Analýzy Colosseum
Již na konci letošního ledna zveřejnila společnost Colosseum, jediná v tuzemsku působící firma každodenně hodnotící aktuální vývoj cen základních zemědělských komodit na světových komoditních burzách, analýzu vývoje těchto světových cen v prvním čtvrtletí letošního roku. Z ní mimo jiné vyplývá, že s výjimkou cen sóji očekává Colosseum v tomto období stagnaci nebo růst cen v celém spektru základních surovin. Podle Colossea by nicméně měly zřejmě stagnovat ceny u nejdůležitější komodity – pšenice. Celosvětová poptávka po ní by sice měla letos podle prognóz vzrůst o šest procent a mezinárodní obchod o sedm procent, na druhou stranu se meziročně zvýšily světové zásoby této komodity.
Zásadní růst poptávky lze zejména díky biopalivům očekávat po sóje, její cena je ale vysoká a analytici očekávají její pokles. Naopak ceny kukuřice by měly vzrůst; důvodem je pokles světových zásob a snížení osevních ploch v USA. Vyšší světové ceny očekávají analytici také v případě kávy, její produkce v klíčové zemi (Brazílie) by totiž měla meziročně klesnout o 22 procent. Podražit má i cukr, jeho celosvětová spotřeba podle statistik roste (letos to má být o tři procenta) a navíc se surovina k výrobě cukru (cukrová třtina) přidává do biopaliv. Nárůst cen čeká i pomerančový koncentrát; jeho produkce na Floridě a v Brazílii má letos klesnout o 15 procent.
Z živočišných komodit by se měly zvýšit také ceny vepřového masa, neboť například v USA roste poptávka po živých prasatech. Naopak poptávka po hovězím klesá, takže analytici očekávají stagnaci nebo mírný pokles světových cen.
Co bude dál
Realita je přitom pro spotřebitele ještě horší. S výjimkou stále klesajících cen mléka, které jsou v současné době již opravdu na svém dnu, se ceny většiny ostatních surovin, třeba právě pšenice, na světových, evropských i tuzemských trzích zvyšují. A ačkoli je dopad cen zemědělských surovin do spotřebitelských cen potravin stále menší, určitý vliv, samozřejmě
s časovým zpožděním, hrají. To v praxi znamená, že na konci prvního pololetí letošního roku se současný pokles nebo stagnace cen základních potravin zastaví a postupně dojde k mírnému jejich růstu.
Impulsy k tomu se stále hromadí. Nedávné požáry v Austrálii, jedné z obilnic světa, například dále prohloubí objem světové nabídky. Zvyšující se poptávka po surovinách živočišného původu v rozvojových zemích, i přes dopady ekonomické krize, také mírně poroste, byť ne tak, jako by tomu bylo v „dobrých časech“. A balíčky protikrizových opatření všeho druhu, jejichž společným jmenovatelem je nalévání dalších peněz do ekonomiky, zase zabezpečí dostatek finančních zdrojů pro zajištění základních lidských potřeb, jako je právě jídlo. Od března začnou navíc na globálním trhu působit efekty „trhu počasí“, tedy zprávy o vývoji porostů hospodářských rostlin v různých částech světa, přičemž se letos podle všeho nedá předpokládat tak klimaticky příznivý rok jako loni. I to potáhne ceny surovin a následně potravin vzhůru.
Výrazné zdražení nehrozí
To vše dohromady znamená, že spotřebitelské ceny potravin ve druhém letošním pololetí budou oproti současným cenám a obecně cenám v prvním pololetí letošního roku vyšší. Celkový nárůst cen by ale neměl přesáhnout pět či sedm procent, u některých typů potravin lze očekávat dokonce stagnaci, ale určitě už ne další pokles. Nejvíce by se přitom měly zvýšit ceny mlékárenských výrobků, neboť v současné době mají tyto potraviny pro porovnání s vývojem v budoucnosti nízký cenový základ. V tomto případě lze předpokládat nárůst o deset a možná i více procent. V horizontu do 10 procent by mohlo podražit vepřové, částečně i drůbeží maso. Levnější by ale měly být rostlinné oleje.
Mírný růst cen lze očekávat u pekárenského zboží, především pak v případě sofistikovanějších výrobků takzvaného jemného pečiva a ještě o něco více u cukrářských produktů. Suroviny pro jejich výrobu podražily v prvních měsících letošního roku téměř raketově a skutečnost, že dopady těchto trendů zatím nepociťujeme, je dána především dlouhodobými cenovými kontrakty, v nichž se tento trend ještě neprojevil. Nárůst cen lze také očekávat u ovoce a zeleniny, bude ale samozřejmě záležet na úrodě a především na tom, kdy a kde obchodníci tyto potraviny nakoupí. Cenové turbulence u ovoce a zeleniny jako v případě typického sezónního zboží (mluvíme o čerstvém ovoci a zelenině) jsou totiž každoročně veliké.
Dobrou zprávou je, že celková ekonomická situace ve světě, v Evropě i u nás bude ve druhé polovině letošního roku podle všeho příznivější než teď. A také předpoklad, že razantní růst cen, jako tomu bylo na konci roku 2007 a na počátku loňského roku, také nehrozí. Pokles spotřebitelských cen potravin je ale podle všeho u konce.
Petr HAVEL
