Test pracích gelů a kapslí

Nabídka pracích prostředků na našem trhu je obrovská. Většina z nich láká na obalech zejména na spolehlivé odstranění skvrn. Zda výrobky skutečně umí vše, co jejich výrobci slibují, jsme otestovali na 16 pracích gelech a kapslích. Se skvrnami od oleje či čokolády si většina z nich poradila. Horší to bylo u čaje, trávy nebo hořčice. Vůbec nejhorší výsledky jsme zaznamenali u borůvek, které nedokázal vyprat ani jediný výrobek. 

Dobrá rada

Chcete-li za dobrou cenu pořídit prací gel, který si poradí s většinou skvrn a zároveň i po několikanásobném praní dokáže udržet původní barvu vašeho prádla, sáhněte po vítězi testu, pracím gelu dm Denkmit Colorwaschmittel (dobře, 5Kč za prací dávku). Vítěz tentokrát nese i označení výhodný nákup. Výrobek získal nejlepší hodnocení v odstra ňování skvrn a velmi dobré i za trvanlivost barvy. Doporučit ho lze také z ekonomického hlediska. Jedna prací dávka vás vyjde na polovinu ceny, kterou dáte za použití několika dalších prášků, například druhého v pořadí, Ariel Color 3in1 Pods (dobře, 10Kč za prací dávku). Ze čtveřice dobře hodnocených výrobků se cenově vítězi testu blíží ještě Ariel Color (dobře, 7Kč za prací dávku), o trochu méně výhodný je gel Persil Expert Color (dobře, 8Kč za prací dávku).

Stejně jako v loňském roce jsme pro vás i letos otestovali prací prostředky na barevné prádlo. Sypké prací prášky jsme tentokrát vyměnili za prací kapsle, kterým dávají někteří spotřebitelé přednost pro snadnou manipulaci i bezproblémové dávkování.

Zda si s praním lépe poradí kapsle či gely, nelze jednoznačně říci. Pokud se ale v testu vyskytly dva různé typy produktu od stejného výrobce (Ariel, Denkmit, Palmex, Persil, Tesco), lepších výsledků dosahovaly s výjimkou Arielu v kapslích prací gely.

Nově jsme do zkoušek zařadili i test vlivu prostředků na trvanlivost barvy praných textilií. V něm jsme zkoumali, jak jsou výrobky šetrné k prádlu bez ohledu na jeho zašpinění. Často je totiž třeba vyprat oblečení, které je pouze propocené či znečištěné běžným nošením a nejsou na něm viditelné skvrny. Test trvanlivosti barvy jsme prováděli po dvaceti běžných cyklech praní. Pro testování jsme vybrali více než dvacet barevných odstínů, od pastelově modré až po tmavě zelenou, červenou nebo černou. Po vyprání jsme hodnotili, jak se odstín barvy, kterou má daný kus látky po několikanásobném praní, blíží tomu původnímu, či jak se od něj liší. Vyhodnocení zkoušky probíhalo za pomoci přístroje spektrofotometru, který přesně měří zbytkovou barevnost praných skvrn. Pozitivní zprávou je, že drtivá většina testovaných výrobků dokáže udržet barvu velmi dobře.

 

Co se skrývá v pracích prostředcích?

Enzymy odbourávají zejména skvrny od jídla či krve, tedy znečištění biologického charakteru. Fungují pouze při praní na nižší stupně, pokud teplota nepřekročí 40 °C. Naopak bělidla a bělicí prostředky odstraňují zejména barevné nečistoty a hodí se spíše pro bílé prádlo. Fungují až od 60 °C, obsahuje-li ale výrobek zároveň aktivátory bělení, působí již při 40 °C. Bělidla ale obecně nedělají prádlo čistější, pouze zářivější. Pokud sušíte prádlo na slunci, používat je nemusíte – slunce má stejný rozjasňovací efekt. Plnidla (obvykle síran sodný) nemají na praní žádný vliv, zaručují ale sypkost prášku a zvětšují objem. Aromatické látky dodávají pracím prostředkům vůni. Zároveň ale bývají častými alergeny a mohou způsobit například podráždění pokožky. Fosfáty byly v minulosti oblíbenou složkou pracích prášků sloužící pro změkčování vody. Kvůli nepříznivému vlivu na životní prostředí se od jejich používání ustoupilo a od roku 2006 už by se v ČR v pracích prostředcích neměly vyskytovat vůbec. Výrobci je postupně nahrazují zeolity, které mají obdobné účinky, ale jsou na přírodní bázi.

