Jablečná abeceda

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 10/2014

Červená, zelená, žlutá, s barevným líčkem nebo žíhaná. Jablka nejen dobře vypadají, voní a chutnají, ale představují také důležitý zdroj vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Množství těchto látek závisí na řadě faktorů, například na odrůdě, oblasti pěstování, způsobu hnojení, počasí, velikosti plodu, období a způsobu sklizně i skladování.

Jablka obsahují kolem 80 procent vody, dalšími složkami jsou cukry (především glukóza a fruktóza) a kyseliny (hlavně citrónová a jablečná). Z vitamínů je v nich nejvíce zastoupen vitamín C, z minerálních látek jsou nejdůležitější draslík, fosfor, síra a vápník. Vláknina ve formě pektinů odnáší z těla těžké kovy, snižuje hladinu cholesterolu i rozvoj škodlivé střevní mikroflóry a upravuje proces trávení. Fenolové látky působí jako antioxidanty, které také chrání naše tělo. Většina zdraví prospěšných látek se přitom nachází ve slupce jablka, proto je nejlepší omyté jablko zkonzumovat neoloupané.

Jablka dle norem

Uvádění čerstvých jablek na trh, tedy jablek, která jsou určena pro přímou konzumaci, je řízeno obchodní normou, která je třídí podle jakosti a velikosti. Jablka všech jakostních tříd musí splňovat minimální požadavky, například musí být celá, čistá, bez napadení hnilobou či škůdci, bez poškození dužniny, prostá nadměrné povrchové vlhkosti a bez veškerých cizorodých zápachů anebo chutí. Největší nároky jsou kladeny na výběrovou třídu jablek, u jablek II. třídy jakosti jsou tolerovány větší odchylky. Vzhledem k odrůdovému charakteru musí jablka vykazovat dostatečný stupeň zralosti. Na základě konzumní zralosti se odrůdy plodů jabloní dělí na letní, podzimní a zimní. Ve Státní odrůdové knize bylo k červnu letošního roku zapsáno 117 odrůd jabloní Malus domestica Borkh a 13 podnoží rodu Malus Mill.

Jablka jsou v obchodech nabízena volná nebo balená. Spotřebitel musí být v obou případech informován o odrůdě, třídě jakosti a zemi původu. U baleného ovoce nesmí chybět hmotnost nebo počet kusů, pokud nejde jablka jednoduše spočítat. Dále by mělo být uvedeno jméno balírny a její adresa. 

 

Jablka česká i z dovozu

Celková výměra ovocných sadů v Česku byla k 31. 5. 2013 podle údajů Českého statistického úřadu 22 678 hektarů. Podle posledního odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) bude letošní sklizeň jablek v porovnání s posledními roky průměrná a bude činit kolem 137 tisíc tun. Oproti minulému roku se letošní úroda odhaduje o 8 % nižší.

Tradičními pěstovanými odrůdami jabloní v Česku jsou Golden Delicious, Idared, Jonagold, Spartan, Rubín, Gloster, Šampion a Gala.

Na našem trhu jsou však často k dostání i jablka ze zahraniční, nejčastěji z Itálie, Slovenska a Polska, která dozrávají zpravidla až po cestě. Právě Polsko bylo v loňském roce největším světovým vývozcem jablek, u našich sousedů se vypěstovalo přes tři milióny tun jablek, z toho necelá polovina šla na vývoz. Největším světovým pěstitelem jablek je Čína.

Množství dovezených a vyvezených jablek do a z České republiky za posledních pět let uvádí následující tabulka. 

rok 2009 2010 2011 2012 2013
dovoz (t) 62 862 82 889 74 304 86 201 45 143
vývoz (t) 59 866 56 856 40 201 114 553 14 037

Zdroj: Statistika zahraničního obchodu
Poznámka: Údaje za rok 2013 jsou vztaženy ke dni 31. 7. 2013.

Jak skladovat jablka?

