Váš příběh – Křivda a bezmoc

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Přečtěte si další spotřebitelský příběh, který zažila jedna ze čtenářek při koupi a následné reklamaci kabátku. Neváhejte ani vy ostatní a posílejte nám své příběhy na adresu pribeh@dtest.cz.

Vloni v září jsme jeli s manželem do Třeboně. Navštívili jsme i jeden rozkošný obchůdek. Vyhlédla jsem si  kalhotový kostým.  Jelikož ale kabátek v mé velikosti neměli, tak mi jej pan majitel nechal zhotovit a těsně před odjezdem jsem si ho vyzvedla. V obchodě jsem si ho rychle hodila na sebe, nezapínala jsem ho a zaplatila jsem. Podotýkám, že pan prodavač byl velice příjemný, ochotný a milý.

Jenže když jsem přijela domů, cítila jsem z igelitky, ve které kabátek spočíval, nesnesitelný zápach jakési chemikálie. Takže jsem kabátek v ruce přemáchla ve vlažné vodě a poté v aviváži, aby se navoněl. Při žehlení jsem zjistila nedostatky.  Kovové knoflíky byly připevněny cik-cak a u krku dokonce o 5 cm vedle. Jeden přední díl byl delší o 1,5 cm než druhý a řemeslné zpracování bylo celkově odfláknuté.

Věděla jsem, že do Třeboně pojedeme v říjnu znovu, takže jsem milý kabátek vzala s sebou a donesla do rozkošného obchůdku k reklamaci. Pan prodavač byl sice stále příjemný,  ale snažil se mne přesvědčit, že ty knoflíky jsou takhle přidělané schválně a chtěl mi to dokázat u stejného kabátku, který tak byl vystaven. A ouha! Tam byly knoflíky v jedné řadě, jako když střihne. Takže se zarazil a uznal, že se někde stala chyba. Na delší přední díl už se nesnažil tvrdit, že je to schválně a konstatoval, že je to zmetek. Ač nerad, vyplnil se mnou zápis. Nejdříve mi nabízel, ať si v té ceně vyberu jiné zboží, ale když jsem odmítla, tak řekl, že se poradí se spolumajitelem a že se mám za dva dny dostavit.

Dostavila jsem se, ale on prý spolumajitele nesehnal, takže jsme se domluvili,  že mi do týdne pošle peníze na mou adresu.
A tady všechno začalo. Dala jsem mu lhůtu 30 dnů, kterou má ze zákona a když peníze ani v této lhůtě nedorazily, začala jsem se dotazovat po příčině. Nejprve tvrdil, že peníze poslal, ale pošta je ztratila, takže musí on počkat 30 dnů na vyřízení své reklamace u pošty a poté, až mu je pošta vrátí, pošle je mně. No, dobrá, řekla jsem, že počkám. Po dalším měsíci se opět nic nedělo, takže jsem ho požádala, ať peníze neprodleně pošle, což on v telefonu svatosvatě přislíbil, že je určitě posílá hned ten den – bylo 13. prosince. Čekala jsem do Tří králů a zase nic. Volala jsem mu a dozvěděla jsem se, že mu na Štědrý den zemřela matka a měl problémy s pohřbem, ale že určitě peníze posílá. Po dalších 14 dnech čekání jsem opět zavolala a dozvěděla jsem se, že peníze nemohl poslat, protože se mu psychicky zhroutila dcera, ale že teď už určitě jde na poštu a hned je pošle. Koncem ledna jsem opět nevydržela a zavolala, kde že ty peníze jsou. On se strašně omlouval, že musel jet do Rakouska a neměl čas, ale teď už určitě, na to se můžu spolehnout – je posílá.

To už jsem si připadala opravdu hloupě a nabyla jsem dojmu, že je to podvodník a náramně se baví, jak mu všechno baštím. Další jeho výmluva byla, že si spletl adresu a místo do Buštěhradu, poslal peníze do Velehradu. A opět jsem na něj marně čekala 14 dní. Poté sám zavolal, že mnou požadovaný doklad posílá a jestli peníze nedorazí,  tak mi je přiveze osobně do práce. Nepřivezl.
Nakonec jsem se přece jenom obrátil o pomoc k právníkovi, který vypracoval žalobu k soudu, ale dopadlo to opět špatně, neboť firma Michaela Solničková se sídlem v Hodoníně, pod jejímž IČ pan Lepier podniká, zřejmě neexistuje. Žaloba se vrátila zpšt a onen milý prodavač z Třeboně dělá „mrtvého brouka“. Dlužná částka se vyšplhala díly dalším nákladům na 9710 Kč, přičemž kabátek stál 1200 korun.

Teď už mi jde víc o princip než o ty peníze. Takovým nepoctivcům se nesmí ustupovat, jinak si budou dovolovat stále víc a chudák zákazník – tomu zbudou jen oči pro pláč, pocit křivdy a bezmoci.

Prihlásiť