Rizika plastového kuchyňského náčiní

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2020 Obsah říjnového dTestu

Publikované v časopise 6/2006

Nálezy nebezpečného plastového kuchyňského náčiní svědčí o jednom: někteří výrobci nedodržují zásady správní výrobní praxe, někteří dovozci si pravidelně neověřují bezpečnost jimi dovážených výrobků a spotřebitel je tím, kdo na neserióznost doplácí. Co může hrozit z plastových naběraček, obraceček, vidliček, kleští?

Primární aromatické aminy

Při výrobě plastů se používají aromatické izokyanáty, které v přítomnosti vody mohou hydrolyzovat na primární aromatické aminy a migrovat do potravin. Některé primární aromatické aminy jsou karcinogenní, u některých se to předpokládá, některé jsou netoxické. Při analýzách předmětů, které přicházejí do styku s potravinami, se stanovuje amin – anilin; ostatní aminy (pozitivní seznam EU zahrnuje 12 izokyanátů a diizokyanátů) mají vesměs podobné vlastnosti.
Anilin je v EU závazně klasifikovaný jako nebezpečný, jedná se o látku velmi toxickou s možností poškození zdraví po dlouhodobé expozici (karcinogen, mutagen). Karcinogenní účinek je potvrzen; nádory močových cest (nejčastěji močového měchýře, ale i ledvin), jater, nevylučují se ani nádory dalších orgánů.
V odborné literatuře se dále uvádí, že je silným kožním alergenem, dráždí oči a sliznice, toxicky působí na slezinu a kardiovaskulární aparát.
Anilin je jednou z nejnebezpečnějších látek mezi podobnými sloučeninami.

Olovo

Cílovým orgánem jsou játra a ledviny, kde se olovo kumuluje, při dlouhodobé expozici se ukládá v kostech.
Vstřebávání olova v trávicím traktu je závislé na věku, složení stravy a zdravotním stavu; u dospělých se uvádí účinnost vstřebávání 10%, u dětí 40–50%. Je-li strava kyselého charakteru či obsahuje-li vysoký podíl bílkovin, usnadňuje uvolňování olova z předmětů, které přicházejí do styku s potravinami.
Nízké dávky olova mohou působit neurotoxicky během neuropsychického vývoje dětí, s následným snížením IQ; dále olovo může mít nepříznivý vliv na imunitní systém a v prenatálním období též způsobovat zásah do metabolismu kolagenu. S narušením tvorby kolagenu může mít souvislost předčasný odtok plodové vody pro nedostatečnou pevnost a pružnost stěn amniového vaku.
U dospělé populace se zátěž olovem může projevit zvýšením rizika vzniku neurotických poruch a zvýšením hladiny krevního tlaku.

Kadmium

Nebezpečí kadmia spočívá v jeho dlouhém biologickém poločasu (= časový interval,
za který se z organismu vyloučí polovina přijatého množství; uvádí se 10 až 30 let).
Ukládá se v játrech a ledvinách (vstřebatelný podíl činí cca 6 %). Negativně ovlivňuje metabolismus vápníku (tvorba vitaminu D). V odborné literatuře jsou popsány jako důsledek působení kadmia nekrózy (rozpad) a nádory pohlavních žláz, poruchy funkce ledvin i poruchy kardiovaskulárního systému, má vliv na krevní tlak. Dále může způsobit poškození plodu a může mít karcinogenní účinky.

Chrom

Sloučeniny trojmocného a šestimocného chromu se zejména používají k chromování, výrobě barev a pigmentů, při zpracovávání kůží a ochraně dřeva.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) označila šestimocný chrom za lidský karcinogen. Učinila tak na základě důkazů o rakovinotvornosti jeho sloučenin, shromážděných v prostředí výroby chromu, chromových barviv a při chromování. Má se za to, že šestimocný chrom je primárně odpovědný za zvýšený výskyt rakoviny plic u dělníků, kteří byli vystaveni vysokým dávkám ve vzduchu (stokrát až tisíckrát vyšší než v přirozeném prostředí). Dělníkům manipulujícím s tekutými i pevnými látkami s obsahem šestimocného chromu se na kůži tvořily vředy. U některých lidí byla zjištěna výjimečná citlivost na šestimocný či trojmocný chrom; alergické reakce zahrnovaly silné zarudnutí a zduření pokožky.
Mezinárodní agentura založila své rozhodnutí také na dostatečných důkazech získaných z pokusů na zvířatech. Některé samice myší, jimž byl perorálně podáván šestimocný chrom, měly menší zárodky mláďat, která se navíc rodila poškozená. U některých myších samců byl zjištěn nižší počet spermií. Vrozené vady nebo snížený počet spermií se u myší objevily po požití množství chromu, které bylo několikatisíckrát vyšší ve srovnání s běžným denním příjmem chromu u lidí. U zvířat, jimž byl šestimocný chrom vpraven do těla injekcí, se na místě vpichu objevil nádor.


Prihlásiť