Dohodne-li se více osob, že budou společně užívat jeden byt a uzavřou-li za tím účelem společně s pronajímatelem smlouvu o nájmu bytu, stávají se jeho společnými nájemci. Příkladem je situace, kdy si byt hodlá pronajmout nesezdaný pár nebo společně několik studentů. Společným nájemcem se může stát i osoba, která s výslovným souhlasem smluvních stran k nájemní smlouvě dodatečně přistoupí.
„Všichni společní nájemci mají stejná práva i stejné povinnosti. Běžné záležitosti při společném nájmu bytu tak může obstarávat každý z nájemců sám. Každý z nich je například oprávněn zajistit provedení drobné opravy v bytě, zaplatit v daném měsíci i za ostatní celý nájem nebo za ostatní přijmout přeplatek na službách,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
Naopak v jiných než běžných záležitostech musí společní nájemci jednat společně. To znamená, že jeden z nájemců nemůže bez souhlasu ostatních uzavřít dohodu o ukončení nájmu nebo dokonce dát i za ostatní pronajímateli výpověď z nájmu bytu. Stejně tak pronajímatel musí v záležitostech, které nelze považovat za běžné, jednat se všemi společnými nájemci. „Pokud chce například dát nájemcům výpověď ze zákonem stanovených důvodů, musí ji dát všem společným nájemcům a nikoliv pouze jednomu z nich. I zde totiž platí, že práva i povinnosti společných nájemců jsou společná a nerozdílná. To například znamená, že celé dlužné nájemné je pronajímatel oprávněn vymáhat buď od všech nájemců, nebo i od kteréhokoli z nich samostatně,“ říká Lukáš Zelený.
Dojde-li mezi společnými nájemci k vážným neshodám (například ohledně provedení stavebních úprav nebo změny výše nájemného), může se kterýkoliv z nich obrátit na soud, aby o takové záležitosti rozhodl. Soud může také rozhodnout o zrušení práva společného nájmu a o tom, kdo dál zůstane nájemcem bytu. Například po rozchodu dvou nesezdaných partnerů jako dosavadních společných nájemců, kteří spolu dále v jednom bytě bydlet nechtějí.
Občanský zákoník zvlášť upravuje okolnosti společného nájmu bytu manželi. „Ten vzniká buď uzavřením nájemní smlouvy oběma manželi, nebo ze zákona tehdy, pokud k okamžiku uzavření manželství již má jeden z manželů právo nájmu k bytu nebo domu, kde manželé hodlají společně bydlet. V takovém případě není ke vzniku společného nájmu zapotřebí souhlas pronajímatele,“ uvádí Zelený.
I manželé ve společném nájmu mají stejná práva a povinnosti. Vzájemnou dohodou však mohou vznik společného nájmu k bytu nebo domu zcela vyloučit. Jednou ze zvláštností společného nájmu bytu manželi je možnost domáhat se u soudu dočasného omezení nebo úplného vyloučení druhého manžela z užívání bytu z důvodu domácího násilí.
Kontakty pro média:
Lukáš Zelený, zeleny@dtest.cz, tel.: +420 734 710 617
Vanda Jarošová, jarosova@dtest.cz, tel.: +420 731 789 110
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
