Obava první: záření unikající z mikrovlnné trouby
Konstrukce mikrovlnných trub zajišťuje, že záření je „uzavřeno“ uvnitř trouby. Mikrovlny se mohou vyvíjet pouze, pokud jsou dvířka trouby zavřená a trouba je zapnutá. Pronikání vln spárami u dvířek je omezené konstrukcí tak, že úroveň vyzařování je bezpečně pod hodnotami doporučenými mezinárodními standardy. Mikrovlny se však mohou dostat do okolí trouby v případě, že jsou dvířka poškozená nebo silně znečištěná nebo je-li trouba neodborně opravovaná. Je proto důležité udržovat mikrovlnku čistou a bez závad. Plochy, na které dvířka doléhají, musí být udržovány neznečištěné a vnější skříňka trouby nesmí být poškozena. Objevíte-li na mikrovlnné troubě závadu nebo dojde-li k jejímu poškození, přístroj nepoužívejte a opravu svěřte odbornému servisu.
Účinky mikrovlnné energie na lidský organismus by v každém případě mohly být nebezpečné pouze při dlouhodobé expozici velmi vysokou výkonovou úrovní, která velmi překračuje hodnoty naměřené vně mikrovlnných trub. V případě vystavení se velkému množství mikrovlnného záření by došlo k zahřátí tkání, což by mohlo vést k poškození zejména orgánů citlivých na teplo, jako je oko.
Obava druhá: mikrovlny v ohřátých potravinách
Jídlo připravené v mikrovlnné troubě se nestává „radioaktivním“ ani nijak „toxickým“, je pouze tepelně upravené působením mikrovln. V prostoru trouby ani v jídle připraveném v mikrovlnné troubě nezůstává žádná mikrovlnná energie, jakmile je trouba vypnuta. Mikrovlny se chovají podobně jako světlo – jakmile se přívod proudu do žárovky přeruší, žádné světlo kolem ní nezůstane.
Pokud je vaše mikrovlnná trouba v technicky uspokojivém stavu, není třeba se obávat ani úniku mikrovln, natož jejich zhoubného účinku při konzumaci takto ohřáté potravy.
Nicméně, existují jiná rizika, spojená s provozem těchto zařízení, na něž bychom neměli zapomínat.
Bezpečnost při zacházení se zahřátými potravinami
Popálit se je možné od jídel zahřátých v mikrovlnce stejně jako od předmětů ohřátých v troubě nebo kdekoliv jinde. Ohřívání potravin v mikrovlnce má však některé zvláštnosti…
Když se začne vařit voda v hrnci na sporáku, pára volně odchází bublinkami v kapalině. V mikrovlnce nemusí být na povrchu nádoby žádné bublinky, voda se může přehřát a náhle vzkypět. Náhlý var může být vyvolán jedinou bublinou v kapalině nebo vniknutím cizího tělesa, jako je lžíce. Jsou známy případy, kdy se lidé přehřátou vodou vážně popálili.
Jinou zvláštností mikrovlnného vaření je různý příjem tepla u různých potravin. Některé s nepropustným povrchem jsou složeny ze surovin, které se různě rychle ohřívají (například vaječný bílek a žloutek) a v důsledku teplotních rozdílů mohou explodovat. To se může stát, jestliže se například vejce nebo ořechy ohřívají ve skořápkách.
Riziko vyplývající z nerovnoměrného prohřátí
Rychlost ohřívání v mikrovlnné troubě závisí na nastavení výkonu trouby, na obsahu vody, hustotě a na množství ohřívaných potravin. Pokud je ohřívaná porce příliš velká a doba ohřevu a výkon jsou nevhodně nastaveny, může dojít k nerovnoměrnému prohřátí potravin. Ukázal to náš test, kdy i při použití automatického programu některé přístroje dokázaly zpracovat například kuře pouze na povrchu, zatímco uvnitř zůstalo zmrzlé. Zde číhá zdravotní riziko; jestliže části potravy
nejsou tepelně upraveny natolik, aby byly zničeny případné nebezpečné mikroorganismy (např. salmonela v kuřeti). Kvůli riziku nerovnoměrného zahřátí je potřeba nechat připravené jídlo ještě několik minut po vypnutí ohřevu stát, aby teplo mohlo proniknout do celého pokrmu.
Jídlo připravené v mikrovlnné troubě je stejně bezpečné a má stejnou výživovou hodnotu jako jídlo připravené v obyčejné troubě. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma způsoby vaření je, že mikrovlnná energie proniká do potraviny hlouběji a zkracuje tím dobu potřebnou k jejich prohřátí.
Podle Informačního listu Světové zdravotnické organizace – WHO, únor 2005
