Robotický vysavač není na trhu žádnou novinkou, nejspíš jste se s ním už někdy setkali. Je to poměrně malý přístroj ve tvaru disku, jeho průměr se pohybuje většinou něco málo přes 30 centimetrů a výška nepřesahuje 10 centimetrů. Pracuje a pohybuje se sám. Protože nemá tak vysoký sací výkon jako klasické vysavače s hubicí, pomáhá si mechanickým pohybem – tedy rotačními kartáči, které zachytávají nečistoty a směrují je do odpadní nádoby. Tento typ vysavače nemá klasický sáček na prach, ale pouze nádobu, kterou je třeba pravidelně čistit.
Sofistikovaný model používá pro orientaci v prostoru všelijaké kamery, gyroskop a různé senzory – infračervené, ultrazvukové nebo LED. Ten jednodušší pouze do překážek naráží a podle toho mění směr.
Robotický vysavač čerpá energii z akumulátoru. Když se vybije, vrátí se k základně, kde se sám nabije, a pokračuje v úklidu. V horším případě se zastaví a čeká, až ho připojíte k nabíječce. Ovládací tlačítka nebo dotykový panel jsou umístěny na vrchní straně pří-stroje, ale pro větší pohodlí – abyste se nemuseli ohýbat – lze některé modely spustit a programovat pomocí dálkového ovladače. To bylo rychlé seznámení, teď se podíváme na výsledky testů.
Na obrázku jsou dobře vidět boční rotační kartáče, které nametají nečistoty podél stěn pod tělo přístroje, kde je zachytí hlavní rotační kartáč a nesměruje k sacímu otvoru.
O tom to je
Vysávání neboli odstraňování nečistot. To je nejdůležitější poslání vysavače. V našem testu se proto tento parametr podílí na celkovém hodnocení 50 procenty. V laboratoři jsme posuzovali vysávání prachu a drobků z tvrdých podlah a také koberců. Z nich jsme se snažili odstranit také vlákna a chlupy, třeba z domácích mazlíčků.
Pohled do výsledků ukazuje, kde je místo robotických vysavačů. Na plovoucích podlahách, parketách (ovšem dobře vyspárovaných, protože kvůli malému sacímu výkonu nezvládnou vysát prach z mezer), na dlaždicích a dalších tvrdých površích. Tam se jim daří poměrně úspěšně likvidovat především drobky, s prachem jsou na tom o něco hůře – až na vítěze testu (LG Hom-Bot VR62601LVM), který si dobře poradí s oběma typy nečistot.
S prachem podél stěn si umí poradit jen ty roboty, které jsou vybaveny kvalitními bočními rotačními kartáčky. Ty nametou nečistoty pod tělo přístroje, kde je zachytí hlavní kartáč, rotující v kolmém směru k jízdě. Na prach v rozích je však drtivá většina krátká. Odstranit prach nebo drobky z koberce je také pro většinu z testovaných modelů velký problém – opět se projevuje nedostatečný sací výkon. Navíc si při úklidu koberce více opotřebovávají kartáčky, takže tam je raději nepouštějte.
Nejlepší výsledek v odstraňování nečistot dosáhl 55 procent a byl hodnocen uspokojivou známkou. V posledním testu robotických vysavačů z roku 2011 přitom bylo nejlepší skóre za úklid 35 procent, tedy dostatečně. Stejného nebo lepšího výsledku dosáhlo letos deset robotů, z čehož je patrný posun v kvalitě úklidu.
Pozor, noha od stolu
Dobrá orientace a pohyb v prostoru, to jsou jedny z klíčových vlastností robotického vysavače. Aby slepě nenarážel do překážek, ale naopak je s předstihem zaregistroval, aby si zmapoval prostor, a zefektivnil tak úklid, k tomu potřebuje „oči“. Bohatě vybavené modely – poznáte je podle vysoké pořizovací ceny – jsou vybaveny různými kamerami a senzory, díky kterým se jistě pohybují po místnosti. Uklízejí systematicky a nejezdí splašeně sem a tam, jako kdyby hledaly poklad. Nejlépe se v testu pohybovaly modely LG, které se vyhnuly i sklenici s vodou.
Ostatní do ní narážely. Zákeřnou překážkou, se kterou si žádný robot nevěděl rady, je volně položený kabel. Pevně natažený přejedou všechny modely bez problémů, ale volný za sebou táhnou a často se do něj tak zamotají, že potřebují vysvobodit. Schody naštěstí nejsou pro žádný z testovaných robotů nebezpečím, bez problémů je rozpoznají a jedou pracovat jinam.
V základně je uloženo příslušenství pro údržbu kartáčů a odpadní nádobky, která by se měla pravidelně vyprazdňovat a čistit.
