Pravidla bezpilotního provozu

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 7/2017

Pro létání s drony platí jasná pravidla, která byste měli znát ještě předtím, než se pustíte do průzkumu okolí z ptačí perspektivy. Naštěstí nejsou příliš složitá. Pokud se budete držet ve vzdálenosti letišť a zakázaných zón, nebudete s dronem obtěžovat ostatní lidi a nebudete bez licence používat dron jako přivýdělek, žádná úřední šikana vám nehrozí.

Nejprve je důležité vědět, kdy můžete létat bez povolení nebo pilotního průkazu. Abyste si mohli s dronem jen tak zalétat, musí se jednat o stroj o hmotnosti maximálně 20 kg a během letu ho musíte mít neustále na očích. Jako přímý dohled se počítá vizuální kontakt bez dalekohledu či jiné optické techniky. Dron se může pohybovat maximálně v takové vzdálenosti, abyste mohli reagovat na možné překážky nebo okolní letový provoz.

S vizuálním kontaktem souvisí i zákaz létání podle tzv. FPV, tedy jen za pomoci záběrů z kamery dronu. Z toho důvodu sklidil v našem testu kritiku dron Ehang Ghostdrone 2.0 VR s virtuální přilbou, která vám sice umožňuje efektně se rozhlížet po okolí z ptačí perspektivy, zato s ní nelze zároveň pilotovat dron a sledovat pohled z kamery. A to jak prakticky, tak legislativně.

Mimo to nesmíte dron bez licence používat pro komerční účely. Zde dodáme, že komerční a nekomerční provoz dronu je jasně oddělen a pravidla pro něj jsou velmi přísná.

Používáte-li dron k výdělečným, experimentálním či výzkumným účelům, musíte dodržovat mnohem přísnější pravidla než při jejich rekreačním využití. Komerční provoz dronu podléhá evidenci Úřadu pro civilní letectví. Registruje se zde nejen samotný dron, ale také jeho pilot. Ten je povinen složit test z teoretických znalostí i praktického ovládání dronu. Abyste ale získali příslušnou licenci, musíte doložit potvrzení o uzavřeném pojištění odpovědnosti pro krytí případných škod. Celý proces je poměrně zdlouhavý a nákladný, kromě pojištění zaplatíte totiž nemalou částku i za různé poplatky spojené s udělením licence. Vězte ale, že na pokutách za používání dronu bez licence byste zaplatili mnohem více. Pokud například budete prodávat fotografie pořízené dronem, se kterým létáte bez úředního povolení, může vám Úřad pro civilní letectví uložit pokutu až do výše 5 000 000 korun.

Muší, střední a těžká váha

Legislativa rozděluje drony do několika kategorií podle jejich hmotnosti. První tvoří stroje do 910 gramů, druhá je do 7 kg a třetí do 20 kg. Dále existují pravidla pro bezpilotní stroje nad 20 kg, ale o nich nemá smysl v tomto článku hovořit. Pokud létáte s dronem jen pro zábavu, budou se vás týkat pouze první dvě váhové kategorie. Ostatně spadají do nich i všechny drony v našem testu na straně 30. Pro létání s drony první a druhé kategorie platí velmi podobné předpisy a naštěstí nejsou zapotřebí žádná speciální povolení, licence nebo evidence stroje či pilota. Samozřejmě jen v případě, že pokud nechcete s dronem létat profesionálně, to znamená pro výdělek, výzkumné účely nebo experimentální použití.

Pokud přeci jen zvažujete, že se létání s drony budete věnovat profesionálně, počítejte s tím, že budete muset na Úřadu pro civilní letectví zažádat o povolení k létání letadla bez pilota na palubě, absolvovat praktické i teoretické zkoušky a po jejich složení zapsat sebe i dron do příslušné evidence. Mimo to počítejte se správními poplatky v řádu tisíců korun.

Vraťme se ale k předpokladu, že s dronem chcete létat jen rekreačně. Podmínky pro létání s dronem první a druhé kategorie se liší jen v detailech. Pokud létáte s dronem těžším než 910 gramů, měli byste si ohlídat dvě věci. Za prvé ho vybavit ohnivzdorným identifikačním štítkem, na kterém bude uvedeno vaše jméno a telefonní číslo. Za druhé musí být dron ve váhové kategorii do 7 kg vybaven bezpečnostním, tzv. failsafe systémem, který v případě poruchy nebo ztráty signálu ovladače zajistí automatické přistání dronu. V našem testu obsahují failsafe systém všechny drony vyjma modelů z řady Parrot AR.Drone 2.0. Ty se ovšem s hmotností okolo 440 g vejdou s přehledem do první kategorie, a tuto funkci tedy nepotřebují.

Svobodná a zapovězená místa

Konečně se dostáváme k samotnému létání. Najít vhodné místo pro let s dronem není žádná věda, přesto je důležité vědět, kde je třeba dát si pozor. Úřady dělí vzdušný prostor do několika tříd. Pro piloty dronů je nejdůležitější neřízený prostor třídy G, který se nachází všude, kde neplatí omezení třeba z důvodu blízkého letiště, a to do výšky 300 metrů nad výškou terénu. Zde se mohou drony pohybovat bez omezení. Mějte ale na paměti, že ve výšce 150-300 metrů se již mohou pohybovat menší letadla, a je proto optimální létat s dronem právě do 150 metrů nad terénem. Mimo to musíte za všech okolností létat mimo mraky.