Hlavním předpokladem pro správné skladování jablek je zdravý plod jabloně. Domácí jablka ze zahrady je možné skladovat v čistých a dobře větratelných sklepích s teplotami kolem jednoho až čtyř stupňů Celsia, relativní vlhkostí kolem 90 procent a dobrou cirkulací vzduchu. 

Velcí pěstitelé uchovávají jablka v chlazených skladech nebo v prostorách s řízenou atmosférou, kde se díky snížené koncentraci kyslíku a zvýšenému množství oxidu uhličitého zamezuje či zpomaluje růst i množení mikroorganismů, především plísní. Zpomalí se také dozrávání plodu, čímž se sníží hmotnostní ztráty ovoce a výrazně prodlouží doba skladování. Nevhodná koncentrace oxidu uhličitého však do určité míry může způsobit i některé fyziologické poruchy plodu, například hnědnutí jádřince, měknutí plodu nebo změnu chuti.

Trvanlivost jablek je rozdílná a odvíjí se od mnoha faktorů. Nejvíce je ovlivněna odrůdou a právě podmínkami skladování. Trvanlivost letních a podzimních odrůd (Šampion, Spartan) je zpravidla jen několik týdnů až měsíců, u zimních (Golden Delicious, Jonagold, Idared) je podstatně delší.

Při průmyslovém skladování jablek v řízené atmosféře nebo v chlazených skladech se trvanlivost výrazně prodlouží, dokonce až na devět měsíců. Pokud si však zakoupíte jablko v obchodě, dlouhodobé skladování doma se nedoporučuje a je nejlepší jej zkonzumovat do týdne, protože poté ztrácí na kvalitě. To se projeví nejen na vzhledu, ale také v chuti.

Která chutnají nejvíce?

Protože výsledná jakost jablek a zejména jejich senzorické vlastnosti závisejí na řadě faktorů a rok od roku se mění, ani výsledky ovocnářských soutěží degustátorů nebývají stejné. 

Na pravidelné ovocnářské soutěži, kterou pořádá Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, byla letos za nejlepší zvolena odrůda Meteor, druhý skončil Red Topaz. V loňském roce označili degustátoři za vítěze méně známou odrůdu Admirál, která vznikla křížením odrůd Mira a Bohemia v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve Střížovicích. V roce 2012 byla jako nejchutnější vybrána odrůda Melrose, která byla vyšlechtěna ve Spojených státech křížením odrůd Jonathan a Red Delicious. Dvě stovky degustátorů zaujala svojí šťavnatostí a vůní.

 

Ovoce s logem kvality

V roce 2012 bylo rozhodnuto o zařazení ovoce z Pošumaví díky jeho specifickým vlastnostem na seznam unijních specialit. Chelčicko-Lhenické ovoce se od té doby může pyšnit logem chráněného zeměpisného označení. V žádosti o zápis se například píše, že „chuť zdejšího ovoce je plná, jiskrná, s bohatou škálou ovocitých prvků, které mají doznívající výraz. Specifické vlastnosti tohoto ovoce (jako jsou svěžest, živost, kompaktnost), jak ve vůni, tak v chuti, utvářejí hlavně místní přírodní podmínky. Ovoce z Chelčicko-Lhenické oblasti vyniká oproti ostatním oblastem specifikem, a to přirozeně vyváženým poměrem mezi cukry a kyselinami.“

Zmíněna je i sedmisetletá tradice pěstování ovoce v této oblasti a zahrnuta jsou kromě třešní, višní, slivoní a rybízu také jablka. Měla by vynikat jedinečnou zvláštní kořenitou chutí s dlouhotrvajícím dozvukem, která je způsobená vlivem vyšší vzdušné vlhkosti, absencí vysokých teplot v letním období a naopak značným kolísáním teplot nočních a denních daných působením značného množství vodních ploch, lesů a reliéfu krajiny ve vymezené zeměpisné oblasti.

Zdroj: Úřední věstník EU 2011/C 271/09

Prihlásiť