Kouzlo automatického úklidu
Některé modely v testu mají až pět programů úklidu, mezi kterými můžete vybírat. Vzorec pohybu se liší, některý robot jezdí takzvaně cik-cak, jiný rovně, ale většinou přes jedno místo přejede vícekrát, což zlepšuje výslednou kvalitu úklidu.
Pro vymezení prostoru, který má robot uklidit, slouží magnetické pásky nebo takzvané virtuální zdi. Magnetický pásek se umístí například pod okraj koberce, který nechcete, aby robot vysával. Když k němu přijede, otočí se a jede uklízet jinam. Virtuální zdi fungují na principu vysílání infračerveného paprsku, který robot zachytí a bere to jako zeď. Díky tomu ho udržíte na požadovaném místě a například mu zamezíte opustit určený prostor.
Výchozím bodem pro robotický vysavač je základna. Ta je zapojena do elektrické sítě a slouží jako dobíjecí stanice. Ty lepší modely se k ní v případě potřeby samy vrátí, aby pak mohly nerušeně pokračovat v úklidu (tuto vlastnost jsme v tabulce nazvali samonabíjecí stanice), jiné se zastaví a čekají, až je připojíte k nabíječce.
Filozofie robota
Pokud jste se rozhodli koupit robotický vysavač, neznamená to, že ten klasický můžete, jak se říká, poslat do světa. Na koberce a pořádný úklid ho stále budete potřebovat, jeho práci robot zcela nezastane. Pro běžný úklid v domácnostech bez koberců ho však tak často potřebovat nebudete. Když robota budete zapínat pravidelně, ideálně třikrát týdně, nebude na podlaze celkově tolik prachu. Díky tomu se nestihne usazovat podél stěn a v rozích, odkud je pro robota obtížné ho dostat. A na vás pak zůstane především vytírání.
Velkou výhodou robotického vysavače jsou malé rozměry. Díky nim se vejde pod postel, pohovku nebo skříň, kam vy se musíte namáhavě ohýbat. Další předností je možnost naprogramovat, kdy má robot uklízet (v tabulce řádek časové programování). Takže zatímco vy budete pryč, on bude nerušeně pracovat. Malý sací výkon je sice nevýhodou, ale na druhé straně to může přinést i malou výhodu – nízkou hlučnost. Pro vaši představu, hlasitost
65 dB odpovídá běžné konverzaci, přičemž testované modely byly tišší – nejhlučnějšímu jsme naměřili 63,2 dB, nejtiššímu jen 52,8 dB (měřeno ve vzdálenosti 1,6 metru nad přístrojem). Klidně se můžete koukat na televizi, zatímco robot bude kolem vás „smejčit“. Ani s robotickým vysavačem se sice pořádnému úklidu nevyhnete, ale můžete s ním změnit zaběhnutý systém.
Robomopy vytřou za vás
Vedle robotických vysavačů jsou na trhu také robotické mopy. I ty jsme otestovali, konkrétně modely iRobot Braava 320 a 380. Ve srovnání s vysavači jsou ještě tišší (hlučnost se pohybuje kolem 40 decibelů), protože nevysávají, ale vytírají nebo zametají. Slyšet je tak pouze zvuk koleček poháněných elektromotorem. Na úklid nepoužívají rotační kartáč, ale utěrku z mikrovlákna, na kterou se zachytávají nečistoty. Pracují buď v režimu „koště“, kdy na sucho zametají podlahu a pohybují se v rovných paralelních drahách, nebo vytírají podlahu na mokro a napodobují pohyb mopu ze strany na stranu.
Zkoušeli jsme, jak si dokážou poradit se srstí domácích mazlíčků, prachem, blátem a skvrnami (od čokolády, vajíček, kečupu a vosku na boty). Zametání prachu jim šlo dobře, ale vytíraly jen uspokojivě. Dobře si poradí s odpadnuvšími chlupy domácích mazlíčků. Na 48 hodin zaschlé skvrny je krátké jak zametání, tak vytírání; třeba zaschlé bláto odstraní jen z poloviny, a to pouze s programem na mokro. Ovšem když jsme roboty pustili na čerstvé skvrny, s programem zametání si vedly dobře, s programem vytírání dokonce velmi dobře a s nezaschlým blátem si poradily velmi dobře při obou programech. Celkově získaly za odstraňování nečistot 68 procent.
S mycím programem vydrží na jedno nabití téměř čtyři hodiny uklízet, ovšem potom si žádají dlouhé nabíjení – 4 hodiny v případě modelu 380, téměř 12 hodin u modelu 320. Na rozdíl od robotických vysavačů nemají základní stanici, do které by se samy vracely kvůli dobití akumulátoru, ale akustickým signálem vám dají vědět, že potřebují připojit k adaptéru.
