Časté otázky: Suchý únor

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 2/2018

V Británii a Irsku mají Suchý leden, v Česku se (i díky iniciativě Ligy otevřených mužů) ujal Suchý únor. Během nejkratšího měsíce roku (že by právě proto únor?) se lidé zříkají jakékoliv konzumace alkoholu. Na to, jaký vliv má dočasná abstinence na lidské tělo i jak je to s pravidelným a nárazovým pitím, jsme se zeptali adiktologů, tedy odborníků na oblast závislostí.

Řada lidí si únor vybírá jako takzvaný „suchý měsíc“, během kterého přestanou pít alkohol, od března ale zase začnou. Jak se na takovýto krátkodobý „detox“ díváte?

Mgr. Ondřej Čalovka, vedoucí služby, adiktolog, RIAPS (Regionální institut ambulantních psychosociálních služeb) Trutnov: Vzhledem k tomu, že pozitivní účinky alkoholu jsou spíše sporné a o těch negativních není pochyb, domnívám se, že měsíční abstinence od alkoholu nikomu neublíží.

Takový experiment může být pro někoho zjištění, že abstinence je pro něj obtížná, a tudíž by měl svoje pití alkoholu řešit. Jiný naopak zjistí, že mu je bez alkoholu lépe, že mu vůbec nechybí, ušetří peníze, může kdykoliv usednout za volant a k alkoholu se již nevrací nebo pije méně.

Mgr. Tereza Urbanová, vedoucí adiktologických služeb, Oblastní charita Jihlava: Podle mého názoru se do stále více medializovaného Suchého únoru zapojují odborníci z řad adiktologie, studenti a mladí lidé. Jde o společnost jedinců, kteří se zapojují i do jiných podobných akcí, jako je třeba listopadový Movember (charitativní akce zaměřená na prevenci rakoviny prostaty; muži, kteří akci podporují, si během listopadu nechávají narůst knírek coby typicky mužský znak – pozn. red.). Krátkodobý detox jim pomůže uvědomit si, v jakých situacích konzumují alkohol, a zjišťují, že ho vlastně pijí pouze ze zvyku, nebo je naopak jejich zjištění alarmující. Nadměrní uživatelé alkoholu se ve většině případů do této akce nezapojují. Vždy záleží, do jaké míry si člověk uvědomuje problémy, které jsou s alkoholem spojené.

Pokud člověk pravidelně konzumuje větší množství alkoholu a ze dne na den jej přestane požívat, co to udělá s jeho tělem?

Mgr. Ondřej Čalovka, RIAPS Trutnov: Jedná-li se o pravidelnou, dlouhodobou a intenzivní konzumaci alkoholu, dá se předpokládat, že se u něj objeví odvykací stav, což je soubor příznaků, který nastupuje během několika hodin či dní po ukončení konzumace. Maximální intenzita se projeví většinou druhý den po vysazení. Mezi typické příznaky patří třes rukou, pocení, závratě, úzkost, vnitřní neklid, poruchy spánku, bušení srdce a další. Je-li závislost rozvinutá silněji, mohou se objevit epileptické záchvaty. Život ohrožujícím je odvykací stav s deliriem. Ten se projevuje velkým třesem, křečemi, poruchami vědomí, bludy, halucinacemi. V takovém případě je vhodné zajistit lékařskou pomoc.

Mgr. Tereza Urbanová, Oblastní charita Jihlava: Nadměrné pití alkoholických nápojů má vliv na oslabení imunitního systému, onemocnění jater, mozku, žaludku, zhoršuje trávení a vyčerpává zásoby vitamínů. Detox ze dne na den tedy může a nemusí být prospěšný pro tělo, pro jeho regeneraci.

Velice záleží na zdravotním stavu jedince, délce nadužívání alkoholu a podobně. U pravidelných uživatelů alkoholu přináší nárazový detox mnoho negativních příznaků a může vést až k deliriu tremens, tento stav může směřovat k vážnému ohrožení života. Abstinenční příznaky mohou konzumenta dovést k opětovnému užití alkoholu.

Některé laické názory říkají, že je lepší pít každý den jednu skleničku, než se opít jednou týdně či měsíčně. Jaký je váš názor?

Mgr. Ondřej Čalovka, RIAPS Trutnov: Ještě donedávna převažoval i mezi odbornou veřejností názor, že pití jedné skleničky (nápojové jednotky) u žen a dvou skleniček u mužů je vcelku bezpečné. Doposud se v médiích objevují články o pozitivních účincích pití alkoholu například na kardiovaskulární systém a podobně. Poslední výzkumy však ukazují, že rizikem z hlediska zdraví je pití jakéhokoliv množství alkoholu. A že ty protektivní faktory pozorované v zemích s kulturou pití vína jsou dány spíše například složením středomořské stravy.

