Černé ovce: Hlavně se dobře pojistit

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 8/2007

Pojišťovny jsou velké a kapitálově silné společnosti, které mívají mnohdy celkem pěkné reklamní kampaně a výmluvné agenty. Lidé by však neměli zapomínat na to, že i tyto instituce jsou v první řadě podnikatelem a že podnikání je činností provozovanou za účelem zisku. Hlavním smyslem existence pojišťoven proto není poskytovat pomoc lidem, které postihlo nějaké neštěstí, nýbrž to, aby jejich akcionáři dosáhli co nejvyšších výnosů ze své investice.

Asi to znáte taky. Máte pojištěn dům, byt, auto a stále přemýšlíte, zda ta vaše pojistka je ta nejlepší, zda máte pojištěno přesně to, co jste si přáli, a zda za pojištění neplatíte zbytečně hodně.
Přesně takto přemýšlel Slavoj Czesaný z Prahy, který měl auto havarijně pojištěno u jedné nejmenované pojišťovny. Jednoho dne ho oslovila nabídka ČSOB pojišťovny, která nabízela pojištění, ve kterém je spojeno povinné ručení s pojištěním proti odcizení. To se panu Czesanému velmi líbilo, protože pokud si auto havarijně pojišťoval, bylo to především proto, že se bál odcizení. Teď u ČSOB pojišťovny by měl auto pojištěno proti odcizení a navíc by ušetřil. A tak změnil pojišťovnu a podepsal novou smlouvu.
Ovšem už za dva měsíce mu zavolala obchodní zástupkyně ČSOB pojišťovny s tím, že pojistné se musí navýšit. Pan Czesaný to vzal jako špatný vtip, vždyť přece kvůli výhodné ceně přešel k jiné pojišťovně a to také řekl obchodní zástupkyni. Pak se nedělo nic několik měsíců. Až začátkem dubna dostal od ČSOB pojišťovny dopis, ze kterého se dozvěděl, že koncem března jeho pojistná smlouva zanikla. Byl to šok, protože tím se stalo, že měl nějakou dobu auto nepojištěné a nevěděl o tom. Řekl si, že to přece nejde jen tak ukončit smlouvu a začal pátrat. Zjistil, že koncem prosince mu ČSOB pojišťovna poslala výpověď smlouvy, ale protože zrovna byl mimo republiku, neměl možnost si doporučený dopis vyzvednout a ten se vrátil zpátky do pojišťovny. Tam se už netrápili oznámením svého úmyslu klientovi a po vypršení smlouvy mu pouze oznámili zánik smlouvy.
A aby to nebylo málo, právě v tom mezidobí panu Czesanému někdo auto ukradl. Protože byl a stále je přesvědčen, že jeho pojistná smlouva nezanikla, ohlásil vše na policii a potom v pojišťovně. Jenže tam se dozvěděl, že nedostane nic, protože už není pojištěný. Pan Czesaný se začal bránit, zvláště když zjistil, že výpověď, která mu sice byla odeslána, ale nebyla doručena, obsahovala zcela jiné číslo pojistky. Číslo, které pan Czesaný vůbec neznal. Vlastně, i kdyby mu dopis byl doručen, pouze by se dozvěděl, že ČSOB pojišťovna hodlá vypovědět někomu smlouvu. Mezi pojišťovnu a jejím „bývalým“ klientem začala dopisová tahanice: Už nejste náš klient, nemáte nárok. Jsem váš klient a nárok mám… Nakonec se pan Czesaný obrátil na redakci Černých ovcí.