Další zásadní zóna pro pilota dronu je vzdušný prostor třídy D. Ten vymezuje letiště. Obecně platí, že byste od nich měli dodržovat vzdálenost minimálně 5,5 km. Přiblížit se k prostoru letiště můžete jen v případě, že létáte s dronem nejnižší váhové kategorie, tedy do 910 gramů. I v takovém případě ale smíte ve vzdušné třídě D létat jen do výšky 100 m.

Bezpečná vzdálenost 5,5 km platí jak pro letiště s řízeným, tak neřízeným provozem, s nimiž se setkáte třeba u aeroklubů. Pokud musíte z nějakého důvodu dron pilotovat v blízkosti letiště, je nutné se nejprve domluvit s jeho provozovatelem, splnit náležité podmínky pro pohyb v tomto prostoru a také případně zkoordinovat svůj let s řízením letového provozu.

Konkrétní rozmístění vzdušného prostoru třídy D i zakázaných zón si můžete prostudovat na leteckých mapách nebo jednoduše s aplikací AisView, kterou naleznete na webu Řízení letového provozu.

Odstup od lidí i zástavby

Pilotovat dron ale neznamená dávat pozor jen na to, co se děje na nebi. Stejně tak musíte dodržovat i pravidla vztahující se k osobám a budovám na zemi. Odstup byste měli stoprocentně držet od lidí, budov či lokalit s hustým osídlením. Ty zákon definuje jako zóny určené pro bydlení, obchod nebo rekreaci. Jde např. o parcely s rodinnými nebo bytovými domy, obchodní zóny, parky nebo parkoviště. Úřad pro civilní letectví doporučuje pohybovat se od nich minimálně v takové vzdálenosti, která se rovná dvojnásobku momentální letové výšky.

Tato poučka samozřejmě neplatí v případě, že létáte třeba dva metry nad zemí. Nehledě na letovou výšku byste proto měli dodržovat odstup alespoň 10 metrů od osob při vzletu a přistávání, 30 metrů během letu a 50 metrů během letu v případě, že se pohybujete v blízkosti hustě osídleného prostoru.

Stejně tak se zakazuje létat nad lidmi na veřejných akcích, například při koncertech nebo sportovních utkáních. Výjimku představují jen situace, kdy se profesionální pilot přímo domluví s účastníky akce. I v takovém případě ale pilot nese zodpovědnost za bezpečnost a případné způsobené škody.

Vyhněte se i infrastruktuře

Mimo to je zakázáno létat v tzv. ochranných pásmech. Ta najdete podél pozemních komunikací, inženýrských sítí, jako jsou vedení vysokého napětí nebo telekomunikační sítě, dále pak vodních zdrojů nebo objektů důležitých pro obranu státu. Mezi zakázané prostory patří i okolí některých oblíbených turistických cílů – nejznámější je např. Pražský hrad – a také nebezpečných lokalit jako jaderných elektráren nebo chemických závodů. Chcete-li si natáčet památky, musíte se vždy nejprve domluvit s majitelem pozemku.

Co se stane, když s dronem porušíte pravidla a narušíte zakázanou zónu, nebo zde dokonce zapříčiníte nehodu? V takovém případě nese odpovědnost vždy osoba, která dron pilotuje. Pochopitelně pilot s licencí nesmí dron půjčovat osobám bez pilotního průkazu.

Jak je to s národními parky?

Téma, o kterém fanoušci dronů v posledním roce hodně hovořili, a kde panuje řada nejasností, je létání s dronem v národních parcích. Poslanci před pár týdny schválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která vešla v platnost od 1. června 2017. V souvislosti s novelou se objevila řada zpráv o tom, že bude dronům přístup do národních parků – to znamená do Krkonoš, Podyjí, Českého Švýcarska a na Šumavu – nadobro odepřen.

Podle nového znění zákona o ochraně přírody a krajiny je na celém území národních parků zakázáno létat v rozporu s podmínkami stanovenými v opatření obecné povahy vydaném podle jiného právního předpisu,kterým tím se rozumí zákon o civilním letectví. Výjimkou jsou lety pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody.

Drony, jako bezpilotní letadla, jsou však podřízena zvláštnímu režimu. Mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí je totiž v národních parcích podle novely zákona zcela zakázáno provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel.

Dron není vstupenka do soukromí

Pokud používáte dron nejen k létání, ale také k natáčení videa, snímků nebo audiozáznamu, vstupuje do hry také zákon o ochraně osobních údajů.  Je proto potřeba dát si pozor na to, co a především koho kamera vašeho dronu snímá. Při narušování soukromí vašich sousedů se snadno můžete dostat do konfliktu se zákonem, bez ohledu na to, zda k provozu dronu potřebujete nebo nepotřebujete licenci. Sledujete-li pouze krajinu, pohyb zvěře nebo zemědělská území, nemusíte se žádného postihu obávat. Pokud ale pořizujete záběry osob, které jsou na nich jednoznačně identifikovatelné, musíte respektovat pravidla týkající se ochrany osobních údajů. Neplníte-li úkoly plynoucí pro vás z jiných zákonů, pak smíte ve většině případů dron používat k pořizování záběrů jiných osob jen tehdy, jestliže k tomu máte jejich souhlas, jde o ochranu jejich životních zájmů nebo ochranu vašich vlastních práv, například tedy ochranu majetku před zloději. Nikdy ovšem nesmíte pořizovat záběry ryze soukromých aktivit a záběry, které snižují lidskou důstojnost natáčených osob. 


Prihlásiť