 

 

Překvapení u čaje

V testu čištění skvrn byly největším oříškem ty čajové. Obtížnost odstranění čaje ukázal již náš loňský test, v němž si nejlepší výrobky za čištění tohoto typu skvrn odnesly pouze dostatečné hodnocení. V aktuálním testu ale překvapil Ariel 3in1 Pods, který získal stejně jako v případě minerálního oleje jako jediný výborné hodnocení. Ač jsou čajové skvrny téměř neodstranitelné, tento prací prostředek si s nimi dokázal poradit výrazně lépe než ostatní. Skvrny dokázal zesvětlit v průměru o 25 procent. Pro srovnání uveďme, že prostředky, které získaly špatné hodnocení, čajové skvrny nedokázaly odstranit vůbec nebo jen zcela minimálně. Deset z testovaných dostalo za tento úkol nedostatečnou známku. Za pozornost stojí vítěz testu, prací gel dm Denkmit Colorwaschmittel, který stopy po čaji zesvětlil asi ze 17 procent a po Arielu získal za jejich vyprání druhé nejlepší hodnocení.

Právě dm Denkmit Colorwaschmittel si jako jediný velmi dobře poradil i s celou skupinou mastných skvrn. Ty, stejně jako pigmentové, nejsou rozpustné ve vodě a k jejich odstranění slouží příslušné enzymy, které jsou součástí pracích prostředků. U mastných skvrn, k nimž kromě námi testovaných patří třeba i ty od deodorantů, jde konkrétně o lipázy, které umí štěpit tuky.

 

Tipy pro ekologičtější praní

  • Nepředpírejte prádlo, ušetříte vodu, energii i prací prášek (až 20 %). Silně zašpiněné prádlo předem pouze namočte, do vody můžete přidat klasickou jedlou sodu.
  • Snažte se využívat kapacitu pračky, ušetříte elektřinu, prací prášek i vodu.
  • Dbejte na správné dávkování. Nejúspornější je dávat prací prášek přímo do bubnu pračky. Snažte se používat co nejmenší dávky. U běžně zašpiněného prádla můžete zkusit dávkování snížit oproti doporučenému třeba o 20 procent. Většina výrobců totiž dávkování uvádí pro silně zašpiněné prádlo. Vyšší dávky kvalitu vyprání většinou nezlepší, zbytečně ale zatíží odpadní vody.
  • Perte při co nejnižší teplotě, praní na 90 °C používejte jen výjimečně, na silně zašpiněné prádlo nebo prádlo nemocných či kojenců. Při praní na 60 °C ušetříte až 40% energie oproti praní na 90 °C.
  • Pokud perete prádlo, na kterém jsou skvrny, nespoléhejte na silnější prášek nebo jeho větší dávku. Zkuste nejdříve odstranit skvrnu pomocí přírodních postupů.
  • Vybírejte pečlivě prášek podle typu prádla a jeho zašpinění. Mějte jich doma několik a vždy volte ten, který se hodí pro aktuální prací várku. Prací prášky občas měňte; je to dobré i pro správný chod pračky.
  • Zvažte používání aviváží. Na vlastní čistotu prádla nemají vliv, pouze ho změkčují a provoní. Tohoto efektu docílíte třeba tím, že prádlo místo v koupelně budete sušit na balkóně. Aviváže zbytečně zatěžují životní prostředí, protože jsou obtížně biologicky odbouratelné a ve vodě se zcela nerozloží.

 

Jak jsme testovali

V testu pracích prostředků mělo praní mastných skvrn na celkovém hodnocení podíl 30%, praní pigmentových skvrn 30%, praní bělitelných skvrn 20 % a trvanlivost barvy 20 %.

Testy skvrn probíhaly během praní na 40 °C za použití středně tvrdé vody. Čtrnáct různých skvrn nanesených na pruh látky se pralo za použití každého pracího prostředku dvakrát ve třech cyklech s 3kilogramovou náplní prádla předepraného na 60 °C. Prací cyklus trval 40 minut.

Cílem testu trvanlivosti barvy bylo zjistit, zda a jak při opakovaném praní odolají původní odstíny barev. Během dvaceti pracích cyklů na 40 °C ve středně tvrdé vodě jsme testovali odolnost a trvanlivost barvy. Prádlo bylo opět předepráno na 60 °C a pračka byla i při této části testu naplněna třemi kilogramy prádla. Test čištění skvrn i trvanlivosti barvy byl vyhodnocován speciálním přístrojem, takzvaným spektrofotometrem.

