Kreditní karta – dobrý sluha, špatný pán

Obsah říjnového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2018 Obsah říjnového vydání

Vydané: 3.5.2018    Publikované v časopise 5/2018

Peněženka dnešního moderního člověka se prý pozná tak, že je plná kartiček. Čipová karta na autobus, vstupní do zaměstnání či věrnostní z oblíbené kavárny, lékárny a drogerie – co kdyby byla nějaká akce? Mezi všemi těmi plastovými exempláři se u mnohých z nás skrývá navíc ještě jeden soudobý artikl, a to karta kreditní. Pro některé znamená vstupenku do světa neomezených možností, jiní ji vnímají jako nebezpečného záškodníka pracně našetřených financí. Co tedy kreditní karta svému držiteli přináší, a o co jej naopak připravuje?

Ještě než se začneme věnovat kreditním kartám samotným, porovnejme si dva nejčastěji zaměňované bezhotovostní platební prostředky. Určitě již tušíte, že máme na mysli kartu platební a kartu kreditní. První zmiňovaná – tedy platební (neboli debetní) – je přímo spojená s bankovním účtem majitele a jejím užitím při placení si čerpáte své vlastní ušetřené finanční prostředky. Nula na účtu by vás tedy měla před dalšími nákupy teoreticky zastavit, nicméně jste-li pro banku důvěryhodným klientem, povolí vám k platební kartě sjednání takzvaného kontokorentu. Ten je ve své podstatě jednou z forem úvěru a umožňuje čerpat finance až do výše stanoveného limitu (jinými slovy „jít na účtu do minusu“) – což je právě důvodem, proč řada klientů tyto dva typy karet často zaměňuje. Oproti tomu karta kreditní (neboli úvěrová) je již ryzí podobou úvěru a jejím prostřednictvím vždy čerpáte peníze banky. Placení „kreditkou“ se tak vlastně rovná životu na dluh.

Cesta přes oceán

K původním průkopníkům ve formě směnek a šeků z 18. století se postupem času přidávaly další platební prostředky vyžadující místo fyzické přítomnosti pouhý zápis na účtu. Přibližně v polovině minulého století pak světlo světa spatřila i první bankovní karta. Záměrně nepíšeme platební, neboť tuto na tehdejší dobu novinku spustila banka Bank of America a v dnešním pojetí se jednalo o kartu kreditní. V USA se tedy nejdříve rozvinuly karty kreditní a až v sedmdesátých letech je následovaly karty platební.

V souvislosti s bezhotovostními platebními prostředky či jinými formami majetku se často vyskytuje pojem likvidita. Tento termín vyjadřuje, jak rychle a za jakých nákladů jsme v případě potřeby schopni přeměnit dané aktivum na hotové peníze. Tedy například v jakém časovém horizontu a za jakého úsilí se nám podaří prodat nemovitost a v ruce za ni držet skutečné bankovky. Dokonalou likviditu mají hotové peníze (oběživo), u bezhotovostních forem (depozit) a ostatního majetku se její míra snižuje. Výjimku z tohoto pravidla však tvoří právě kreditní karty, které díky okamžité dostupnosti prostředků, jejich rychlému zúčtování a téměř globální akceptovatelnosti hotovým penězům poměrně úspěšně konkurují.

Ačkoliv byly pro evropské země inspirací právě nástroje zaoceánského finančního trhu, byl u nás vývojový trend opačný. Nepočítáme-li „první vlaštovku“ v podobě dispoziční karty k tuzexovému účtu z roku 1988, první standardní platební karty se v Československu objevily počátkem devadesátých let. Vydávala je tehdy Česká státní spořitelna klientům sporožirových účtů, svou klientelu si však tento instrument (i vzhledem k omezené síti bankomatů) získával velice pozvolna. A karty kreditní? Ty jsou spojovány víceméně až s příchodem nového tisíciletí a skutečný rozmach zaznamenaly během prvních tří až čtyř let po svém uvedení.

Tváří v tvář realitě

Za současnou velkou poptávku vděčí kreditní karty především kombinaci dvou faktorů. Prvním z nich je jejich zařazení do dnes tolik oblíbených bezhotovostních platebních prostředků, které přinášejí svým uživatelům komfort v podobě okamžité dostupnosti depozitu na účtu bez nutnosti hledání nejbližšího automatu. Tato dnes velice preferovaná vlastnost se skloubila s druhým hlavním rysem tohoto platidla – jeho úvěrovou podstatou. Ať se nám to líbí, či nikoliv, život na dluh je v současnosti více než populární, což dokazuje gigantická nabídka nejrůznějších úvěrových produktů.

