Ze světa vitamínů a minerálií: Hořčík

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 4/2012

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny

20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.

V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.

 

Nejvyšší koncentrace hořčíku je v celých semenech, jako jsou např. ořechy (zejména vlašské), mák a obilná zrna. Při vymílání obilí, zvláště při výrobě bílé mouky, se ztrácí přibližně 80 % hořčíku, protože se odstraní klíčky a obalové vrstvy zrna, kde je nejvíce mikroelementů uloženo. Vysoký obsah hořčíku má čaj, káva a hořká čokoláda. Dalším dobrým zdrojem hořčíku jsou luštěniny a zelenina, kde je v chlorofylu hořčík vázán. Ryby, maso a mléko jsou relativně chudší zdroje. Lze tedy říci, že strava bohatá na zeleninu, luštěniny a celozrnné obilné produkty přináší dostatek hořčíku, zatímco strava bohatá na velké množství průmyslově opracovaných, rafinovaných potravin obsahuje jen jeho menší množství.

 

Hořčík

Hořčík (magnesium, Mg) patří mezi majoritní prvky (nazývané také mikroelementy) a je prvkem esenciálním, tedy nezbytným. Hraje důležitou roli při všech biosyntetických a fyziologických procesech v organismu, účastní se stabilizace makromolekul DNA a aktivuje více než 300 enzymů.

Je nezbytný pro činnost srdce a oběhový systém, pro nervové a svalové impulzy a také pro tvorbu kostí. Společně s vápníkem hořčík ovlivňuje prostupnost biologických membrán a dráždivost buněk.

Hořčík dokáže podporovat správný tok krve v krevním řečišti a uvolňovat stažené svaly. Tím je možno předcházet bolestem hlavy nebo je alespoň zmírňovat. Některé studie to dokládají se zdůvodněním, že bolesti hlavy a migrény mohou být působeny právě nedostatkem hořčíku v organismu.

Přibližně 40 % z 20 až 28 g hořčíku obsaženého v organismu se nachází ve svalech a měkkých tkáních, asi 1 % v tělních tekutinách, např. v séru, a zbytek je uložen v kostře. Přijatý hořčík se v organismu vstřebává v rozmezí 30 až 60 %. Část hořčíku se vylučuje močí i stolicí. Přítomnost fytátů, vlákniny a nasycených tuků, ale také vysoký příjem vápníku, fosforu a bílkovin snižuje jeho vstřebávání někdy až k minimálním hodnotám.

Změny klimatu (kyselé deště, vyšší vyplavování hořčíku z půdy), zvýšení intenzity zemědělské produkce jsou některé z mnoha příčin, které vedly a vedou ke snížení množství hořčíku přijatého potravou. Své sehrávají i změny stravovacích návyků, kdy nevhodné složení stravy omezuje jeho vstřebávání ve střevě. Nedostatek hořčíku, zvláště při současném nadbytku vápníku, způsobuje útlum nervové činnosti.

V poslední době se ukazuje, že naše populace nemá dostatečné množství hořčíku v organismu. Nedo-statky hořčíku byly prokázány u těhotných, které trpěly migrénami a vysokým krevním tlakem; byly zaznamenány i vztahy mezi nedostatečným příjmem hořčíku a nízkou porodní váhou dítěte. U starších osob dochází při nedostatku hořčíku ke křečím ve svalech, třesavkám, nekoordinovaným pohybům, škubáním apod. Pacienti se srdečním onemocněním jsou často také na hořčík deficitní. Je to patrně způsobeno tím, že užívají diuretika pro snížení krevního tlaku, což je spojeno s vyšším vylučováním hořčíku.

Při nedostatku hořčíku se důrazně doporučuje trvalá změna stravovacích návyků a pro překlenutí stávajícího deficitu užívat po dohodě s lékařem odpovídající doplňky stravy či vhodné minerální vody bohaté na hořčík. Farmaceutické preparáty s hořčíkem je lépe přijímat po jídle, aby se předešlo trávicím potížím v důsledku snížení kyselosti žaludečních šťáv; kdo naopak trpí překyselováním žaludku, má brát tablety s hořčíkem na lačno, tedy před jídlem.

 

Ing. Jarmila Blattná, CSc.
Doc. Ing. Jaroslav Prugar, DrSc.

 


Prihlásiť