Říká se, že šaty dělají člověka. Každý, kdo chce vypadat upraveně, musí tu a tam sáhnout po žehličce. Žehlit je potřeba oblečení z různých materiálů, proto jsme žehličky testovali na třech nejčastějších, konkrétně na směsi polyesteru a bavlny, bavlně a džínovině. Všechny textilie byly pomocí speciálního přístroje v laboratoři stejnou měrou zmačkány a poté žehleny automatickým strojem simulujícím pohyby lidské ruky. Po vyžehlení pracovníci zkušebny látky porovnávali se vzorkovnicemi (viz foto níže) a zaznamenávali, jak se daný model s vyžehlením jednotlivých materiálů vypořádal.
Žehlení „za lidovku“
Jak jsme již v úvodu zmínili, až na jednu výjimku dostaly všechny přístroje za žehlení uspokojivé hodnocení. Oděvy nesly i po vyžehlení známky pomačkání.
Nejlépe si žehličky poradily s umělým materiálem – za vyžehlení směsi polyesteru a bavlny dostalo dobré hodnocení několik modelů (Bosch TDA502412E, Braun TexStyle 7 TS 725, Philips GC4510/30 Azur Performer Plus, Electrolux EDB6146GR, ETA 3284 Viento a Philips GC3803/30 Azur Performer). U bavlny a džínoviny se však dobrá známka neobjevila ani jednou, všechny modely dosáhly maximálně na uspokojivé hodnocení. Nejslabší byl v testu žehlení model ETA Maesta 3287, který si jako jediný v této kategorii vysloužil pouze dostatečnou známku, přičemž největší problémy mu dělalo žehlení bavlněného prádla.
Hrozba: vodní kámen
Časově nejnáročnější část testu představovala zkouška odolnosti vůči zanesení vodním kamenem. Při ní byly žehličky uchyceny na 252 hodin ve speciálním zařízení simulujícím žehlení. Doba 252 hodin byla zvolena jako ekvivalent zhruba dvouhodinového žehlení týdně po dobu necelých dvou a půl let. Během tohoto testu byly přístroje pravidelně čištěny, podle potřeby do nich byla dolévána voda, sledovala se míra jejího protékání a měřil se výdej páry.
Pokud daná žehlička v tomto testu neobstála například proto, že přestala fungovat v důsledku poklesu výdeje páry nebo úniku vody, vysloužila si nedostatečnou známku. Tu získala ORAVA ZE-109 B, která musela být po 96,5 hodinách vyměněna za nový kus. Stejný nedostatek jsme zaznamenali u modelu ETA Maesta 3287, který musel být nahrazen již po 84 hodinách. Řada dalších žehliček ale obstála v testu odolnosti na jedničku.
Co je vodní kámen?
Vodní kámen dokáže v domácnosti pěkně potrápit. Jde o pevný povlak, jehož základní složkou je obvykle uhličitan vápenatý. Usazuje se na stěnách nádob, ve kterých se přechovává, zahřívá či ochlazuje voda, jejíž teplota nedosahuje 100 °C. Častými oběťmi jsou například pračky, myčky, žehličky, rychlovarné konvice nebo vodovodní kohoutky, a to zejména v oblastech, kde je tvrdší voda.
Ač tvorbě vodního kamene nezabráníte zcela, můžete pečlivostí jeho vznik alespoň oddálit. U praček či žehliček, kde je přítomnost vody nutná, to ne vždy jde, u vodovodních baterií je to snazší. Protože vodní kámen bují tam, kde se drží voda, snažte se riziková místa udržovat co nejvíce suchá. Po každém použití můžete vodovodní baterii očistit vlhkým hadříkem a slabým mýdlovým roztokem, poté opláchnout čistou vodou a otřít dosucha.
Pokud už vaše domácnost vodním kamenem zasažená je, lze jej odstranit chemickou metodou, tedy rozpuštěním povlaku pomocí kyselin, například citrónové, nebo třeba jedlou sodou. Stačí, když hadříkem s kyselinou nebo sodou potřete zasažené místo, necháte chvíli působit a opláchnete. Pozor ale na chromované baterie nebo jiné, k poškození náchylné povrchy. Ty byste mohli kyselinou zničit. Raději na ně použijte prostředky přímo od výrobců.Výdej páry: ideály i hříšníci
Jak už přívlastek v názvu napovídá, napařovací žehličky využívají k práci páru, která se tvoří z vody v nádrži společným ohřevem parní komory a žehlicí plochy. Vyrobená pára poté vychází z otvorů na žehlicí ploše, kde jsou umístěny drážky napomáhající jejímu efektivnímu vedení. Výdej páry laboratoř zjišťovala jak při maximální, tak při střední teplotě.
