dTest: Vyrovnají se haluškové polotovary originálu?

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Vydané: 21.3.2019   

Příprava halušek ze syrových brambor není složitá, pro někoho může být ale pracná. Právě na to spoléhají výrobci haluškových polotovarů. Nabídka těchto tradičních bramborových noků je na trhu překvapivě široká. Jak moc se haluškové polotovary liší od těch podomácku vyrobených? Na to se ve svém aktuálním vydání zaměřil časopis dTest.

Spotřebitelská organizace dTest se ve srovnání haluškových polotovarů soustředila na samotné neochucené halušky. V českých obchodech nakoupila 12 takových výrobků – sedm z nich v prášku, tři chlazené a pár hluboce zmražených. U všech experti přezkoumali údaje na obalech, ověřili složení, obsažené přídatné látky, a nakonec porovnali výživové hodnoty.

První, co redakci dTestu zajímalo, byl obsah brambor. „Podle pravidel označování má výrobce povinnost uvést na obalu podíl určité přísady i tehdy, když si je spotřebitelé s danou potravinou obvykle spojují,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. Až na čtyři výjimky tento požadavek splnili všichni výrobci.

Srovnání obsahu brambor trochu komplikovaly rozdílné formy výrobků, protože halušky v prášku deklarují obsah sušených brambor, zatímco u chlazených a mražených polotovarů jde o brambory syrové nebo vařené. Shodně nejvíce bramborové byly hned tři výrobky: sušené halušky Vitana, mražené halušky Dobroty babičky Kláry a halušky Vinica se 70% obsahem bramborové složky.

Součástí srovnání bylo i prověření, jakou formu bramborové složky výrobci používají. Kromě sušených a vařených brambor se jednalo ještě o upravené sušené bramborové vločky, či sušenou bramborovou kaši. „Od typu použité bramborové suroviny se totiž odvíjí množství použitých přídatných látek a zlepšovadel,“ vysvětluje Hana Hoffmannová. Nejkratším seznamem aditiv se mohou pochlubit halušky značek Vitana, Dobroty babičky Kláry, Vinica a Faho. Ty si vystačily pouze s moukou, bramborami
a solí. U zbylých sedmi výrobků byly obsaženy přídatné látky. „Nejčastěji se jednalo
o emulgátory a barvicí přísady. U čtyř výrobků vyrobených ze sušené bramborové kaše a sušených bramborových vloček jsme objevili také alergenní součásti, konkrétně siřičitany,“ popisuje výsledky srovnání šéfredaktorka časopisu dTest. Přeborníkem v počtu použitých ingrediencí se staly chlazené halušky Beskyd Fryčovice. V redakci jich napočítali rovnou 20, přičemž jednou z přídatných látek byl částečně ztužený palmový tuk, který může být zdrojem transmastných kyselin.

S brynzou, nebo bez?

Při pohledu na obaly srovnávaných polotovarů zaznamenala redakce dTestu u některých z nich potíže s jednoznačností toho, co je vyobrazeno na etiketě a skutečným obsahem. Nejdokonaleji mohou kupujícího poplést mražené halušky Dobroty babičky Kláry
a Vinica. „Obrázky na balení zachycují hotové brynzové halušky včetně brynzy
a opečené slaniny. V reálu se však jedná o samotné, neochucené halušky,“ upřesňuje Hana Hoffmannová. Oba sáčky navíc postrádají průhledové okénko, a tak se zákazník musí před koupí spolehnout jen na složení uvedené na obalu.

Cílem halušek odjakživa bylo a je řádně a jednoduše člověka zasytit. O to se v tomto případě postarají především obsažené sacharidy – škrob z mouky a brambor. Obsah sacharidů se ve výrobcích překvapivě diametrálně lišil. Zaregistrovány byly hodnoty od 26 až po 72 %. Kromě sacharidů experti porovnávali také obsah soli, který ani v jednom případě nepřekročil hodnotu 1,2 %.

Podrobné informace ke srovnání haluškových polotovarů najdete na webu https://www.dtest.cz/srovnani-halusky.

Kontakty pro média:
Hana Hoffmannová, hoffmannova@dtest.cz, tel.: +420 241 404 922
Kristýna Kuncová, kuncova@dtest.cz, tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.

Prihlásiť