Máme se bát sóji?

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 1/2008

Jestli je sója jako nejvýznamnější světová luštěnina něčím pověstná, pak je to skutečnost, že značnou část z celkové produkce tvoří geneticky modifikované odrůdy (GMO) této plodiny. Laická populace tak v případě sóji vnímá naprosto iracionální rizika spojená se strachem vůči GMO, jichž je sója spolu s kukuřicí symbolem. Skutečná rizika ale mohou být úplně někde jinde.

Rizika náhražek ze sójového mléka

Patrně největším rizikem spojeným s konzumací sójových výrobků jsou výsledky výzkumů, podle nichž mohou přípravky pro výživu nemluvňat, jejichž základem je sója, výrazně narušit vývoj imunitního systému. Sója má přitom kvůli vhodné skladbě aminokyselin řadu příznivců a je proto základem celé řady potravin. Jenže minimálně v případě kojenců to může znamenat velký problém.
Jak totiž uvádí populárně – naučný server osel.cz., vědci zjistili, že pokud jsou nemluvňatům podávány místo mateřského mléka sójové náhražky, mají v těle 10krát vyšší množství látky s hormonálním účinkem potlačujícím imunitu než dospělí, kteří konzumují potraviny s vysokým obsahem sóji. Výzkumní pracovníci z University of Illinois našli totiž v sójových bobech látku genistein, která má hormonální účinek obdobný estrogenu a zásadně ohrožuje imunitní systém. Uvedené riziko potvrdily výsledky pokusů na myších, kterým byl do organismu genistein vpraven. Pokusná zvířata měla mimo jiné o 86 procent méně imunitních buněk schopných bojovat proti infekci. V USA v současné době konzumuje přípravky se sójou 15 procent nemluvňat a výzkumníci předvídají, že úměrná část dětí je již dnes také postižena. O sóji a dalších luštěninách bylo přitom již delší dobu známo, že nevhodně působí na rozmnožování a že působí také hormonální změny. Nové poznatky o neblahém vlivu na imunitu vrhají na sóju další pochybnosti. A rizikem narušení imunitního sytému to nekončí.

Nepotvrzená prevence osteoporózy

Další ránu zastáncům konzumace sóji a výrobků z ní zasadili opět výzkumníci z USA – tentokrát z University Chapel Hill v Severní Karolíně. Podle nich konzumace sójového proteinu, obohaceného o izoflavony, nezlepší u mladých žen obsah minerálů v kostech ani hustotu jejich kostní hmoty, ačkoli se to dlouhou dobu tvrdilo. Sójové boby jsou přitom častým zdrojem izoflavonů používaných pro lidskou výživu a využívají se zejména jako nutriční doplněk pro sportovce, kulturisty a také k léčbě osteoporózy (řídnutí kostí). Z dříve provedených pokusů, například na Univerzitě v Illinoa nebo na Státní univerzitě ve státě Iowa je známo, že izoflavony mají blahodárný vliv na složení a stavbu kostí u žen v přechodu a také u žen, které již jsou po přechodu. Obecně se soudilo, že to, co platí pro starší ženy, platí i pro zdravé mladé ženy a že izoflavony přispívají k ochraně kostí žen v průběhu celého jejich života. Pokus, ve kterém byly sledovány mladé ženy ve věku přibližně dvaceti let, ale ukázal, že obsah minerálů v kostech, stejně jako hustota kostní hmoty u skupiny žen, která dostávala potravu obohacenou o izoflavony, se nelišily od žen, které byly ve skupině, která měla izoflavonů nedostatek. Aby bylo zřejmé, o jakém přípravku je tu řeč, je třeba podotknout, že izoflavon, který je používán v Evropě jako léčivo pro osteoporózu, nese název Osteofix ™ a je vyráběn ze sójového daidzeinu.
Nejde ale jen o to, že pozitivní účinek sójových izoflavonů je přeceňován – skutečnost je ještě horší. Heather Patitulová s kolegy z Univerzity v Atlantě ukázala, že izoflavony zasahují do hormonálních cyklů řízených estrogeny. Lidsky řečeno, izoflavony ovlivňují sexuální chování tím, že snižují takzvaný sexuální apetit. Atlantští výzkumníci to prokázali na potkanech. Pokud jim totiž podali doplňky ze sóji, klesla ochota samic potkanů k páření o 40 procent.

Nic není černobílé

Na druhou stranu má sója nade vší pochybnost téměř optimální skladbu aminokyselin a vysokou nutriční hodnotu. I proto nemá sója pro lidský organismus jen negativní, ale i pozitivní vliv. Například sójové jogurty, především s ovocem, jsou prevencí proti cukrovce druhého typu a také proti vysokému krevnímu tlaku. Tyto jogurty totiž regulují enzymy, které mají vliv na hladinu cukru v krvi, říká zpráva uveřejněná v časopisu Journal of Food Biochemistry. Sójový jogurt má také největší vliv na potlačování enzymu ACE, který způsobuje zužování tepen a zvyšuje krevní tlak. Stejně tak chléb s vysokým obsahem sóji může redukovat, podle závěrů australské studie, riziko rakoviny prostaty. V rámci výzkumu, který byl prováděn na australské Monash University, byly sledovány účinky speciálně vyrobeného chleba obsahujícího 50 g tepelně opracované sójové krupice a 20 g lněného semínka. Skupina 29 mužů s diagnostikovanou rakovinou prostaty dostávala namátkově denně čtyři krajíčky chleba bohatého na sóju – a riziko nemoci se u nich snížilo o 13 procent. Výzkum tak podpořil výsledky dřívějších epidemiologických studií, podle nichž se u populace mužů, konzumujících stravu s vysokým obsahem fytoestrogenů, riziko vzniku a vývoje rakoviny prostaty snižuje. To image potravin s přídavkem sóji podstatně vylepšuje.

Jaký je tedy z popisovaných, fakticky protichůdných údajů možný závěr? Stejný, který platí pro konzumaci prakticky veškerých potravin. Totiž, konzumovat je s mírou a žádnou skupinu potravin nadměrně nepreferovat. Specielně v případě produktů ze sóji by bylo ale dobré mít na paměti časový harmonogram zjištěných výzkumných výsledků. Zatímco totiž ty pozitivní jsou spíše staršího data, převážná část negativních údajů je doslova z poslední doby – a měly by být tedy teoreticky pravdivější.

Petr HAVEL

Prihlásiť