Unijní Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) ve své právě vydané výroční zprávě uvedl, že v členských státech EU loni došlo k 40 závažným otravám z potravin. Za nejfatálnější označil vlnu úmrtí a oslepnutí z metanolem pančovaného alkoholu v České republice. Počtem mrtvých lze tuto tragédii přirovnat k řádění bakterie Escherichia coli o rok předtím, kdy kontaminované výhonky naklíčených semínek rostliny zvané pískavice řecké seno vyvolaly epidemii horečnatého krvavého průjmu EHEC u tří tisíc lidí. V Německu tehdy v roce 2011 přišlo o život nejméně 50 lidí a dalších šest ve Francii. Metanolem pančovaný alkohol zabil loni v Česku 41 lidí a letos nejméně dalších pět. Píšeme nejméně, protože přesný počet není znám.
„Celostátní evidenci obětí metylalkoholu jsme vedli jen do konce roku 2012 podle hlášených údajů z nemocnic. Od začátku letošního roku už nová hlášení nedostáváme, i když víme, že k úmrtím stále dochází“, řekl dTestu vedoucí lékař Toxikologického informačního centra v Praze Sergey Zakharov.
Zdroj objasněný i neobjasněný
Původní zdroj metanolem pančovaného alkoholu policie dosud nezveřejnila. Případ tedy není uzavřen. Tím se liší od jiných hromadných otrav, k nimž loni došlo v členských státech EU, a také od již zmíněné epidemie EHEC.
Pro naklíčené výhonky semen určené ke konzumaci za syrova nyní v EU platí nová hygienická pravidla. Semena se musí důkladně omýt a povinností jsou i mikrobiologické rozbory naklíčených výhonků. Předcházelo tomu určení zdroje nákazy, které nebylo snadné. Podezření původně padlo na španělské okurky, pak to byla rajčata anebo salát.
Nakonec se prokázalo, že infekce číhala v semenech pískavice řecké seno. Infikovaná semena se do Evropy dostala z Egypta v množství několika tun. Důkladným vyšetřováním za účasti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA se podařilo zmapovat trasy inkriminovaných semen v různých evropských zemích a zlikvidovat nespotřebované zbytky zásilky ve skladech.
Jednou nedbalost, podruhé úmysl
Příčinou epidemie EHEC bylo zanedbání hygieny, v případě metanolových otrav však šlo o úmyslné falšování alkoholu. Lékař Sergey Zakharov uvedl, že v lihovinách byl stejný díl metanolu jako etanolu. Tak vysoký podíl metanolu nemůže vzniknout ani při špatné destilaci normální lihovarnické suroviny.
Od roku 2010 byl v ČR povolen metanol pro výrobu nemrznoucí kapaliny do ostřikovačů automobilových skel. V tom je možno podle Zakharova vidět pramen jedovatých alkoholických nápojů u nás. Pro přehled je třeba říci, že metanol se u nás nevyrábí, ale dováží se k nám z Polska.
První tři otravy metylalkoholem byly v ČR zjištěny 2. září 2012, do týdne zemřelo osm lidí. Šlo o závadný alkohol čepovaný z plastových barelů. Hlášených otrav začalo rychle přibývat, a to i u lidí, kteří pili alkohol z lahví koupených v běžných prodejnách. Byly to různé druhy lihovin s označením tuzemák, hanácká vodka, slivovice nebo meruňkovice. Dále to byl alkoholický nápoj s názvem „Lunár“ a „Helsinky“. Po zákazu prodeje čepovaného alkoholu ve stáncích tak následovala prohibice, po jejímž ukončení se směly prodávat pouze lihoviny opatřené takzvaným rodným listem. Do konce loňského roku bylo v ČR nahlášeno 121 otrav metanolem.
„Na každých deset pacientů připadala dvě úmrtí a dva případy trvalého poškození zdraví včetně slepoty. Šedesát procent pacientů přežilo bez následků,“ bilancuje lékař Zakharov. Zpočátku se v nemocnicích pacienti s otravami léčili hemodialýzou nebo podáváním etanolu, pak do Česka přišel lék fomepizol.
