Ze světa vitamínů a minerálií: Kyselina listová

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 5/2013

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.

 

Kyselina listová

Kyselina listová je nezbytnou látkou, která umožňuje tvorbu DNA a RNA, významných složek při dělení buněk a přenosu genetických informací. V organismu se uchovává dva až čtyři měsíce.

Chemický název je kyselina pteroylglutamová. Dřívější názvy jsou: folacin, vitamin Bc nebo vitamín B9. Termín foláty je generické označení vitamínů, které se skládají ze tří hlavních jednotek – pteridinu, p-aminobenzoové kyseliny a glutamové kyseliny. Jejím nejbohatším zdrojem jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole, obilné klíčky a pivovarské kvasnice. Další zdroje jsou mimo jiné vaječný žloutek, řepa, ořechy, brokolice, chřest, meruňky, celozrnný chléb a nezralé ovoce. Velice málo se nachází v mase a rybách. Resorpce v lidském organismu je 50%.

Většina forem folátů je nestabilní. Při vaření dochází k vyluhování do varné vody a tím se ztrácí až 35 %. Dochází také ke ztrátám při zahřívání, takže celkové ztráty mohou dosáhnout až 50 %. Krystalická forma kyseliny listové je stabilní vůči teplu a kyslíku. Je stálá při pH kolem 7 a nestálá v kyselých a alkalických roztocích. Rozkládá se působením redukujících činidel a také vlivem slunečního záření.

Všechny zjištěné poznatky o kyselině listové vedly k obohacování denně konzumovaných potravin – různých cereálních výrobků včetně mouky, v Latinské Americe koncem roku 1997 a od ledna 1998 též v USA a Anglii. Obohacuje se na hodnoty v rozmezí 0,946–3,08 mg / 1000 g. V naší republice je možno kyselinu listovou používat při obohacování bez předchozího schvalování. Při výzkumu bylo zjištěno, že u skupiny osob, která konzumovala obohacené pečivo, došlo po 12týdenní konzumaci ke zvýšení hladiny kyseliny listové v krevním séru o 45 % a u vitamínu B12 o 49 %. Toto zjištění má velký význam zejména pro starší osoby a jejich zdraví.

 

Vstřebávání a metabolismus

Kyselina listová se v organismu vstřebává zejména v horní části tenkého střeva (v lačníku). Jejím významným zásobníkem jsou především játra, která obsahují více než polovinu celkových zásob. Metabolizuje se třemi způsoby a její metabolity jsou vylučovány močí a žlučovými cestami. Funkce kyseliny listové v organismu se spojují s celou řadou metabolických reakcí aminokyselin a nukleotidů. Dále poskytuje methylovou skupinu při syntéze aminokyseliny methioninu z homocysteinu. Homocystein je aminokyselina, která vzniká při trávení bílkovin a její větší množství se v organismu zadržuje v případě nedostatečného množství kyseliny listové. Zjistilo se, že vyšší hodnoty homocysteinu v krvi zvyšují riziko cévního onemocnění a s tím souvisejících zdravotních problémů. Zde je zaznamenán příznivý účinek kyseliny listové.

Metabolismus kyseliny listové se doplňuje s metabolismem vitamínů B12 a C, jejichž nedostatek vede k rozvoji specifické chudokrevnosti. Kyselina listová má význam především při tvorbě a vyzrávání krevních elementů, červených, ale i bílých krvinek v kostní dřeni. Při nedostatku kyseliny listové a vitamínu B12 se rozvíjí specifická anemie (chudokrevnost), která bývá dále spojována s postižením trávicího traktu a nervového systému. Lidé takto postižení uvádějí celkovou tělesnou slabost, mají sklon k depresím, jsou zvýšeně dráždiví, objevují se průjmy, nechutenství a váhový úbytek.

Vyšší dávky potřebují ženy těhotné, zejména v prvním trimestru těhotenství a při plánovaném těhotenství tři měsíce před početím, aby nedošlo k defektu nervové trubice.

 

Správné dávkování

Nedostatek kyseliny listové se kromě těhotenství může objevit při infekci, nádorovém onemocnění, alkoholismu a u seniorů, kteří se z různých důvodů stravují jednostranně a z hlediska výživy ne zcela optimálně. Mezi obecné příznaky nedostatku kyseliny listové patří unavenost, popudlivost a ztráta chuti k jídlu. Kyselina listová může hrát roli i v prevenci Alzheimerovy choroby, jak zjistili vědečtí pracovníci na univerzitě v Oxfordu. Lidé s Alzheimerovou chorobou mívají nižší hladinu kyseliny listové a vitamínu B12.

Potřeba zvýšeného množství kyseliny listové se podstatně projevuje v těhotenství a ještě více v době kojení. Rovněž užíváním různých léků se může její potřeba zvýšit. Podobně je tomu i v případě chronického nedostatku železa a při výrazně sníženém příjmu vysoce bílkovinné stravy. Řada odborných studií byla již provedena a uskutečňuje se dále na úseku podpůrného působení kyseliny listové v prevenci vrozených vývojových vad (rozštěp rtu a patra, páteře). Velká retrospektivní studie byla v tomto směru provedena u dětí narozených v letech 1996 až 2001. Nejnižší výskyt malformací byl zjištěn u žen, které přijímaly kyselinu listovou v denní dávce až 400 mikrogramů. 

Užívá-li se kyselina listová ve větším množství po delší dobu, může zastínit anemii způsobenou vitamínem B12. Je-li neléčena, může způsobit nenapravitelné poškození nervů až demenci. Kyselinu listovou je možno užívat v kteroukoli denní dobu, při jídle i na lačno. Ovšem příliš vysoká dávka kyseliny listové, tzn. dávka vyšší než 5000 µg, není prospěšná a dokonce může být i nebezpečná osobám s onkologickým onemocněním, které je vázáno na hormony, tedy například karcinom prsu a prostaty. Vysoké dávky mohou také vyvolat záchvat u epileptiků. Proto jako horní hranice se pro dospělé udává maximální hodnota 1000 µg.

Ing. Jarmila Blattná CSc.

Doc. Ing. Jaroslav Prugar DrSc.

 

Na základě směrnice 2002/46 o doplňcích stravy vydala v červnu 2006 komise EU zprávu, která se zabývá bezpečností příjmu vitamínů a minerálních látek, ze které vyplynulo, že je jen malé riziko při nadměrné konzumaci kyseliny listové. Užívání kyseliny listové se doporučuje konzultovat s lékařem.

Kyselina listová byla objevena v roce 1941 jako poslední z řady látek patřících do skupiny vitamínů a technologický postup její výroby se podařilo vypracovat už za pět let.

Prihlásiť