Tvůrcům a následným poskytovatelům těchto platidel také nelze upřít notnou dávku psychologických dovedností. Ačkoliv je kreditní karta bezesporu jednou z forem spotřebitelského úvěru, v uších spotřebitelů jistě bude lépe znít „užívání karty“ než „poskytnutí půjčky“. Tento efekt tak držitelům karet navozuje neoprávněný pocit majetnosti a leckdy znamená vstupenku do zámožnější společnosti. Realita je však zcela odlišná – vztah mezi bankou a klientem nezná jiných rolí než věřitele a dlužníka a uživatel karty se v tomto případě musí smířit s tou méně lukrativní z nich.

Co byste měli o plastovém společníkovi dále vědět, zvažujete-li jeho pořízení? Kreditní karta je spotřebitelským úvěrem revolvingového typu – tedy takového, který držitel karty může postupně splácet a zároveň dále čerpat. Primárním účelem těchto karet jsou platby u obchodníků či na internetu – lze s nimi sice vybrat i hotovost z bankomatu, ale takové transakce obvykle doprovázejí až nepřiměřeně vysoké náklady. K jejímu pořízení obvykle nepotřebujete mít současně zřízený běžný účet (karty mívají vlastní úvěrový účet), což je výhodné i pro finanční instituce, neboť se tím rozšiřuje okruh emitentů – kromě bank mohou kreditky vydávat také nebankovní úvěrové společnosti. V neposlední řadě je vhodné vědět, že zažádat o její vystavení sice může kdokoliv, ale samotnému vydání předchází takzvaný credit scoring – tedy vyhodnocení rizika nesplácení úvěru na základě klientovy dosavadní úvěrové historie a jeho aktuálních majetkových poměrů.

Zrádná časomíra

Nejdůležitějším úkolem uživatele kreditní karty je nejen sledovat ujednané úvěrové limity, ale především takzvané bezúročné období. Ano, půjčka prostřednictvím kreditky skutečně může být „zadarmo“ (tedy bez úroků), musíte však dodržovat pevně stanovené podmínky. Jak je to tedy se zmíněným bezúročným obdobím?

Po celou dobu užívání kreditní karty vás budou provázet dva specifické termíny označující odlišnou délku časového období: účetní cyklus a bezúročné období. První jmenovaná perioda značí účetně vymezený (obvykle měsíční) interval určený především k vašim nákupům. Souběžně s tímto obdobím vám však běží i druhý časový úsek – bezúročné období, které je přibližně o tři týdny delší než účetní cyklus, tedy jej „v sobě zahrnuje“. Těchto navazujících 21 dnů je přitom vaší zásadní šancí, jak se vyhnout úroku ze zapůjčených peněz – chcete-li bezúročnou „půjčku“, musíte prostředky vrátit nejpozději v mezidobí od data konce účetního cyklu do data konce bezúročného období. To se totiž nepočítá ode dne uskutečnění nákupu, ale má pevně dané hranice. Hodně tedy záleží na tom, kdy nakupujete – pokud hned v prvních dnech účetního cyklu, máte na vrácení celý tento interval, plus navíc zhruba ještě tři týdny do konce bezúročného období. Pokud se ovšem vydáte na nákupy až poslední den účetního cyklu, zbývají vám na vrácení pouze následující tři týdny. Co se stane, když ve vymezeném čase částku nevrátíte? Zaplatíte úroky.

Připadá vám systém fungování kreditních karet poněkud komplikovaný? To je jeho účelem. Finanční instituce totiž pod rouškou všech avizovaných výhod doufají, že výhodná období neuhlídáte a jim připadnou úroky. Kreditní karty jsou tedy vhodným prostředkem jen pro klienty, kteří se s podmínkami produktu plně ztotožní, a navíc jsou ochotni ostřížím zrakem střežit data v kalendáři.

S jakými poplatky, sazbami a délkami bezúročného období se můžete u kreditních karet setkat?

banka / nebankovní společnost
název produktu
měsíční poplatek za vedení
roční úroková sazba *
max délka bezúročného období
BNP Paribas (Hello bank!) Hello kreditka 69 Kč 22,68 % 55 dnů
Česká spořitelna kreditní karta 50 Kč 0 – 24 % 55 dnů
ČSOB ČSOB Kreditní karta Standard 30 Kč 19,90 % 55 dnů
ESSOX Karta Bonus Futuro 50 Kč 16,68 – 27,48 % 40 dnů
Home Credit Šikovná karta 59 Kč 0 – 26,28 % 51 dnů
Komerční banka A karta 59 Kč 21,99 % 45 dnů
mBank mKreditka Standard 29 Kč 23,80 % 54 dnů
MONETA Money Bank MoneyCard Smart 49 Kč 22,99 % 50 dnů
Raiffeisenbank Kreditní karta EASY 0 23,99 % 55 dnů
Sberbank FÉR kreditní karta 0 23,90 – 29,90 % 45 dnů
* Roční úroková sazba (resp. její alikvótní měsíční výše) začíná běžet prvním dnem po skončení bezúročného období v případě, že
vypůjčenou částku neuhradíte včas (tzn. během bezúročného období).


Prihlásiť