Když jsme se sešli, všechno nám odvyprávěl. Vzpomínal na to, jak ho při sepisování pojistné smlouvy zarazilo, jak precizně (asi osmnáctkrát) auto fotili. Až, když se mu auto ztratilo, si na to vzpomněl a nemůže se zbavit dojmu, že při odcizení nešlo o náhodu. Prokázat to pochopitelně nemůže. Pan Czesaný je systematik a na náhody moc nevěří. Spíše hledá souvislosti. Jisté je, že při podepisování smlouvy se ptal na Všeobecné smluvní podmínky a dostal ty s datem roku 2002. Ptal se, zda existují jiné a bylo mu řečeno, že ne. Až později se dozvěděl, že v té době měly být na pobočce nové podmínky datované rokem 2005. V nich se uvádí, že pokud pojišťovna pošle doporučený dopis, který se vrátí nevyzvednutý, má právo v souladu se zákony se na něj dívat jako na doručený.
Zavolali jsme a také napsali mail do ČSOB pojišťovny a domluvili si termín schůzky. Čekal nás její právník Mgr. Karel Haas. Připustil, že se obchodní zástupkyně spletla ve výpočtu pojistné částky a tvrdil, že za to se pojišťovna omluvila, chtěla všechno napravit, jenže s panem Czesaným prý nebyla rozumná řeč, prostě odmítl toto uznání chyby a její nápravu. Pan Czesaný se bránil, že o chybě obchodní zástupkyně nemluvila.
„Nám řekla něco jiného!“ tvrdil Mgr. Karel Haas. „Nechápu, proč věříte své obchodní zástupkyni a nevěříte mě!“ žasl pan Czesaný. Až když jsem se zmínila, že pan Czesaný sice dostal výpověď smlouvy (byť mu nebyla doručena), ovšem nebylo v ní číslo jeho smlouvy, ale zcela jiné, Mgr. Karel Haas trochu znejistěl. „Je to jeho číslo smlouvy, ale naše interní, máte pravdu, to pan Czesaný znát nemohl.“
Už to vypadalo, že se obě strany sejdou u soudu. Nakonec se pan Czesaný zeptal, zda by pojišťovna nebyla ochotna jednat o narovnání. „Tuto variantu slyším poprvé, musím to projednat!“ řekl Mgr. Karel Haas. Jak kauza dopadne, se neodvažujeme předjímat. Jisté ale je, že bude mít další pokračování, které vám samozřejmě prozradíme…
Nepodceňujte žádné pojištění, které si sjednáváte. Máte-li jakékoliv pochybnosti o ustanoveních pojistné smlouvy, o její platnosti nebo se vám jen něco nelíbí či něčemu nerozumíte, vše si hned ověřte a nechte vysvětlit. Dokazovat následně pojišťovně, že jste v právu, je mnohem náročnější. A někdy se to ani nemusí podařit.

Maria KŘEPELKOVÁ
pořad Černé ovce, který informuje a chrání nejenom spotřebitele

ADVOKÁT RADÍ...

Pojišťovny jsou velké a kapitálově silné společnosti, které mívají mnohdy celkem pěkné reklamní kampaně a výmluvné agenty. Lidé by však neměli zapomínat na to, že i tyto instituce jsou v první řadě podnikatelem a že podnikání je činností provozovanou za účelem zisku. Hlavním smyslem existence pojišťoven proto není poskytovat pomoc lidem, které postihlo nějaké neštěstí, nýbrž to, aby jejich akcionáři dosáhli co nejvyšších výnosů ze své investice. Zisku pojišťovna dosáhne pouze v případě, kdy souhrn jejích příjmů, zejména vybraného pojistného (tedy peněz, které jí její zákazníci platí), převýší veškeré náklady na vlastní provoz a činnost pojišťovny a souhrn vyplaceného pojistného (to, co ona lidem vyplatí). Stručně vyjádřeno tedy platí, že k tomu, aby každá pojišťovna prosperovala, musí získat co nejvíce zákazníků a těm pak v případě neštěstí vyplatit co nejméně peněz. Na tom, že lidé chtějí při svém podnikání dosahovat zisku, nelze na rozdíl od dob nedávno minulých samozřejmě vidět nic špatného, ovšem konkrétní metody, kterými se zisku někdy dosahuje, již mohou být minimálně diskutabilní.

Jak je všeobecně známo, žádnou pojistnou smlouvu nesestavuje zákazník sám, nýbrž na důkaz souhlasu s jejím obsahem pouze podepíše formulář smlouvy vypracovaný týmem odborníků, kteří mají v tomto směru většinou mnohem více znalostí než on. Na otázku, pro kterého z účastníků bude taková smlouva výhodná, si čtenáři odpoví nejlépe sami… Součástí prakticky každé pojistné smlouvy jsou také více či méně rozsáhlé a komplikované pojistné podmínky. Právě v pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách bývá skryto nejedno nepříjemné překvapení, ovšem i jednostranně nevýhodné smlouvy bývají bohužel pro zákazníky většinou platné.
U pojistné smlouvy platí víc než kdekoli jinde pravidlo „podepsat můžeš, přečíst musíš“. Málokdo se však ke své škodě při výběru pojišťovny řídí rozsahem pojistné ochrany a obsahem smlouvy, rozhoduje se spíše podle výše pojistného nebo jiných kritérií.
V poslední době se stále častěji setkávám s případy, kdy lidé několik let platí pojistné v dobré víře, že jsou pojištěni proti všemu možnému a přitom vůbec neví, jaký je skutečný rozsah jejich pojistné ochrany. Každý určitě doma nebo ve svém okolí najde nějakou pojistnou smlouvu – schválně si všimněte, jak úzký bývá okruh rizik, na která se pojištění vztahuje, jaký je maximální rozsah pojistného plnění například u pojištění odpovědnosti za škodu v domácnosti, jak a kdo stanoví výši pojistného plnění, kolik činí spoluúčast pojištěného a zaměřte se třeba i na tu část pojistných podmínek, která upravuje výluky z pojištění, tedy situace, kdy Vám pojišťovna z nejrůznějších důvodů nezaplatí, i kdyby k pojistné události došlo. Podepsali byste svou pojistnou smlouvu, pokud byste měli čas si jí detailně prostudovat?

