Největší změna občanského a obchodního práva v historii je vskutku impozantní – svým rozsahem hravě překoná jakýkoliv předpis, který u nás kdy platil, a nezůstane mnoho životních situací, které by nový zákoník neřešil. Nová právní úprava stojí na zásadách spravedlnosti a svobody, zároveň však počítá s tím, že každý člověk má svůj rozum, umí jej používat a je přiměřeně opatrný. Nový zákoník předpokládá, že každý jedná poctivě a v dobré víře, nepoctivost jednání se bude muset prokazovat. Podle nové úpravy bychom tedy měli každé jednání považovat spíše za platné než za neplatné, což má předcházet vyhýbání se závazkům kvůli drobným chybám, náhodám či nedorozumění. Čeká nás také mnoho nových výrazů a právních institutů.
Změny pro spotřebitele
Nový občanský zákoník chce chránit slabší stranu, jíž je nejčastěji spotřebitel. Výčet konkrétních změn by vydal možná na celou knihu a v našem seriálu se jim budeme průběžně a podrobně věnovat. Navíc pro spotřebitele chystáme speciální brožurku s výběrem nejdůležitějších změn týkajících se právě nového občanského zákoníku. Na tu se můžou naši předplatitelé těšit v lednu.
Obchodní podmínky
Nečtete několikastránkové smluvní podmínky pokaždé, když si například v bance vyzvedáváte platební kartu? Buďte v klidu, to asi nedělá skoro nikdo a tvůrcům nového občanského zákoníku to bylo jasné. Obchodní podmínky smluv, do kterých prakticky nemáte možnost zasahovat, tak nově nesmí obsahovat překvapivá ujednání, která by tam nikdo normální nečekal. Když to přeženeme, tak třeba nelze v obchodních podmínkách stanovit, že dlužník si bude muset dluh odpracovat, když nebude mít na jeho zaplacení. Pokud jsou podmínky psané tak, aby byly špatně čitelné, či těžko srozumitelné, pak mohou být platné jen v případě, že byly spotřebiteli zvlášť vysvětleny.
Odchylky ve smlouvách
Nový občanský zákoník je postaven na principu smluvní svobody. Jeho ustanovení dávají návod, jak smlouvy sestavovat a psát, ale strany se od něj mohou odchýlit, jak chtějí. Tedy s několika výjimkami, z nichž nejzásadnější je odchýlení se od ustanovení, která ochraňují spotřebitele. To nelze nikdy. Současný občanský zákoník byl přísnější a nedovoloval podnikatelům, aby ve spotřebitelských smlouvách jakkoliv zhoršovali postavení spotřebitele oproti zákonné úpravě. Pokud tedy zákon určoval třeba výši úroků z prodlení, nemohl je podnikatel ve smlouvě zvýšit. To ale od nového roku půjde.
Nákup na dálku
Úprava smluv uzavřených na internetu dozná spíše kosmetických změn a práva spotřebitelů se upřesní. Stále budeme od smluv v e-shopech moci odstupovat do čtrnácti dnů od převzetí zboží, ale prodejce může zadržet peníze zaplacené při koupi, dokud nebude mít jistotu, že mu zboží vrátíme. Dochází také k rozšíření výčtu povinně uváděných informací, které musí spotřebitel obdržet ještě před uzavřením smlouvy. Třeba v případě, kdy nebudete poučeni o právu od smlouvy odstoupit, prodlouží se vám tato lhůta až o jeden rok.
Záruka a reklamace
Odborníci velmi vášnivě debatují, jak to bude v novém roce se zárukou. Někteří tvrdí, že bude jen na podnikatelích, zda ji poskytnou, či nikoliv, ale většina podpořená ministerstvy spravedlnosti a průmyslu a obchodu v ustanovení § 2165 zákonnou záruku našla. Můžeme tak tvrdit, že se změní jen terminologie. Nový občanský zákoník už nezná pojem zákonná záruka, ale tomu samému říká právo z vadného plnění. Uplatnit jej budeme moci dva roky od převzetí zboží.
Institut shody s kupní smlouvou se přejmenuje na jakost při převzetí, ale obsah zůstane zachován. Pokud zboží nebude mít při převzetí slibované nebo očekávané vlastnosti, bude nám jej prodejce muset nejčastěji vyměnit. Důležité je, že prodejce bude mít stejné povinnosti ze záruky, jako má výrobce. Pokud třeba na obalu výrobku bude garance pětileté záruky, nemůže se prodávající vymlouvat, že ze zákona máme nárok jen na 24 měsíců a dál ať si to řešíme s výrobcem.
Jedno důležité právo však v zákoníku ubylo. Dosud jsme byli zvyklí, že pokud nám věc v reklamaci vyměnili, běžela nová záruka. Takové ustanovení už v NOZ není, podle jeho tvůrců záměrně.