Na druhou stranu je určitě bezpečnější vypít jednu skleničku než nárazově třeba celou lahev vína nebo si dát pět či více piv. Po jedné sklence se většina zdravých lidí neopije. To nárazové pití má naopak svoje velká rizika – a známe je všichni ze svého okolí či z médií. Největším rizikem je předávkování a smrt. Třeba v roce 2016 zemřelo na předávkování alkoholem 415 osob.

Ale tím to nekončí, alkohol spouští u některých osob agresivní chování, v jehož důsledku vznikají konflikty, které vedou k domácímu násilí, týrání a někdy končí úrazy, smrtí. Také známe opilecké úrazy, často životu nebezpečné, ačkoliv panuje mýtus, že opilému se nic nestane. To je spíš kuriozita, o které se následně mluví a vzniká tím optický klam. Rizikem je ztráta kontroly, která někdy vede k tomu, že se pod vlivem alkoholu páchá trestná činnost, usedá za volant, v opilosti se někdy dělají věci, které by ve střízlivém stavu člověk nikdy neudělal, a druhý den ho dostihne morální kocovina. Nejbezpečnější variantou je tedy nepít vůbec. Protože počet abstinentů v populaci je odhadem 2–3 %, je třeba k tomu přistupovat pragmaticky. Doporučuje se tedy pít kontrolovaně, s rozmyslem. Například nepít minimálně tři dny v týdnu vůbec, dále si stanovit maximální vypité množství alkoholu, u kterého máme ověřeno, že tu kontrolu ještě neztrácíme. Nebo třeba střídat alkoholický nápoj s nealkoholickým.

Mgr. Tereza Urbanová, Oblastní charita Jihlava: Nejznámější a také nejčastější negativní důsledek konzumace alkoholu je cirhóza jater. A konzumací nemusí být myšleno jen časté opíjení se do „němoty“, ale stačí jen pravidelné užívání dávek alkoholu. Dávka alkoholu je ale také velice široký pojem. Každý si pod tímto pojmem představí něco jiného. Ale i jedna sklenička alkoholu denně u zdravého člověka s sebou nese některé zdraví prospěšné látky. Nesmí se však zapomínat, že ke střídmému pití alkoholu by měl patřit zdravý životní styl a odpočinek. Negativní vliv na játra však mohou mít i jiné toxické látky, chemikálie či léky.

Jaké nejvhodnější řešení byste doporučil/a lidem, kteří chtějí s konzumací alkoholu přestat?

Mgr. Ondřej Čalovka, RIAPS Trutnov: Prakticky, není-li silně rozvinutá fyzická závislost, není důvod proč nepřestat s pitím ihned. Suchý únor by mohl být dobrým testem toho, jak na tom člověk s alkoholem je. Pokud se mu nepodaří měsíc abstinovat, může to být ukazatelem, že jeho pití není v pořádku. Objeví-li se u něj výše zmiňovaný odvykací stav, značí to, že problém je vážnější a je vhodné navštívit odborníka. Lékař, většinou psychiatr, může lehčí odvykací stav vyřešit medikací. Pokud by se jednalo o komplikovanější průběh, je vhodnější nastoupit na detoxifikaci, kde pod lékařským dohledem člověk bezpečně vyabstinuje.

Mgr. Tereza Urbanová, Oblastní charita Jihlava: To je velice individuální. Každý člověk zvládne svoji abstinenci zcela jiným způsobem. Jsou lidé, kteří dokáží svoje užívání alkoholu vysnižovat a začít abstinovat doma za pomoci rodiny a blízkých. Některým však nepomůže nic jiného, než přestat užívat alkohol ze dne na den, a to buď sám, nebo s pomocí odborníků a adiktologických služeb, které se na problematiku závislostí specializují. 

Co způsobuje alkohol?

Podle informací Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) zkracuje nadměrná konzumace alkoholu život až o dvacet let. Nejčastějšími chorobami, k nimž pití vede a které jsou později v mnoha případech příčinami smrti, jsou onemocnění jater či chronická ischemická choroba srdeční. NÚDZ také upozorňuje na rizikový alkoholismus mladých žen. Pokud matka požívá alkohol i v těhotenství, může dojít k závažnému poškození plodu, například vzniku fetálního alkoholového syndromu (FAS). Ten se u dítěte projevuje řadou vad, například obličejovými abnormalitami, malým rozměrem hlavy, nižší porodní váhou či poruchami pozornosti, zraku nebo sluchu, v jejichž důsledku není více než polovina takto postižených dětí schopna v dospělosti samostatného života. V Česku se ročně rodí asi 80 takto postižených dětí, na celém světě je jich kolem sta tisíc za rok. V Evropě je dětí trpících FAS 2,6krát více než ve zbytku světa – pětina žen na našem kontinentu totiž konzumuje alkohol právě i v průběhu těhotenství, uvádí NÚDZ.


Diskusia

  • Cengiz G. 6.2.2018 19:26

    Himm!

    reagovať

    R R

Prihlásiť