Ve směnárně vás již neoberou

Publikované v časopise 6/2019

Česká koruna se řadí ke stabilním, suverénním a svým způsobem unikátním měnám. Její jedinečnost však navzdory všem pozitivům přináší i jedno negativum, jímž je teritoriální omezení. Kromě některých příhraničních oblastí našich sousedů s ní zaplatíte pouze na území ČR, a tak chcete-li někam vycestovat či navštíví-li naši vlast zahraniční turisté, je nezbytné využít služeb směnárny. Tato zařízení nedávno dostala nový legislativní rámec pravidel fungování. Jaké změny novela zákona přinesla?

Aktuálně na trhu působí 968 směnárníků ve více než 1500 provozovnách. Jejich oprávnění k poskytování služeb si můžete zkontrolovat na stránkách České národní banky, která je po udělení povolení k činnosti zapisuje do registru směnárníků. Současně vede i seznam bankovních společností poskytujících směnárenské služby. A pro oba typy subjektů je zároveň orgánem vykonávajícím dohled.

Činnost směnáren vám určitě nemusíme dlouze představovat. Směnárníci uskutečňují směnárenské obchody, tedy výměny různých forem platebních prostředků určité měny za platidla měny jiné. Nejčastější transakcí bývá směna takzvaných valut, jež jsou synonymem hotovosti. Vyměnit lze ale také bezhotovostní formy peněz (například šeky, směnky, cenné papíry), které jsou označovány termínem devizy. Pro úspěšné provedení obchodu mezi zákazníkem a směnárníkem je také třeba vědět, že kurzovní lístek je vždy nutné „číst“ z pohledu směnárny. Číselná hodnota například u položky „nákup“ tak znamená, že za uvedený kurz nakupuje směnárna cizí měnu od vás, nikoliv vy od směnárny.

K základním informacím o těchto podnikatelských subjektech ještě zbývá doplnit, kde je naleznete, respektive jaké společnosti či instituce mohou s cizími měnami za účelem výměnného obchodu nakládat. Směnárenskou činnost mohou u nás kromě již zmíněných směnárníků provozovat také banky a družstevní záložny. Zdaleka nejčastěji se ovšem setkáte právě s „klasickými“ směnárníky, neboť povolením k činnosti disponuje celá řada ubytovacích zařízení, dopravců, cestovních kanceláří a výjimkou nejsou ani například vysoké školy.

Boj za férovější prostředí

Pokud měla Česká republika u zahraničních turistů v nějakém ohledu skutečně špatnou pověst, pak to byly právě směnárny. Bylo veřejným tajemstvím, že některé z nich (zejména ty v turisticky exponovaných lokalitách) hřešily na neznalost místních poměrů ze strany cizích návštěvníků a finanční prostředky s nimi směňovaly za velmi nevýhodných podmínek. Turisté tak často ze směnáren odcházeli značně ošizeni, například v podobě vysokých poplatků, nepříznivých smluvních podmínek či nejrůznějších „VIP“ kurzů.

Aby se takovým nekalým praktikám účinně a plošně zabránilo, rozhodli se zákonodárci upravit podobu právního předpisu, jímž se fungování směnáren řídí. Prvního dubna letošního roku proto vstoupila v účinnost novela zákona o směnárenské činnosti, jež výrazně posiluje ochranu spotřebitele. Jaké nejzásadnější změny klientům (nejen těm zahraničním) daná legislativní úprava přinesla?

1) Definice směnárenského obchodu – spočívá v rozšíření výčtu bezhotovostních peněz o karetní transakce. To v praxi znamená, že obchodem jsou nyní i platby platební kartou ve směnárně, k nimž zákazník zadává příkaz na platebním terminálu za účelem výplaty hotovosti v cizí měně.

2) Odstoupení od smlouvy – právo zákazníka na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu je zřejmě novinkou nejpodstatnější. Klient, který po výměně peněz usoudí, že provedená transakce pro něj nebyla výhodná, má nově možnost od smlouvy o směnárenském obchodu v celém rozsahu odstoupit, a to do tří hodin od jeho provedení. Byla-li směna peněz provedena prostřednictvím směnárenského automatu, lhůta na odstoupení činí tři pracovní dny. Finančním limitem pro odstoupení je v obou případech částka tisíc eur (z důvodu zabránění spekulativním obchodům).

3) Doklad o provedení obchodu – změn se dočkaly i údaje, které musí provozovatel směnárny uvádět na dokladu o příslušné transakci. Zákazník se zde kromě podrobných údajů o směnném obchodu musí dočíst také například informace o právu na odstoupení od smlouvy či možnosti mimosoudního řešení sporů. Rozšiřuje se rovněž jazyková vybavenost – kromě českého jazyka musí být na dokladu užit také jazyk anglický.

4) Pravidlo jediného kurzovního lístku – praxe, kdy mnozí směnárníci za účelem matení zákazníka vystavovali několik různých kurzovních lístků, je minulostí. Nově jim totiž zákon dovoluje v prostoru směnárny a jejím okolí zveřejnit pouze jednu podobu kurzovního lístku.

Prihlásiť