 

Mastnotu odstraní jen některé

Podle měření spektrofotometrem si s mastnými skvrnami většina prostředků poradila průměrně. Největší rozdíl ve výsledcích lze vysledovat u zkoušky odstranění hovězího tuku. Zatímco vítěz testu, dm Denkmit Colorwaschmittel vyčistil tuk na jedničku, Tesco Gel Colour Capsules a Grand Maximo Color Washing gel ve snaze jej odstranit zcela propadly. Právě prací gely Grand Maximo, Albert Quality Activ Gel Colour a Lovela Sensitive Color pohořely i při snaze odstranit z oděvů mrkvové pyré. To, stejně jako krev, která dělala největší problém Bonuxu 3in1 Color a opět také Lovele, patří mezi pigmentové skvrny. K jejich odstranění je třeba rovněž enzymů, tentokrát proteáz, které dokážou štěpit bílkoviny.

 

Přírodní postupy na odstranění skvrn

  • Dříve, než se vrhnete na čištění skvrn pracími prášky, můžete vyzkoušet osvědčené postupy na přírodní bázi.
  • Obyčejné skvrny od potu či běžné flíčky odstraní prášek na pečení. Na jednu pračku použijte jeden sáček. Prášek do pečiva se navíc postará o dobrou kondici vaší pračky, přispívá totiž ke změkčování vody.
  • Skvrny od trávy potřete alkoholem, ten nechte chvíli působit a poté vyperte. Na skvrny od borůvek nechte před praním působit kyselé mléko, červené víno zase odstraníte trochou bílého vína, citrónové šťávy a solí.
  • Bělicí účinek má obyčejný citrón. Pokud na jednu pračku přidáte pouhých 100 mililitrů citrónové šťávy, zajistíte si zářivě bílé prádlo. Citrón nakrájený na plátky vám pomůže i od zažloutlého povlečení či šedivých záclon. Prádlo namočte do vany s horkou vodou a přidejte do ní jeden či dva citróny nakrájené na plátky. Prádlo nechte v lázni několik hodin a poté klasicky vyperte. Šeď i zažloutnutí budou ty tam.
  • Bílý ocet poslouží jako přírodní aviváž. Prádlo umí nejenom změkčit, ale také vydezinfikovat i vybělit.

 

S borůvkami si neporadil ani vítěz

Nejhorších výsledků prací prostředky dosahovaly tak jako v loňském roce při odstraňování bělitelných skvrn. Největším kamenem úrazu byly kromě čaje také borůvky. Pokud se jimi při sběru či zpracovávání potřísníte, smiřte se s tím, že se s daným kouskem oděvu nejspíš budete muset rozloučit. Ani jeden z námi testovaných šestnácti pracích prostředků borůvky nedokázal odstranit ani v míře, která by stačila pro průměrné hodnocení. O moc lépe si testované prostředky nevedly ani ve snaze odstranit skvrny od trávy, které jsou v letních měsících při venkovních aktivitách také velmi časté. Výjimkou z jinak nedostatečných a dostatečných hodnocení byl pouze dm Denkmit Colorwaschmittel, který byl uspokojivý. Tento výrobek lze vyzdvihnout i v případě skvrn od hořčice, se kterými si jako jediný poradil na výbornou. Mezi bělitelné skvrny patří také rajčatová omáčka, se kterou měly některé prostředky větší či menší problémy, naopak káva patří k typu skvrn, který odstranily nejhůře uspokojivě. Více než jednu nedostatečnou si z této části testu odneslo devět z šestnácti testovaných výrobků.

 

Prášek, gel, či tableta?

Trh nabízí prací prostředky v mnoha variantách. Jednotlivé výrobky se liší formou, složením i účelem. Klasické prací prášky jsou určeny pro praní za vyšších teplot a hodí se i pro velmi zašpiněné prádlo. Obsahují bělidla, tenzidy a mají vyšší pH. Jsou určeny pro použití v pračce, ne v ruce. Mohou se totiž hůře rozpouštět a při nedostatečném vyždímání ulpívat na textiliích. Vyrábějí se pro bílé i barevné prádlo, konkrétní určení by uživatelé měli respektovat. Prací gely jsou vhodné pro nižší teploty a kratší programy. Dobře se rozpouštějí ve vodě a hodí se i pro praní v ruce. Nezanechávají bílé stopy. Při opravdu silném zašpinění mohou mít menší účinek než sypké prací prostředky. Mají nižší pH, díky čemuž lépe chrání vlákna oděvů. Obsahují méně enzymů než klasické prášky a jsou tedy vhodné pro barevné a jemné prádlo (většinou s výjimkou vlny a hedvábí). Prací tablety jsou na trhu s pracími prostředky relativní novinkou. Jsou koncentrovanější než klasický sypký prášek a lépe se dávkují, protože množství je již dané. Mezi jejich přednosti patří snadná rozpustnost.


