Ovoce, které z obalu spotřebitele láká k nákupu, může často představovat jen minimální část složení. Často ho nahrazují levnější „éčka“, barviva a aromata. Drahé exotické ovoce zase bývá nastavováno například jablky. Taková praxe však podle belgické spotřebitelské organizace zavání klamáním zákazníka.
Složení může být uvedeno správně a v pořadí, které odpovídá skutečnému poměru použitých surovin, problém však tkví v samotném obalu a někdy i v názvu výrobku. Za kaktusový nektar se tak označuje nektar, který obsahuje jen zanedbatelné procento skutečné kaktusové šťávy. Problém se týká i těch nejprodávanějších značek na belgickém trhu.
Výrobci se naučili ohýbat belgické zákony ke svému prospěchu. Zákon povoluje na obalu zobrazovat pouze plody, které jsou ve výrobku obsaženy. Výrobci ale nikdo nebrání v tom, aby například do směsi sušeného ovoce přidal pouhou jednu jahodu, doplnil ji aromatem a výrobek propagoval jako jahodový.
Test-Achats volá po tom, aby se zákon o obalech potravin změnil a hlavně zpřísnil. Rozhodně by v něm měla být stanovena procentuální hranice skutečného obsahu, od níž může výrobek nést název po ovoci. Zmizet by měly i kličky umožňující použití aromat či jiných náhražek.
Podobné klamavé obaly kritizuje i spotřebitelská organizace ze sousedního Nizozemska Consumentenbond, která každoročně pořádá soutěž „Kecal“ o nejklamavější obal na trhu. Jiný způsob, jakým výrobci klamou spotřebitele, objevila americká spotřebitelská organizace Consumer Reports. Aby se spotřebitel nezalekl celkového obsahu sacharidů, výrobce raději použije několik různých druhů cukru, které do složení uvede zvlášť a na posledních místech. Pro spotřebitele a jeho zdraví je však nutné znát celkový obsah cukru v potravině.
Článek byl publikován také na portálu spotrebitele.dtest.cz, kde najdete denně aktualizované zprávy se spotřebitelskou tématikou z mnoha zemí světa.
