Je těžké posoudit, který poměr je lepší. Na klasickém monitoru vypadá lépe snímek s poměrem stran 1,33 (zejména snímky „na výšku“ využívají plochu monitorů lépe). Tomuto poměru odpovídá přesně také větší formát 15x20 cm (také formát 18x24 cm, ale ten se při strojním zpracování nepoužívá). Nejčastější je případ zhotovování fotografií z digitálních snímků o poměru stran 1,33 na papír 10x15 cm s poměrem stran 1,5. Řešení je trojí, každé má své výhody a nevýhody, u zpracovatelů je většinou možno si vybrat.
- Ořez, FIT: Větší rozměr snímku se přizpůsobí papíru, nahoře a dole se části původního snímku oříznou. Využije se celá plocha papíru, ale oříznutím se může porušit kompozice snímku.
- Bílé okraje, FILL: Menší rozměr snímku se přizpůsobí papíru, větší rozměr je kratší než papír, takže po stranách zůstanou bílé pruhy. Papír lze snadno založit do alba, bílé pruhy mohou působit rušivě nebo je nutno je odříznout.
- Volná délka: Menší rozměr snímku se přizpůsobí papíru, větší rozměr papíru se uřízne podle snímku. Na fotografii je totéž co na původním snímku, ale papír nemá klasický formát (fotografie je stejná jako v prvním případě po odříznutí bílých okrajů). Ve výjimečných případech (Maki Foto) se poměru stran přizpůsobuje kratší rozměr fotografie a delší zůstává stejný.
-
Real size: Obrazový soubor je připraven se stejným poměrem stran, jako má fotopapír.
Při zadávání zakázky si dávejte pozor na zavádějící pojmy výška a šířka obrázku; u snímků na výšku může vést k nedorozumění. Lépe je používat pojmy menší a větší rozměr snímku a papíru. Pozor také na to, že rozměry fotografií jsou udávány jen přibližně, například formát 9x13 cm je při správném seřízení minilabu přesně 89x127 mm, fotografie 10x15 cm je 102x152 mm.
