, kterému je pracovní neschopnost (PN) vystavena například po dobu jednoho měsíce? Během tohoto časového úseku se vystřídají dva různí plátci finančních prostředků, a to následujícím způsobem:

  • 1.–14. den PN:náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel, přičemž propláceny jsou nikoliv kalendářní, ale pouze pracovní dny. Výše náhrady mzdy činí 60 % průměrného výdělku.
  • 15.–30. den PN:výplatu nemocenských dávek provádí Česká správa sociálního zabezpečení, propláceny jsou kalendářní dny a výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

 Pokud vás během pracovní neschopnosti přebírá do péče jiný lékař, postačí mu předložit průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (druhý díl formuláře), na němž je uvedeno číslo eNeschopenky.

 Veškeré podklady a údaje k výpočtu nemocenského obdrží ČSSZ elektronicky přímo od vašeho zaměstnavatele. Informace o vyměřovacím základu, který je podkladem pro výpočet výše dávky, bude jako dosud uváděna (při převodu na účet) formou zprávy pro příjemce.

Neúčast v pracovním procesu z důvodu vystavení dočasné pracovní neschopnosti také znamená povinnost dodržování režimu stanoveného lékařem.

Kdo vás tedy může přijít zkontrolovat? Obecně platí, že orgán nemocenského pojištění (tedy ČSSZ) má právo kontroly dodržování léčebného režimu kdykoliv během trvání pracovní neschopnosti. Pamatujte ale na to, že v prvních 14 dnech nemoci má toto právo i váš zaměstnavatel, kterému je proto nutné nahlásit případnou změnu místa pobytu či povolených vycházek.

 


Prihlásiť