Spotřebitel na horách

Prečítajte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 2/2017 Prečítajte si nový dTest

Vydané: 2.2.2017    Publikované v časopise 2/2017

Zima ještě zdaleka nekončí a řada z nás se těší na jarní prázdniny, ať už v českých, či zahraničních lyžařských areálech. Lyžování je oblíbeným, i když někdy nebezpečným sportem. Úrazy na sjezdovkách nejsou ojedinělé. Chránit se lze nejen helmou, ale také ohleduplností a dodržováním zásad bezpečného pohybu. Právo proniká na zasněžené svahy čím dál častěji. Lyžaři zrychlují, získávají sebevědomí, ale často nemyslí na to, že ublížit mohou nejen sobě, ale i svému okolí. Svůj podíl na bezpečnosti mají i provozovatelé lyžařských areálů, ať už se jedná o zabezpečení sjezdovek, nebo lanovek a vleků.

Spotřebitel na lanovce

Koupíme-li si lístek a projdeme turniketem, stáváme se účastníkem přepravy. Zabezpečení plynulého a bezpečného chodu je tu ale především na provozovateli. Ten je odpovědný za újmu, která se při přepravě stane, bez ohledu na to, zda za ni může, nebo ne. Lanovka musí splňovat řadu bezpečnostních předpisů, obsluha musí být připravena kdykoliv pomoci a zasáhnout.

I tak je třeba být opatrní, a především poslouchat pokyny obsluhy a řídit se podle ukazatelů a piktogramů. Nevhodné chování může znamenat jak vykázání z přepravy, tak snížení náhrady újmy, pokud by se něco stalo. Stávají se ale i těžko předvídatelné věci. Utržený unašeč vleku může někoho zranit, o kotvu si můžeme poškodit oblečení, má-li škoda původ v povaze provozu lanovky, máte nárok na náhradu.

Jízda na vleku či lanovce nekončí jen vystoupením či pádem, bezpečný musí být i nástup a opuštění prostoru lanovky. Soudy řešily případy, kdy se malý lyžař zranil o zpáteční lano kvůli nedostatečným pokynům obsluhy, či případ zlomeniny bederního obratle lyžařky, která spadla kvůli zledovatělému výstupu a nedostatečnému zabezpečení kolem stanice. Soudy většinou docházejí k závěru, že pokud lyžař neporušuje přepravní předpisy nebo se nechová v rozporu s pokyny, pak za újmu odpovídá provozovatel vleku či lanovky.

V Rakousku došli dokonce tak daleko, že lyžařský areál musel odškodnit malou lyžařku, která vypadla ze sedačkové lanovky před výstupem, protože se sama bála, že vystoupit nestihne. Podle rakouského soudu ji obsluha nedostatečně poučila, že se nemá čeho bát a u výstupu jí pomůže.

Spotřebitel na sjezdovce

Dostaneme-li se úspěšně nahoru, chceme také dolů. Z hlediska práva neplatí na českých sjezdovkách žádné dopravní předpisy a cesta z kopce není zákony regulována. Existují ale pravidla mezinárodní lyžařské federace, která se pro posouzení správné jízdy používají i u soudů, přestože nejsou formálním pramenem práva. V zahraničí, především v Německu a Rakousku, jsou podobná pravidla součástí místních zákonů. Co pravidla konkrétně obsahují? Kdo jezdí pravidelně na hory, nebude překvapen, kombinují bezpečnost, zdravý rozum a principy slušnosti. Jak si tedy máme na svazích počínat?

  1. Každý se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval někoho jiného.
  2. Každý musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a způsob jízdy musí přizpůsobit svým schopnostem, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu.
  3. Ten, kdo přijíždí zezadu, musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
  4. Předjíždět se může shora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému dostatek prostoru pro všechny jeho pohyby.
  5. Každý, kdo chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí pohledem nahoru a dolů přesvědčit, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
  6. Každý se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
  7. Ten, kdo stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
  8. Každý musí respektovat značení a signalizaci.
  9. Při úrazech je každý povinen poskytnout první pomoc.
  10. Každý, ať svědek, nebo účastník, ať odpovědný, nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.

Lyžařské středisko

Co je lyžařským areálem, najdeme v zákoně o cestovním ruchu, co sjezdovkou pak v technické normě, která řeší její značení. Na sjezdovce běžně vznikají určité zdroje nebezpečných situací, se kterými musíme počítat. Proti běžným zdrojům rizika nemusí být lyžařský areál zabezpečen, pokud se nám v jejich důsledku něco stane, je to náš problém, měli jsme si dávat pozor.