Protijed stále v pohotovosti
Přípravek fomepizol mají nyní v zásobách fakultní nemocnice v Praze, Ostravě a Olomouci. Zakharov nevylučuje, že k otravám může ještě docházet, protože lidé mají doma staré zásoby alkoholu z dob, než se do prodeje dostaly lihoviny s rodným listem. K této úvaze ho vedou zkušenosti z Estonska a Norska, kde v minulosti rovněž došlo k hromadným otravám z pančovaného alkoholu. V Estonsku se v roce 2001 otrávilo 190 lidí, z toho 68 zemřelo. V Norsku si metanol v letech 2002 až 2004 vyžádal 59 obětí, z toho bylo 17 smrtelných.
V souvislosti s loňskou metanolovou kauzou se v domácím i zahraničním tisku objevily kritické úvahy o nadměrné spotřebě tvrdého alkoholu v Česku. Pátrali jsme ve statistických údajích, jimiž by se daly tyto informace doložit, nebo vyvrátit, a nalezli jsme velmi rozporuplná čísla. Světová zdravotnická organizace (WHO) má poslední údaje za rok 2008, podle nichž se v Česku na hlavu a rok vypije 16,4 litry alkoholu v hodnotě čistého lihu. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) to však ve stejném roce, tedy 2008, bylo 10,4 litru. To je rozdíl šesti litrů.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má údaje za rok 2010, z nichž vyplývá, že každý Čech v tomto roce v průměru vypil 11,4 litru tvrdého alkoholu v hodnotě čistého lihu, přičemž průměrná spotřeba v EU činila 10,7 litru. Pro úplnost dodejme, že podle ČSÚ připadalo ve zmíněném roce 2010 na každého Čecha 9,8 litru alkoholu v přepočtu na čistý líh. Opravdu máme spotřebu alkoholu pod kontrolou? Tyto rozdíly jsou velkou záhadou v zemi, kde se smí alkohol prodávat pouze pod státním dohledem, opatřený kolky a zatížený spotřební daní.
Zabíjelo domnělé sladidlo
Do loňské bilance otrav z potravin v EU se jedním úmrtím zapsal případ, který do varovného systému RASFF ohlásila Itálie. Zdrojem byl výrobek, na jehož obalu bylo deklarováno, že je to sladidlo sorbitol z Velké Británie, uvnitř však byl dusitan sodný. Jde o konzervační látku, která se pod označením E 250 přidává do masných výrobků kvůli likvidaci škodlivých bakterií. Do potravin však smí pouze ve směsi se solí v koncentraci 0,6 procenta. Domnělý sorbitol, což je nebo spíš mělo být sladidlo pro diabetiky s označením E 420, si objednal lékař na internetu k testování pacientů s potravinovou intolerancí. Jeden pacient zemřel, dva další přežili zásluhou okamžité hospitalizace. Vyšetřováním případu bylo zjištěno, že chybu zavinilo dispečerské centrum, kde přípravek vložili do nesprávného obalu.
Mrazené jahody ohrozily školáky
Bez obětí na životech, avšak rekordním co do počtu postižených, byl případ mražených jahod z Číny, které se loni na podzim dostaly na stůl německým školákům v pěti různých spolkových zemích. Celkem 11 200 dětí postihla epidemie gastroenteritidy, která se projevuje zvracením a průjmy.
Po zkušenostech s předchozí epidemií EHEC se do pátrání po zdroji nákazy okamžitě zapojila federální výzkumná pracoviště včetně Institutu Roberta Kocha, Institutu pro řízení rizik a Federálního úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin. Původcem byl norovirus, který provází fekální znečištění půdy a vody a šíří se na plodech rovněž po dotyku nemytých rukou. Norovirus přežívá v mrazu, nevadí mu ani vyšší teploty.
Čína odmítla incident vyšetřit s tím, že se chyba stala jinde. Němci ohlásili výskyt norovirem zamořených jahod v systému RASFF, neboť se mražené plody s nevyjasněnými distribučními kanály mohly dostat i do jiných zemí EU. V českém hlášení RASFF však zmíněné varování zveřejněno nebylo, ačkoli se k nám mražené jahody z Číny také dovážejí.
„Veškeré mražené jahody na českém trhu pocházejí ze zahraničí včetně Číny. Domácí sklizeň v současnosti pokrývá pouze 15 procent v Česku zkonzumovaných jahod a konečnému spotřebiteli se prodávají jedině v sezóně v čerstvém stavu přímo po sklizni,“ řekl dTestu předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Připomeňme v této souvislosti, že dovezené mražené jahody u nás měly v minulosti na svědomí rozsáhlou epidemii žloutenky typu A. Bylo to v roce 1979, na začátku letních prázdnin, kdy onemocnělo na 30 tisíc lidí, zejména dětí v pionýrských táborech po konzumaci mražených jahod z Polska. Vyšetřováním se zjistilo, že jahodové plantáže byly hnojeny fekáliemi, což je dnes zakázáno.