Účelem tohoto článku však není upozornit na úskalí a triky pojistných smluv, ani poukázat na některé praktiky pojišťoven při získávání nových klientů, nýbrž doporučit způsob, jak by v podobných případech měli lidé postupovat. Nebudu se proto ani zabývat tím, zda je slušné či vhodné nalákat klienta nabídkou nižšího pojistného a vzápětí mu smlouvu vypovědět, a vrátím se k případu tohoto konkrétního nespokojeného zákazníka. Obsahem jeho pojistné smlouvy bylo pojištění rizik odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tedy tzv. povinné ručení a dále pojištění majetkové proti odcizení vozidla. Pán tedy s touto pojišťovnou uzavíral smlouvu mj. proto, aby v případě, kdy mu jeho automobil někdo odcizí, neutrpěl finanční ztrátu a dostal alespoň nějakou finanční kompenzaci. Vyplnila se bohužel pouze první část jeho předpokladu.
Nedohodnou-li se účastníci na mimosoudním řešení, má pan Czesaný možnost podat proti pojišťovně žalobu o zaplacení pojistného plnění. Před soudem bude muset tvrdit a prokázat, že s ní uzavřel pojistku proti odcizení vozidla, které mu skutečně bylo odcizeno, a že mu pojišťovna odmítla zaplatit. Pojišťovna se bude pravděpodobně v řízení bránit uplatněnému nároku svého klienta s poukazem na to, že v době vzniku pojistné události již pojistný vztah zanikl výpovědí.
Soud pak bude jako předběžnou otázku řešit nejdříve to, zda byla výpověď platná a zda byla smluvní protistraně skutečně doručena. Ve prospěch pana Czesaného svědčí hned několik skutečností. Dopis s výpovědí, který byl odeslán, ve skutečnosti doručen nebyl. Podle novějších pojistných podmínek mělo platit, že výpověď se bude považovat za doručenou i v případě, že je zásilka vrácena po uplynutí lhůty k převzetí, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Součástí pojistné smlouvy jsou však pouze ty pojistné podmínky, s nimiž byl pojištěný prokazatelně seznámen – pokud pan Czesaný při podpisu smlouvy obdržel starší verzi obchodních podmínek, ve kterých ještě fikce doručení stanovena nebyla, musela by pojišťovna prokázat opak. I kdyby pojišťovna prokázala, že se na tomto pro své klienty zjevně nevýhodném způsobu náhradního doručování dohodla, nemá ještě zdaleka vyhráno – soud se bude muset zabývat i platností takového ustanovení o doručování s ohledem na jeho soulad s dobrými mravy. Tak-zvaná fikce doručení (tedy to, že zásilka se v určitých případech považuje za doručenou, i když ji adresát nepřevezme) je totiž sice v našem právním řádu upravena, a to pro doručování soudních a jiných úředních písemností, avšak aby byla listina takto považována za doručenou se všemi právními důsledky, musí se adresát v místě doručení zdržovat v době, kdy byla uložena na poště – a adresát byl v této době v zahraničí.

V tomto případě má klient na své straně navíc další výhodu, neboť pojišťovna sepsala výpověď dle mého názoru zcela neurčitě a ani výkladem z ní nelze dovodit, že byla vypovídána právě tato konkrétní pojistná smlouva, týkající se pojištění odpovědnosti za provoz a pojištění proti odcizení (je zde pouze adresa pana Czesaného a informace o tom, že je vypovídána pojistná smlouva označená nicneříkajícím číslem, které na smlouvě uvedeno není). Po-dle občanského zákoníku platí, že platný právní úkon musí být určitý a srozumitelný nejen tomu, kdo jej činí, ale i každé třetí osobě, která jej bude posuzovat. I kdyby tedy soud dospěl k závěru, že ustanovení pojistných podmínek o náhradním doručování písemností je platné a i kdyby se přiklonil k názoru, že to, co bylo panu Czesanému z pojišťovny odesláno, mu bylo také doručeno, i když byl zrovna v zahraničí, bude se muset ještě zabývat tím, zda dopis, který byl odeslán, je skutečnou výpovědí pojistné smlouvy nejen podle názvu, ale i podle jeho obsahu – a tak tomu u tohoto dopisu podle mého názoru není.

O tom, jak celý případ dopadne, by rozhodl v případě sporu soud, který sice může mít na věc vlastní právní názor, avšak bude se muset vypořádat i s výše uvedenými argumenty ve prospěch pana Czesaného jako žalobce. Troufám si tvrdit, že jeho šance nejsou nízké. Pojišťovně bych tedy doporučil, aby raději přistoupila na mimosoudní řešení tohoto případu, neboť její právní postavení není natolik silné, jak se to může na první pohled zdát a navíc jí nespokojení zákazníci pověst příliš nevylepší…

JUDr. Martin Sochor, advokát

Prihlásiť