Co je „módní obuv“?
Členění obuvi do kategorií vychází z účelovosti obuvi a s tím spojených požadavků kladených na fyzikální vlastnosti té či oné kategorie. Obuvní průmysl, ale především technické normy, ať už evropské či české, dále rozlišují mezi obuví „módní“ a „vysoce módní“.
Módní obuví se rozumí obuv navržená a vyrobená pro nošení v nenáročných podmínkách, u níž je prvořadá módnost. Její vymezení se ještě doplňuje tím, že je určena pouze pro krátkodobé nošení např. po místních komunikacích, v dopravních prostředcích nebo v místnostech.
Oproti tomu vysoce módní obuv je vymezena jako obuv navržená a vyrobená s předpokladem omezené životnosti, u které je módní vzhled nejdůležitějším parametrem. Z hlediska užitných vlastností se jedná o dva diametrálně odlišné typy obuvi. Zatímco módní obuv je určena k běžnému použití a měla by kvalitativně odpovídat minimálně základním požadavkům na společenskou obuv, od vysoce módní obuvi toho nelze mnoho očekávat. Z uvedených definic vyplývá jednoznačné omezení použitelnosti obou typů obuvi. Zjednodušeně je sousloví „módní obuv“ vysvětlováno jako upřednostnění vzhledu před funkčností, efektního provedení před životností.
Parametry, které by měla módní obuv splňovat, nejsou tak přísné ve srovnání s jinými druhy obuvi. Nevyžaduje se u ní např. odolnost proti uklouznutí, odolnost textilní podšívky proti odírání, odolnost vrchového materiálu proti opakovanému ohybu za mokra a při snížené teplotě nebo odolnost obuvi proti pronikání vody. Příslušná technická norma zároveň stanovuje, že požadavky na módní obuv se nevztahují na obuv označenou jako „vysoce módní“. Zapomeňte na to, že by módní obuv měla sloužit k pravidelnému, celodennímu nošení. O vysoce módní obuvi ani nemluvě. Pro spotřebitele je podstatné, že na začátku zařazení obuvi do té které kategorie stojí prvotní rozhodnutí výrobce o účelu, jež má obuv plnit.
Povinnosti prodejce
Zákon o ochraně spotřebitele obecně obchodníkům přikazuje označovat výrobky přímo, viditelně a srozumitelně. Prodávajícím jsou uloženy v této souvislosti dvě hlavní povinnosti, a to povinnost obuv označit a spotřebitele o druhu a vlastnostech obuvi informovat. Označení druhu by mělo být vyznačeno čitelně a trvale alespoň na jednom půlpáru obuvi. Současně se musí spotřebiteli dostat v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele přímo v místě prodeje informace o účelu obuvi, možnostech použití, o jejich specifických vlastnostech a o způsobu její údržby.
Možnosti obrany
Rozpor s kupní smlouvou - je na místě uplatnit rozpor s kupní smlouvou, pokud se vám prodejce opomněl zmínit, že jde o obuv s nálepkou „módní“ či dokonce „vysoce módní“. Právo na vrácení kupní ceny se v tomto případě opírá o výše zmíněnou povinnost nejpozději před uzavřením smlouvy upozornit spotřebitele na omezení užitných vlastností zvolených bot, které není na první pohled zřejmé nebo s ohledem na typ bot obvyklé.
Výměna - někdy je možné se s prodejcem dohodnout na výměně nechtěných módních botek za úplně jiné ze sortimentu prodejce. Někteří obchodníci se k možnosti výměny zpravidla nenošených bot zavazují sami, a to na vývěsce v prodejních prostorách nebo častěji na účtence. Nezapomínejte, že lhůta, v níž tak můžete učinit je odvislá na vůli prodejce a je třeba se jí řídit, někde týden, někde až měsíc. Vždy však platí pravidlo, čím dříve tím lépe.
Reklamace vad - vyskytne-li se na módní obuvi vada v průběhu dvouleté zákonné záruky, nejde-li o prvních šest měsíců, podejte k prodejci reklamaci. Jestliže jste boty nosili v souladu s pravidly pro jejich používání, sdělte to prodejci již při sepisování reklamačního protokolu. Po případném zamítnutí vyhledejte znalce a podložte své tvrzení o vadě vyjádřením odborníka. U vysoce módní obuvi je situace složitější, neboť efektní vzhled je upřednostněn před ostatními parametry a nelze tedy na tento druh obuvi aplikovat požadavky na jakost obvyklou. Proto se lze také u této obuvi jen stěží domáhat změny rozhodnutí prodávajícího v reklamačním řízení prostřednictvím znaleckého posouzení.
Neplatnost - pakliže bota nenese označení módní obuv v souladu s účelem udaným výrobcem, jsou tyto podmínky pro rozpor se zákonem neplatné. Bude-li se prodejce na ně v zamítnuté reklamaci odvolávat, namítněte jejich neplatnost a trvejte na řádném vyřízení reklamace. Někdy však trvání na svém vede jen k nekonečnému dohadování s prodejcem, které může rozseknout jen znalecký posudek nezávislého odborníka a potažmo verdikt soudu, pokud bude obchodník nadále závěry posudku vyplývající ve váš prospěch ignorovat.
Kontrola - chybné označování výrobků, které ve svém důsledku může kupující klamat, jakož i nesprávné informování o právech a podmínkách reklamace, by mělo jistě zajímat i kontrolní orgán, tj. Českou obchodní inspekci. Proto se na ni neváhejte se svými podněty obracet.
Jak starostem předejít?
Sami se u prodejce informujte před nákupem nových bot, zda se nejedná o obuv módní a zda a jak je omezeno jejich použití. Pokud možno ještě před samotnou koupí si vyžádejte a prostudujte tištěný návod k použití a péči o boty této kategorie. Slovní ujištění prodejce je sice fajn, ale přednost má to, co je černé na bílém napsané v návodu, který vám následně obchodník, ať chcete nebo nechcete, vloží do krabice od nových bot. Pokud se rozhodnete nakonec módní obuv koupit, řiďte se pokyny k údržbě a nošení doporučenými v návodu či záručním listu. Ihned při výskytu vady obuv reklamujte a současně upozorněte prodejce, že jste ji nosili a ošetřovali přesně v souladu s jeho pokyny.
V případě jakýchkoliv pochybností o správnosti postupu můžete volat s dotazem na poradenskoou linku dTestu 299 149 009. Poskytnuté právní rady jsou bezplatné, platíte pouze běžné hovorné.