Nejčastější závadou, kvůli které potraviny uvíznou v systému rychlého varování RASFF, jsou mykotoxiny a nejinak tomu bylo i loni.
Do systému RASFF se v roce 2012 dostalo 3516 hlášení o závadných potravinách a krmivech, z toho 525 byla varování před mykotoxiny, to znamená každý sedmý ohlášený případ. Mykotoxiny jsou jedovaté produkty vláknitých hub neboli plísní. Právě přítomnost mykotoxinů prozradí, že je potravina napadená plísní, i když na ní není nic závadného vidět. Mykotoxiny nejčastěji napadenou potravinou byly v loňském roce arašídy, a to především z Indie a Číny, za nimi pak následovaly sušené fíky z Turecka.
Druhou nejčastější příčinou závadných potravin v RASFF byla rezidua pesticidů, a to ve 446 případech. Zemí s nejčastěji hlášenými nálezy bylo Turecko, které se kvůli překročeným limitům pro pesticidy dostalo do sítě RASFF šedesátkrát, ponejvíce pro příliš vysokou hladinu přípravku formetanát v čerstvém pepři. S 58 případy příliš vysoké úrovně reziduí pesticidů byla na druhém místě produkce z Číny, a to zejména kvůli čaji, v němž byl identifikován celý koktejl pesticidů včetně velmi toxického přípravku triazofos. Třetí zemí, co do největšího počtu záznamů, byla Dominikánská republika – měla jich 32 – pro nadlimitní nálezy reziduí pesticidů v čerstvých zelených chilli papričkách.
Co do potravin samotných byly nejčastější závady shledány v kategorii ovoce a zelenina, které se do RASFF dostaly z různých příčin celkem 716krát, mimo jiné právě kvůli reziduím pesticidů.
Na druhém místě byly ořechy a semínka (329x) hlavně pro již zmíněné mykotoxiny. Za nejbezpečnější potravinu bychom tak mohli považovat révové víno, které se loni v RASFF ocitlo jen třikrát.
Ale byl by to předčasný jásot. Například víno z Itálie obsahovalo etylenglykol, známější pod názvem fridex, což je nemrznoucí kapalina do automobilů příjemně sladké chuti, avšak silně jedovatá.
Rizikové ústřice i tuňáci
Norovirus loni podle výroční zprávy RASFF stál za pěti hromadnými otravami z ústřic v několika zemích EU. Ústřice se konzumují v syrovém stavu. Riziko nákazy spočívá v tom, že se chovají uměle u pobřeží v místech, kam prosakují splaškové vody. V seznamu postižených zemí jsme Českou republiku nenašli.
Rovněž z prostředí moře a také oceánů mělo loni původ sedm hromadných otrav histaminem z tuňáka, a to jak chlazeného, tak mraženého. Histamin se tvoří v těle ryb, které nesprávným skladováním již ztratily čerstvost a začínají se kazit. Průvodním jevem nákazy u člověka je bolest hlavy, vyrážka a pokles krevního tlaku. Ve dvou případech se závadné maso tuňáků dostalo i do Česka, před oběma nás SZPI varovala, konkrétně šlo o tuňáky původem z Vietnamu.
Nejzapeklitější loňskou otravou z jídla, provázenou pátráním takřka detektivním, byla salmonelóza ze sušeného mléka pro dětskou výživu vyrobeného v Belgii. Případ jako první ohlásilo Rusko, kde onemocnělo 16 osob, z toho tři kojenci. V Belgii zjistili, že zdrojem nákazy byl přípravek galakto oligo sacharid (GOS) z Jižní Koreje, přidávaný do sušené mléčné výživy, a že zmíněný přípravek byl kromě Belgie distribuován do dalších deseti států čtyř kontinentů.
Informační síť rychlého varování RASFF vznikla v roce 1979 pro devět států Evropského hospodářského společenství. V současnosti pokrývá již 31 států Evropy – kromě unijních 27 slouží i Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Norsku a Islandu. V loňském roce bylo jejím prostřednictvím vydáno celkem 3516 hlášení o závadných potravinách a krmivech. Ty se v polovině případů vůbec nedostaly na trh, protože byly zadrženy při kontrole na vnějších hranicích EU.