1. Škála testovaných skvrn byla opravdu pestrá. Otestovali jsme celkem 14 typů. 2. V testu trvanlivosti barvy obstály poměrně dobře všechny testované výrobky. 3. Kvalita vyprání se v závislosti na použitém pracím prostředku velmi lišila. 4. Takto to vypadalo v laboratoři během testování.

Historie praní

Ve starověku se pro čištění látek používala lidská nebo i zvířecí moč. Později lidé na skvrny aplikovali zejména přírodní materiály, různé druhy hlíny, kořenů a kůry stromů či rostlinu mydlici lékařskou. Ta získala své jméno právě proto, že byla po staletí používána coby náhražka mýdla. Její oddenek i stonky obsahují saponin a pěnící látky s účinkem podobným mýdlu. O tom, jak vzniklo první „klasické“ mýdlo, existují různé teorie. Gaius Plinius v encyklopedii Historia Naturalis uvádí, že jej vynalezli Galové, kteří jej vyráběli z kozího tuku a popela. K výraznější oblibě mýdla přispěl ale až řecký lékař Galenos, který ho propagoval coby čisticí prostředek. Na výrobu mýdla se poté specializovali Arabové, rozšířila se ale i do Evropy, hlavně Španělska, kde se vyrábělo z olivového oleje a popela mořských rostlin. Výroba probíhala i v Anglii nebo Nizozemí, zdejší mýdla ale byla z rybího tuku a hovězího loje a nedosahovala vysoké kvality. Začátkem 19. století se výroba mýdla změnila v průmyslovou velkovýrobu. První továrnu na mýdlo založil v roce 1806 v New Yorku William Colgate. Právě tovární výroba mýdla odstartovala i produkci pracích prášků. Ty se objevily kolem roku 1880 a jednalo se tehdy spíše o rozemletá mýdla. Za velký pokrok ve vývoji pracích prostředků je považován počátek používání bělicích složek pro účely praní, konkrétně perborátu a silikátu. Perborát díky uvolňování bublinek kyslíku prádlo mechanicky čistí, silikát jej změkčuje. Prášky s využitím těchto látek se začaly vyrábět v roce 1912. Fosfáty se do pracích prostředků začaly kvůli změkčování vody (v tvrdé vodě se prášek hůře rozpouští) přidávat ve třicátých letech 20. století. Později se zjistilo, že jsou škodlivé pro životní prostředí, a proto se od 80. let začaly v pracích prášcích nahrazovat jinými změkčovadly, která jsou pro životní prostředí relativně neškodná. Jde například o zeolity, které fungují na přírodní bázi. K rozmachu syntetických pracích prostředků došlo po druhé světové válce. V 70. letech se do prášků začaly přidávat aktivní enzymy, které přispívají ke snadnějšímu odstranění skvrn. Na čištění mastných skvrn se používají zejména lipázy, které umí štěpit tuky, pro pigmentové skvrny zase proteázy, které štěpí bílkoviny. Od konce minulého století se neustále pracuje na zkvalitňování složení pracích prášků tak, aby vůbec nebo co nejméně dráždily pokožku, nezpůsobovaly alergické reakce, zároveň ale měly co nejvyšší čisticí schopnost. Od roku 1998 se výrobci snaží přecházet od velkoobjemových prášků ke kompaktním, které vyžadují méně obalových materiálů a umožňují vyprat stejný objem prádla za použití menších dávek. Hlavním cílem tohoto trendu je co nejméně zatěžovat životní prostředí snížením produkce chemikálií, energií i obalových materiálů při distribuci a užívání pracích prášků. Tato pravidla jsou i součástí dobrovolného Kodexu ekologického chování. O co nejnižší dopad na životní prostředí se z hlediska pracích prášků stará A.I.S.E., Mezinárodní organizace výrobců mýdla, čisticích a pracích prostředků (International Association for Soaps, Detergents and Maintenance Products), která propaguje šetrnou výrobu i používání pracích prášků.

Testované produkty (porovnat)


Prihlásiť