Kdo je pojištěn, není překvapen?! Aneb o pastičkách v pojistných smlouvách

Kde se skrývá to důležité

Pojistná smlouva má obvykle několik příloh. Některé pojišťovny tomu říkají „pojistné podmínky“, jiné například „soubor dokumentů k pojištění"… Tyto se zpravidla dále dělí na několik částí, a to zejména: všeobecné pojistné podmínky, zvláštní pojistné podmínky a tabulky. V tabulkách jsou uváděny třeba výše pojistných plnění při různých druzích diagnóz, hodnocení stupňů invalidity při trvalých následcích apod.

Řada pojišťoven má dále dokumenty s názvy jako „Informace pro klienta“ nebo „Produktová karta“, což bývají ve skutečnosti také obchodní podmínky, byť jinak pojmenované. Píše se v nich, od kdy do kdy můžete být pojištěni, na co můžete nebo naopak nemůžete být pojištěni (lépe řečeno na co a kdy nejste pojištěni,  tzv. výluky), jak se bude s vaším věkem měnit výše pojistného plnění apod. Můžete se setkat také s „Dodatkovými pojistnými podmínkami“, „Doplňkovými pojistnými podmínkami“, „Speciálními pojistnými podmínkami“ a dalšími dokumenty s různými názvy.

Mezi jednotlivými dokumenty mohou existovat vztahy a taková cudně se schovávající informace, že „zvláštní pojistné podmínky mají přednost před všeobecnými pojistnými podmínkami“ se při sjednání pojištění snadno přehlédne, ale při pojistné události může hrát zcela zásadní roli.

 

Jazykem pojišťovny

Jistě víte, že chcete-li se před podpisem pojistné smlouvy důkladně seznámit s podmínkami, čeká vás u většiny pojišťoven studium desítek stránek psaných pravověrnou pojišťovací právničinou. Formulace jsou šroubované, čím více přechodníků, slov „pakliže“, „jelikož“ a „není-li sjednáno jinak“, tím lépe. Pojmy „počátek pojištění“ a „technický počátek pojištění“ se od sebe liší, různé finanční produkty jsou namíchané do jediného tak, že pojištěný má pocit blahobytného spoření a současně pojištění, aniž by opravdu chápal třeba ustanovení „S výjimkou článku …. ZPP mohou být z portfolia aktiv, k nimž je vztažen program investování, odebrána aktiva pouze tehdy, pokud jsou v programu investování zrušeny podíly, jejichž hodnota odpovídá hodnotě odebíraných aktiv“. Ano, i takto hovoří pojišťovna s průměrným spotřebitelem, a to se nezaměřujeme na terminologii typu underwriting, indexace, koeficient progrese, akumulační jednotky atd. Konec konců – hledáte ceník nebo přehled poplatků? Tak v tom případě pátrejte po „Tabulce variabilních složek“!
 

Výluky a pasti

Zákony jasně říkají, co jsou to tzv. „výluky“, čili situace, kdy pojišťovna neplní. I ty ve vašich pojistných podmínkách najdete. Pokud se však podíváte pozorně, zdaleka to není jen fakt, že uzavřete-li životní pojištění a spácháte sebevraždu do dvou let, nikdo nic nevyplatí. Agent pojišťovny s vámi uzavře životní pojištění, aniž by vás informoval, že v tzv. nepojistitelných pracovních povoláních si pojišťovna vyhradila právo vám nic nevyplatit, pokud provozujete například povolání sezónního charakteru (stánkař, provozovatel občerstvení, ale při nevůli pojišťovny třeba i zedník) nebo máte svobodné povolání (spisovatel, překladatel, fotograf, žurnalista atd.). Platíte – a obě strany jsou spokojeny. Ovšem pouze do chvíle, než dojde k pojistné události a případ se dostane k likvidátorovi. Ten zjistí, že jako vykonavatel svobodného povolání jste nepojistitelnou osobou a pojišťovna může fikaně prohlásit smlouvu za neplatnou od jejího počátku. Tím pro ni sice vznikne povinnost vrátit vám pojistné, které jste celou dobu v dobré víře platili, ale pojistného plnění se nedočkáte.

Další výlukou jsou odkazy na nutnost dodržet všechny náležitosti českého právního řádu nebo např. jednat v souladu s dobrými mravy. Oblíbenou pastičkou jsou tzv. „povinnosti pojistníka a pojištěného spojené se vznikem škodné události“, které se liší pojišťovnu od pojišťovny, přičemž obsahují i formulace typu „je zejména povinen zajistit… zmírnění škody nebo veškerá možná opatření směřující proti zvětšování škody a zajistit odvrácení následných škod a přitom postupovat podle pokynů pojistitele….“ Toto ustanovení je vskutku „gumové“ (v pojistných podmínkách by bylo označeno za „vysoce flexibilní“) a dává pojišťovně velký manévrovací prostor, stejně jako možnost snížit pojistné plnění o blíže nespecifikovaný poměr, pokud pojištěný nedodrží povinnosti, „které jsou pojištěnému uloženy právními předpisy, zejména předpisy směřujícími k předcházení vzniku škod, vliv na vznik pojistné události, na její průběh nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události“.

Ústavní soud na straně spotřebitele

Český Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. listopadu 2013 říká: „Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ Dále Ústavní soud dodává „… v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis)“.

Věříme, že tento princip se brzy promítne i do praxe pojišťovnictví a namísto odkazu na smluvní pokutu například při předčasném ukončení (umně ukrytou v polovině zvláštních pojistných podmínek) se klientům dostane skutečně srozumitelného poučení o jejich právech a povinnostech ještě před podpisem smlouvy.

JUDr. Tomáš Tyl, Ph.D.

redakčně kráceno