Havarijní pojištění: Zbytečný luxus, nebo užitečná prevence?

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2017 Přečtěte si nový dTest

Vydané: 30.3.2017    Publikované v časopise 4/2017

Osobní automobil se již stal běžnou součástí téměř každé domácnosti. Přístup k němu ale bývá rozdílný – zatímco pro jednoho majitele neznamená více než pouhý kus plechu, pro jiného je opečovávaným miláčkem. A zejména tato skupina vlastníků se snaží předcházet nejen finančním následkům možných dopravních karambolů. Onou cestou ochrany může být havarijní pojištění.

Vlastnit auto nepřináší pouze radost z mobilní svobody, ale jsou s ním spojeny také určité povinnosti. Jednou z nich, která je dána zákonem, je uzavření pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, známého jako povinné ručení. To nyní zmiňujeme zcela záměrně, neboť pro řadu uživatelů je rozdíl mezi povinným ručením a havarijním pojištěním stále velkou neznámou. Čím se tedy od sebe odlišují? Povinné ručení vám poskytuje pojistnou ochranu pro případ, kdy vozidlem způsobíte újmu jiné osobě na zdraví nebo majetku – zjednodušeně řečeno, prostředky z něj nikdy nejsou (ve své ryzí podobě) určeny vám, ale osobě, které škodu způsobíte. Opačně je tomu u havarijního pojištění, kdy chráníte sami sebe – plnění z něj je vždy určeno pro vás, respektive pro případy, kdy došlo ke škodě na vašem vozidle bez ohledu na to, kdo je viníkem.

Nejčastěji krytá rizika

Uzavřít si havarijní pojištění v podstatě znamená poskládat si balíček různých situací a jejich následků, na něž se smlouva bude vztahovat. Univerzální podoba této služby ale neexistuje, vždy záleží na konkrétní pojišťovně, jakou pojistnou ochranu svým klientům nabídne. Pro ilustraci produktu jsme vybrali nejčastější rizika, která jsou nosným pilířem havarijního pojištění, a s nimiž se tak můžete setkat u většiny nabídek:

  •  náraz, střet a pád vozidla (souhrnně označováno pojmem „havárie“),
  •  živelní události (přesný výčet bývá uveden v pojistných podmínkách, nejčastěji zahrnují riziko vichřice, krupobití, úderu blesku, sesuvu půdy, povodně, záplavy, výbuchu, pádu stromu a dalších následků přírodních fyzikálních sil),
  •  odcizení vozidla jako celku nebo jeho vnějších částí,
  •  vandalismus,
  •  střet se zvěří či poškození zvěří.

K této základní variantě nabízejí pojišťovny širokou škálu nejrůznějších připojištění. Setkat se můžete například s nabídkou úrazového pojištění, pojištění čelního skla, zavazadel či dětských autosedaček. Než však nadšeně zatrhnete všechny kolonky doplňkových služeb, zamyslete se nad tím, zda už nějakou položku nemáte sjednanou v rámci jiného produktu – například následky úrazu bývají kryty v životním pojištění s úrazovou složkou. Právě na zdravotní komplikace řidiče či spolucestujících cílí pojišťovny v nabídce svých připojištění nejvíce – zde je však nutno dodat, že výčet možných rizik plní funkci spíše psychologického nátlaku než snahy o zabezpečení skutečného komfortu klienta. Málokdo si totiž v tu chvíli uvědomí, že pokud se ocitne v roli poškozeného, újma na zdraví i majetku je hrazena z povinného ručení viníka.

Zrádné výluky

Mini slovník pojistné terminologie

Kasko pojištění – označení pro pojištění dopravního prostředku.

Kargo pojištění – označení pro pojištění přepravovaného nákladu.

Povodeň – přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku či nádrže a následné vytopení vodou, která se vylila z břehů vodních toků a nádrží.

Záplava – zaplavení vodou určitého území postrádajícího přirozené odtoky s následným vytvořením stojící nebo proudící vodní plochy (voda se šíří z jiných příčin než u povodně – například průtrž mračen, rychlé tání sněhu).

Nová cena – cena, za kterou si lze v daném místě a čase pořídit stejné nebo srovnatelné vozidlo v nové neopotřebené podobě.

Časová cena – hodnota vozu, kterou měl bezprostředně před pojistnou událostí (zohledňuje tedy amortizaci).

Obvyklá (obecná) cena – je v podstatě cenou tržní, tedy takovou, za kolik se aktuálně prodává vůz stejného stáří, stavu a výbavy.