Mezi typické zdroje nebezpečí, které na druhou stranu pro mnohé dělají z lyžování zábavu, patří hrany terénu a jeho nerovnosti, stromy, rozježděný terén, proměnlivá či omezená výška sněhu, informační tabule, běžná údržba sjezdovky, sněhové bariéry od úpravy či zasněžení, ohraničení sjezdovky či opravné práce. Spouštíme-li se z kopce, musíme jet tak rychle a opatrně, abychom takovým rizikům uměli čelit, včas se jim vyhnout a zastavit.

Oproti tomu existuje výčet atypických nebezpečí, která musejí provozovatelé lyžařských areálů zabezpečit, aby zamezili možnému střetu lyžařů s nimi a snížili rizika úrazů a škod. Podpěry lan a pevná sněžná děla by měly být zabezpečeny matracemi, jiné překážky plůtky, srázy či nebezpečné odkloněné svahy sítěmi. Neznamená to ale, že v případě chybného zabezpečení je při každém úrazu vina na provozovateli areálu, i zde je to především lyžař, kdo svou jízdu musí přizpůsobit terénu a svým schopnostem. Chyby provozovatele a nárok na odškodné tak může snižovat spoluzavinění poškozeného, který nejel tak opatrně, jak by se od něho obecně očekávalo.

Jízdenky a permanentky

Většina z návštěvníků lyžařských středisek jsou spotřebitelé, zejména ti, kdo si koupí jízdenku, která je opravňuje ke vstupu na lanovku či vlek, ale hlavně na sjezdovky. V posledních letech se rozmohl jeden zajímavý fenomén. Lyžařské areály ve snaze bránit přeprodávání jízdenek si fotí své zákazníky, a pokud zaznamenají průchod jiné osoby na stejnou permanentku, zablokují ji. Přes počáteční nelibost si čeští lyžaři stejně jako ti zahraniční zvykli, ale je taková praxe vůbec možná?

Jízdenky se podle práva dělí na ty, které jsou na jméno, a ty, které jsou na držitele. Ta na jméno patří konkrétní osobě, zpravidla má charakter jízdenky sezónní, u té je půjčování někomu jinému obecně nepřípustné. U jízdenek na držitele je to ale jinak. Užívat jízdenku není oprávněn jen ten, kdo ji koupil, to by musel každý na kasu jednotlivě, ale ten, kdo se platnou jízdenkou prokáže. Legislativa nezakazuje jízdenku někomu předat, aby využil právo z přepravy, a v minulosti se dokonce soudy zastaly člověka, který koupil jízdenku od jiného lyžaře s úmyslem ji prodat dál. Nejvyšší soud ČR v roce 2006 prohlásil, že se nejedná o nic protiprávního.

Lyžařské areály ale mají svoje podmínky, kde lze nalézt ledasco. Někdy prohlásí, že „průchodem přes turniket se jízdenka znehodnotí a je vázána na osobu držitele, čímž je nepřenosná“, jindy v nich najdeme jen lakonické konstatování, že je nepřenosná a nesmí být půjčována ani prodávána. Zatímco první varianta je po právní stránce hotovým nesmyslem, držitelem je ten, kdo jízdenku ovládá a považuje ji za svou, což v jedné chvíli může být jedna a v druhé chvíli úplně jiná osoba, zamýšlené znehodnocení udělá z jízdenky na držitele jízdenku na jméno jen těžko.

Druhá varianta může být podmínkou, na které se spotřebitel se skiareálem domluví, ale na stranu druhou, máme jinou možnost, chceme-li jezdit? Každou podmínku smlouvy lze zkoumat z pohledu, zda podnikatel vůči spotřebiteli nepřiměřeně nezneužívá své postavení. Provozovatel má bezpochyby právo zamezit takovému zneužívání, kdy na jednu jízdenku jezdí ve stejný čas více lidí, proto má každý turniket nastavený časový interval, ve kterém se dá jízdenka použít pro další jízdu. Je ale zneužitím jízdenky, pokud na ni dopoledne jezdí jedna osoba a odpoledne někdo jiný? I podle Nejvyššího soudu ČR nikoliv. Ten ale řešil trestní stránku věci, naštvaný spotřebitel se zablokovaným skipasem se na soud ještě neobrátil, a tak je otázka zneužívání postavení provozovatele skiareálu stále otevřená.
 


Prihlásiť