Výsledky se u jednotlivých modelů velmi lišily. Zatímco nejlépe hodnocené modely dostávaly velmi dobré známky, u těch horších se vyskytovaly známky dostatečné a nedostatečné. Pro ilustraci uveďme, že například u vítěze testu Bosch TDA502412E nebo u modelu Philips GC4510/30 Azur Performer Plus výdej páry při maximální teplotě přesáhl 40 g/min, u nejhorších modelů, kterými byly v této kategorii oba přístroje Concept, šlo pouze o 12, respektive 8 g/min. Obecně se přitom dá říct, že čím více vydávané páry, tím lepších výsledků dosahují přístroje v celkovém hodnocení.
1. Látky připravené k testování. 2. Ve speciálním přístroji byly testované látky před žehlením standardizovaně zmačkány. 3. Srovnání referenčního vzorku kvalitně a nekvalitně vyžehlené látky. 4. Odolnost žehlicí plochy testujeme pomocí houbiček na nádobí a drátěnky.
Jak odolná je žehlicí plocha?
Žehlička je spotřebič, který se do domácnosti kupuje zpravidla jednou za několik let. Zajímalo nás tedy nejen to, jak žehlí či kolik je schopna vyprodukovat páry, ale také, jak dlouho vydrží její žehlicí plocha. Během testu odolnosti třeli pracovníci laboratoře plochu měkkou i středně tvrdou houbičkou na nádobí a také drátěnkou. Míra poškrábání pak byla stanovena srovnáním s referenční škálou.
V této oblasti dosahovaly přístroje ve srovnání s ostatními částmi testu nejlepších výsledků. Velmi dobré hodnocení zde totiž dostávaly i ty žehličky, které si jinak příliš dobře nevedly, například oba zástupci stáje Concept. Tyto modely stejně jako vítěz testu nebo Philips GC4510/30 Azur Performer Plus získaly dokonce stoprocentní hodnocení. Naopak pouze průměrnou odolnost plochy měla žehlička Rowenta DW5122 Focus – po zkoušce s drátěnkou nesla známky poškrábání. Nejhorší, pouze dostatečné hodnocení, obdržela ETA Maesta 3287, protože její žehlicí plochu poškrábala už měkká houbička.
Na návod s lupou
Pro celkovou spokojenost se zakoupenou žehličkou je důležitá také pohodlná obsluha. Pozornost jsme upřeli na to, jak jednoduše se jednotlivé modely ovládají, jak snadno se plní vodou či vyprazdňují, zda má držadlo ergonomický tvar nebo jak se výrobce popasoval s návodem k použití.
Za obsluhu v letošním testu padala pouze dobrá a uspokojivá hodnocení. Co se týká dílčích zkoušek, nejčastěji byl špatně hodnocen právě návod k použití, který je u řady modelů napsán příliš malým písmem. Jde například o žehličky Concept, ETA a Electrolux. Navíc je u těchto přístrojů dodáván v celé řadě jazykových mutací, takže může být obtížné se v něm rychle zorientovat. Jediný velmi dobře hodnocený návod k použití má model Philips GC3803/30 Azur Performer, u kterého hodnotitelé vyzdvihli ve srovnání s ostatními přehlednost a praktičnost díky obrazovému doprovodu a barevnému odlišení jednotlivých kapitol.
Za sníženým hodnocením obsluhy stojí u několika modelů také ukazatel stavu vody. Nejčastěji proto, že není dostatečně jasně indikována prázdná nádrž nebo chybí označení maximální hladiny.
Další špatná hodnocení si některé žehličky vysloužily za plnění a vyprazdňování nádrže. Pouze dostatečnou známku za tyto úkony obdržely například oba modely od Ety. Důvodem bylo relativně nesnadné plnění vodou a nepříliš komfortní manipulace s víčkem nádrže.
Dobrá zpráva závěrem: popálení nehrozí
Abychom ale nezmiňovali jen negativa, zakončeme článek optimisticky. V rámci testu obsluhy jsme odborníky nechali ohodnotit i riziko možného popálení, které se v souvislosti s žehlením také nabízí. Ani jeden z testovaných modelů nedostal v této kategorii jiné než velmi dobré hodnocení. U všech žehliček hodnotitelé považovali označení ploch, kde by hrozilo popálení, za dostatečné. Při správném používání podle nich ani u jednoho z výrobků nehrozí žádné riziko.