Četba pojistných podmínek zdaleka nepatří mezi oblíbené činnosti běžného klienta. Nicméně právě u autopojištění se tento dokument vyplatí číst opravdu pozorně, neboť často ukrývá řadu nástrah, které se z lákavého informačního letáku rozhodně nedozvíte. V jakých případech pojišťovny většinou plnění krátí či úplně zamítají? Na náhradu škody zapomeňte, pokud jste usedli za volant posilněni nejen alkoholem, ale i po požití léku označeného zákazem řízení motorového vozidla. Mezi další standardní výluky patří úmyslné poškození vozu, škody související s přirozeným opotřebením či únavou a vadou materiálu nebo následkem vniknutí vody do spalovacího prostoru. U některých pojišťoven se nevyplácí ani vaše dobrá vůle, kdy zastavíte u jiného nepojízdného vozidla a chcete jej vyprostit nebo odtáhnout. Smůlu máte také v případě, kdy auto zaparkujete na místě, kde se konají jakákoliv povstání, stávky či násilné nepokoje – i poškození v důsledku těchto pouličních akcí, kdy ve vozidle nejste přítomni a nemůžete okolní dění nijak ovlivnit, často spadá do výluky. Poslední obvyklou situací, kdy mnohé pojišťovny na plnění ušetří, je škoda způsobená věcmi přepravovanými na střeše vozidla – než se tedy vydáte například na dovolenou s lyžemi „nad hlavou“, vyplatí se vždy zkontrolovat, zda je nosič spolu s nákladem řádně upevněn.

Amortizace? Může být i vaším argumentem!

Oblíbenou praxí pojišťoven při likvidaci totální škody je výpočet pojistného plnění z nižší pojistné částky, než jaká byla ujednána ve smlouvě. Hojně užívaným argumentem na obhajobu takové praktiky je přitom amortizace (snížení hodnoty) vozidla v časovém rozpětí od data uzavření smlouvy do doby bezprostředně před škodní událostí. Na konkrétním příkladu by tento postup znamenal následující: na nové vozidlo si uzavřete havarijní pojištění s pojistnou částkou 250 000 korun.

Když se vám po pěti letech přihodí dopravní nehoda a na vozidle je konstatována totální škoda, pojišťovna vám (nemáte-li pojištění na novou cenu) nevyplatí původně sjednaného čtvrt miliónu, ale řekněme pouze 115 000 korun – a to i přesto, že pojistné, které jste po celou dobu platili, bylo kalkulováno z původní pojistné částky. Zatímco pokles hodnoty vozidla je pochopitelnou skutečností, konstantní výše pojistného nepřizpůsobená amortizaci se rozhodně obhajovat nedá. Dobrou zprávou je alespoň to, že tato praxe není vlastní všem pojišťovnám – ústavy s férovým a proklientským přístupem vás samy vyzvou k aktualizaci pojistné smlouvy. A co s těmi, které vědomě nadále uplatňují skryté přepojištění? Ideálně jednou za rok obětujte chvíli svého času k návštěvě pobočky a žádejte úpravu pojistné částky dle aktuální hodnoty vozidla. Čeká vás sice nepopulární byrokratická procedura provázející konverzi pojistné smlouvy, ale vědomí efektivně ušetřených financí za ten pocit jistě stojí.

Kolik zaplatíte?

Cenu havarijního pojištění ovlivňuje mnoho faktorů. Kromě již zmíněné pojistné částky se na stanoveném pojistném podepíše především váš dosavadní škodní průběh, protože i u tohoto produktu se uplatňuje takzvaný bonus/malus systém. Dále hraje významnou roli věk řidiče, bydliště pojistníka a technické parametry vozidla, od objemu a výkonu motoru až po provedení a barvu karoserie. Běžná bývá také spoluúčast, u níž platí nepřímá úměra – čím více se zúčastníte úhrady případné škody, tím méně peněz odvedete na pojistném.

A abychom odpověděli i na naši úvodní otázku, tedy zda se havarijní pojištění řadí k produktům zbytečně zatěžujícím naši peněženku, či naopak poskytuje užitečnou prevenci škod na vozidle destabilizujících finanční situaci – nejspíše vás nepotěšíme, avšak univerzální odpověď neexistuje. U každého řidiče je potřeba individuálního posouzení, jehož vodítkem by mělo být především zhodnocení aktuální finanční situace a také rizikovosti vlastního stylu jízdy. Víte-li, že se po silnicích nepohybujete příliš obezřetně a na kontě máte méně, než je hodnota nového vozidla, pak jste pro havarijní pojištění jistě vhodným kandidátem. 


Prihlásiť