Na rybách mi samozřejmě nejvíc vadí kosti a taky ploutve, ale musím uznat, že bez nich by nevypadaly tak dobře, a tak jsem se s tím poměrně snadno smířil a jen se snažím zbavit se jich už před požitím. Jde to špatně i v tom případě, kdy už ryba není živá. Nejjednodušší způsob je filetování. Musí se to umět, musíte k tomu mít ostrý nůž a alespoň zpočátku všechny prsty (později možná o nějaký přijdete.)
S trochou štěstí tedy získáte dvě hromádky – na jedné jsou dva krásné pruhy rybího masa bez jediné kosti, na druhé hlava, ploutve, ocas, kosti a další zbytky. Obě hromádky váží přibližně stejně, což vám znenadání přijde líto, jelikož před filetováním ta ryba fakt vypadala docela velká. Než vám vhrknou slzy do očí, uvědomte si, že z té druhé hromádky můžete uvařit jakž takž poživatelnou rybí polévku, což celkovou škodu znatelně sníží.
Z první hromádky si udělejte nějakou dobrotu a nikomu o tom neříkejte, protože pro dva to nejspíš bude málo… no, kdyby ten druhý byla nějaká hubená holka, co nejí ryby, tak snad ne. Ovšem můžete taky vzít injekční stříkačku a do obou těch filetů bezostyšně naprat vodu z vodovodu a nechat to rychle a hluboko zmrazit. Až je budete později o slavnostní příležitosti vytahovat z mrazáku, můžete hosty pobavit historkou, jak jste v létě chytil kapra 108 (pstruha, okouna, štiku, candáta, sumce, pangouše… míry si doplňte). Budete king.
Následky ovšem ponesete výlučně sám, bez možnosti vymluvit se na to, že jste to koupil v krámě a nevšiml jste se, že je to dovezeno z Vietnamu nebo z Argentiny nebo odkud, kde na chudinku rybu stříkali nepřetržitě vodu od chvíle, kdy ji vylovili, až do chvíle, kdy jí dali atraktivní plastovou košilku a šoupli do mrazáku. Ale nabídněte hostům víc chleba a víc vína a třeba jim voda na talíři nebude tak vadit.
Já vím, tohle neuděláte, jste rybář, jako já. Uděláte si z filetů kapří hranolky a každému dáte kousek a oni vás budou chválit a pak začnou jeden po druhém vykládat, jak v sámošce naletěli na rybí filé a na filety z mořské štiky plné vody, což se stává, pánbuví jak často, na to by musel být nějaký test. A na krásný závěr byste tomu nejrozhořčenějšímu treskožroutovi mohl s úsměvem říct: „Tak si, ty vole, místo toho kup prut a podběrák a já tě někdy vezmu na pořádný ryby!“
Zdeněk Rosenbaum
