Na první pohled se může zdát, že v době farmářských trhů, bio výrobků a snadno odbouratelných odpadů nedává používání nadměrných obalů smysl. Důvodů, proč obaly klamou popisky i velikostí, je ale hned několik. „Výrobci počítají s tím, že zákazník se bude rozhodovat reflexivně a velkého obalu si při nákupu všimne dříve než údaje o skutečném objemu či hmotnosti. Velké balení má tedy stejný důvod jako třeba jasné barvy, netradiční tvar či maskot na výrobku určeném dětem – musí zaujmout,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Velký obal tak zafunguje krátkodobě při impulzivním nákupu, z dlouhodobého hlediska ale spotřebitele často spíše otráví.
Druhý důvod použití nadměrného obalu většinou souvisí se zvýšením ceny surovin. Výrobek se zmenší, obal ale nikoliv. Výrobce v takovém případě opět počítá s reflexivním jednáním zákazníka, který si chce koupit to, na co je zvyklý, chce výrobek rychle najít a napoprvé si zmenšení obsahu nevšimne. Takový postup bývá typický pro výrobky ve větším balení, jako jsou prací prášky. Objevuje se i u obalů, které obsahují více samostatně balených jednotek, jako je třeba sáčková rýže či cereální sušenky.
Třetím důvodem je zdobnost. Nejčastěji se to týká dárkových balení, která se prodávají například o vánocích. Zákazník si všimne hlavně velkého ozdobného balení, skutečný obsah ale zaznamená až na druhý pohled. Dárková balení navíc často bývají nejen nadměrná, ale i cenově nevýhodná a jednotlivé výrobky ze sady se často vyplatí nakoupit zvlášť. V Česku i ve světě se takto nejčastěji prodává kosmetika a drogerie.
Čtvrtým důvodem může být unifikované balení. „Pro některé výrobce je typické, že veškeré objemy prodávají ve stejné plastové dózičce, ať už je plná po okraj, nebo jen na dně smutně leží deset tobolek. Kupující však sotva rozpozná, co kupuje. Problém také bývá, když se sejde takový obal s drobně psanými údaji o skutečném obsahu. Nejčastěji se to týká potravinových doplňků, případně pracích a čisticích prostředků v plastovém neprůhledném obalu,“ uvádí Lukáš Zelený.
Na webové stránce kampaně dTestu „Neprodávejte vzduch“ (www.dtest.cz/vzduch) lze najít příklady „vzdušných“ obalů, které spotřebitelé vkládají do databáze nadměrných obalů. Smyslem databáze je poukazovat na uvedené praktiky a pomoci spotřebitelům v lepší orientaci na trhu.
Kontakty pro média:
Lukáš Zelený, zeleny@dtest.cz, tel.: +420 734 710 617
Vanda Jarošová, jarosova@dtest.cz, tel.: +420 731 789 110
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
