Každý výrobce je povinen uvádět na trh jen bezpečné výrobky. Za bezpečný je podle zákona považován výrobek, který splňuje požadavky příslušných norem. Neznamená to ale, že v dosud zákony neošetřených oblastech výroby si výrobci mohou dělat, co chtějí. Vždy je potřeba vzít v úvahu i rozumné očekávání spotřebitele týkající se bezpečnosti.
Objeví-li se na pultech výrobek, který představuje riziko pro lidský život, zdraví nebo majetek, může účinné opatření proti jeho prodeji a používání přijmout z vlastní iniciativy sám výrobce či distributor. Schází-li u nich ovšem dobrá vůle k ochraně spotřebitelů, pak musí zakročit dozorové orgány, které nařídí zákaz dovozu, vývozu a dalšího uvádění tohoto výrobku na trh.
Aby se zamezilo šíření nebezpečných výrobků napříč Evropskou unií, byl vytvořen mimo jiné výstražný informační systém RAPEX spravovaný Evropskou komisí, v němž dozorové orgány jednotlivých členských států zveřejňují přijatá opatření týkající se výrobků, u kterých dochází k vývozu přes hranice. Tento systém pomáhá orgánům ostatních států rychle identifikovat výskyt nebezpečných výrobků na jejich území a reagovat zavedením odpovídajících opatření.
Co když si domů přinesu nebezpečný výrobek?
Pak bude záležet na tom, zda byl takový výrobek některým z dozorových orgánů za nebezpečný označen a zda došlo k přijetí opatření, které by zakazovalo jeho uvádění na zdejší trh, popřípadě nařizovalo jeho stažení z oběhu. K získání potřebných informací slouží databáze nebezpečných výrobků provozovaná dTestem na webové adrese www.nebezpecnevyrobky.cz. Tato databáze čerpá informace od tuzemských dozorových orgánů, z evropského systému RAPEX i z vlastních poznatků.
© vege - Fotolia.com
Existuje-li takové opatření, máme vyhráno. Prodávající i samotný výrobce nám totiž musí umožnit výrobek vrátit na své náklady. Splnění této povinnosti může na naše upozornění vynucovat dozorový orgán, a to jednak uložením pokuty, ale případně také nařízením zničit tento výrobek. Zařazení věci na seznam nebezpečných výrobků je zároveň důvodem pro uznání reklamace. Vzhledem k tomu, že oprava ani výměna v této situaci nepřipadá v úvahu, můžeme žádat vrácení celé kupní ceny. Pro uplatnění reklamace lze využít námi vytvořený vzor Reklamace pro nesplnění jakosti při převzetí – nebezpečný výrobek.
Pokud se nám nepodaří zakoupený výrobek na seznamu dohledat, nezoufejme. Máme-li přesto důvodné pochybnosti o jeho bezpečnosti, pak můžeme sami takový výrobek příslušnému dozorovému orgánu nahlásit. Jedná-li se například o potraviny, je třeba obrátit se na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci nebo Státní veterinární správu, a to podle toho, zda je potravina živočišného či jiného původu. Podezřelé léky lze nahlásit Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv. Příslušnost dozorového orgánu se určuje podle povahy každého výrobku. Jestliže se nám nepodaří tímto způsobem příslušného orgánu dopátrat, můžeme se vždy obrátit na Českou obchodní inspekci. Ta totiž vykonává dozor nad výskytem všech nebezpečných výrobků ze „zbytkové kategorie“, tedy v případech, kdy specializovaný orgán úplně chybí.
Dokud však není oficiálně rozhodnuto o nebezpečnosti zakoupeného výrobku, záleží víceméně na prodejci, zda naší reklamaci vyhoví. Proto doporučujeme nezahálet a každý podezřelý výrobek ihned nahlásit. Můžeme tím pomoci i ostatním spotřebitelům, na které nebezpečný výrobek v regálech obchodů teprve číhá.
Pozdě bycha honit
Ne vždy se nám ale poštěstí odhalit nebezpečnou povahu výrobku před tím, než nám sám předvede, co umí. Učebnicovým příkladem je špatně vyrobená varná konvice, kvůli níž nám vyhoří celý byt. Co v takovém případě dělat a koho hnát k odpovědnosti? Vedle reklamace samotného výrobku je možné požadovat i náhradu škody, která nám vznikne následkem řádění nebezpečného výrobku. Jestliže se výše škody vyšplhá nad 500 eur, pak můžeme odškodnění žádat přímo od výrobce. V opačném případě se musíme se svým nárokem obrátit na toho, kdo nám výrobek prodal.
