Ako testujeme kávovary

V testu (převzato z magazínu TEST, nadace Stiftung Warentest): 17 kávovarů, z toho tři konstrukčně shodné modely; jedenáct plně automatických přístrojů s kávomlýnkem, šest pro přípravu porcované kávy s kapslemi. Až na dva výrobky s kapslemi měly všechny modely parní trysky pro napěnění a vyšlehání mléka.

  • Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení
    Espreso 40 %, příprava 20 %, obsluha a manipulace 25 %, vliv na životní prostředí 5 %, cizorodé látky 5 %, bezpečnost 5 %.
  • Snížení hodnocení
    V případě »dostatečných« vlastností z hlediska životního prostředí bylo celkové hodnocení kvality sníženo o půl známky. Znělo-li hodnocení zkoušky zaměřené na cizorodé látky »dostatečně«, mohlo být celkové hodnocení kvality maximálně o jednu známku lepší. Pokud bylo hodnocení bezpečnosti přístroje »dostatečné«, nebylo možné vyslovit lepší celkové hodnocení. V případě »dostatečné« či horší známky za návod k obsluze nebo odvápňování bylo o půl známky sníženo hodnocení za manipulaci s přístrojem.
  • Espreso
    Skupina devíti degustátorů ochutnávala nápoje espreso (po 40 ml) a popisovala smyslovou bezchybnost kávy z hlediska pěny, vůně, chuti, pocitu v ústech, příchuti a pocitu v ústech po nějaké době po vypití kávy. V plně automatických kávovarech – v nastavení definovaném výrobcem nebo v nastavení průměrném – se espreso připravovalo ze zrn kávy značky Illy, pro kávovary s kapslemi se používal srovnatelný druh espresa (viz tabulka). Teplota espresa se měřila v plném šálku – bez předehřátí a s předehřátím dle údaje výrobce.
  • Příprava
    Doba přípravy espresa obnášela nahřívání, vyplachování, spařování a příp. dobu čekání na nápoj. Plnění šálků: posuzovalo se, zda kávovar stříká okolo, zda z něj odkapává voda před zhotovením či po zhotovení nápoje, a rovněž nakolik rovnoměrně se nápoj stáčí do dvou šálků. Doba čekání při odběru páry: maximální doba mezi přípravou espresa a čerpáním páry, a rovněž obráceně. Při přípravě kapučina se sledovala doba přípravy (nahřívání, průtok přístrojem, napěnění mléka) a nutné postupy. U mléčné pěny se posuzovala doba pro napěnění mléka a kvalita pěny.
  • Obsluha, manipulace
    Tři ženy a dva muži posuzovali za účasti odborníka mimo jiné návod k použití, obsluhu a programování, postupy při každodenním používání, našlehávání mléčné pěny, přepínání z režimu espreso na páru, a rovněž čištění a odvápňování přístroje.
  • Vliv na životní prostředí
    Hlučnost: ve vzdálenosti 1 metr od přístroje a ve výšce 1 metru se měřila hladina akustického tlaku při mletí kávy a při přípravě espresa. Kromě toho byl měřen a vyhodnocován nápadný hluk. Spotřeba proudu: měřena v provozu při přípravě 1) šesti šálků espresa, potom v jednohodinovém režimu standby pro přípravu espresa; 2) při nahřívání a následné přípravě dvou šálků espresa (pokud možno současně). Spotřeba proudu v režimu provozní připravenosti a standby (pokud byl k dispozici, rovněž v energeticky úsporném režimu) při připravenosti k přípravě espresa po dobu jedné, dvou a osmi hodin; 2) když byl přístroj připojen k síti a vypnut; 3) když byl přístroj připojen k síti a zapnut hlavním spínačem.
  • Cizorodé látky
    Ve vroucí vodě (s nebo bez vodního filtru) se zjišťoval obsah olova, mědi, zinku a niklu; obsah niklu byl měřen rovněž v odtoku páry / horké vody. Vzorky se odebíraly po dvanácti hodinách klidu přístroje v návaznosti na zkoušku manipulace a obsluhy, včetně odvápňování. Naměřené hodnoty olova, mědi a zinku byly u všech kávovarů z hlediska zdravotní nezávadnosti v pořádku.
  • Bezpečnost
    Testy byly realizovány ve smyslu normy DIN EN 60335-1-2007 a DIN EN 60335-2-2006. Při tlakové zkoušce se zjišťovalo, zda nedojde k nebezpečné situaci, v centru pozornosti byly i možnosti chybné obsluhy.

Prihlásiť