Neříkám to jen tak zničehonic. Já si to ověřoval. Zašel jsem do jedné restaurace, proslulé svými rybími specialitami, a zeptal se šéfkuchaře zpříma a bez obalu:
„Pane Bulas, mají ryby prsty?“
„To víš, že jo, ty vole. A prasata křídla!“ odpověděl mi zpříma a bez obalu pan Bulas. Pak mě praštil okounem a vyhodil z kuchyně. Oknem.
Prostudoval jsem odbornou literaturu. Nic. Pouze v jedné publikaci od nějakého Greenpeace jsem se dozvěděl, že některé ryby, co bydlí v řece kousek pod chemičkou, časem mění pohlaví. Dobrý – jenomže pohlaví se neobaluje a neprodává. Prsty jo.
Pro jistotu jsem si ještě koupil rybářský lístek a povolenku za tři tisíce a v průběhu šesti let nachytal v českých vodách čtyři různé druhy ryb a jednu žábu. Ryby žádné prsty neměly. Žába jo.
Jenomže žabí prsty v sortimentu potravinářského zboží na našem trhu chybějí. Žáby tam dodávají maximálně stehýnka. Ty ryby taky nemají. To by se z toho fakt jeden zbláznil.
No dobrá, nejsem tak hloupej, jak vypadám. To, co se prodává, asi nebudou opravdové rybí prsty, jen se to tak jmenuje. V tom případě by se to ovšem mohlo klidně jmenovat obalovaná rybí stehna. Vrtěl bych sice nad tím hlavou stejně jako na těmi prsty, ale stehna přece jen zákazníka přitáhnou víc.
Ani se ty rybí tyčinky nějak zvlášť prstům nepodobají. Nemají například nehty. Nebo kloubečky. Ryby s takovýmihle prsty by jen těžko něco uchopovaly, šťouraly se v nose nebo jezdily na kole. Fakt hodně těžko.
Z těchto a dalších důvodů jsem k tomuto výrobku nikdy nepocítil zvláštní důvěru. Ochutnal jsem ho, samozřejmě… Že bych se po něm utloukl, to ne, ovšem špatně se mi po něm taky neudělalo. Ani když jsem si představil, že okusuju něčí prsty. Výsledek odborných testů mě uklidnil alespoň v tom směru, že v některých je dokonce opravdové rybí maso.
Ke kauze obalovaných rybích prstů tedy na závěr: Kupte si to! Je to levné, rychlé a hezky to vypadá. Na obalu.
Zdeněk Rosenbaum
