Výrobci jogurtů v posledních letech obohacují své produkty o probiotika, tedy mikroorganismy, které osidlují střeva a mění v nich složení mikroflóry. Snaží se přitom spotřebiteli vnutit názor, že jedině takto obohacený jogurt mu zlepší zdraví a imunitu. Podle úřadu EFSA se ale deklarované účinky probiotik nepodařilo dosud žádnému výrobci prokázat. Probiotika sice úřad nezakázal, ale chce zabránit klamavé reklamě s nimi spojené.
Výživová a zdravotní tvrzení používaná potravináři byla až do roku 2006 zcela liberální. Následně ale Evropská komise vydala nařízení, podle kterého je nutné tvrzení vědecky doložit nebo je neužívat. Do roku 2008 přišlo úřadu EFSA přes 44 tisíc žádostí o schválení a naprostou většinu z nich zamítla. V zamítnutých žádostech se objevily mimo jiné i proklamace o přirozené obraně organizmu, regulaci zažívání či posílení imunity, které byly připisovány některým typům probiotických bakterií vyskytujícím se v jogurtech.
Jak vyplynulo z průzkumu časopisu dTest, i přes uvedené zamítnutí však tato tvrzení výrobci umísťují na kysaných mléčných výrobcích na českém trhu. Posílení imunity organismu slibuje například Bobík PROBIO kultura, rovnováhu zažívání zase jogurt Acidofilo, Meggle SR, příznivé složení střevní mikroflóry po konzumaci probiotických kultur pak Selský jogurt, pražené cereálie, s probiotickou kulturou BIFI, Hollandia, ČR.
Podle Ministerstva zemědělství ČR lze od 19. ledna 2010 používat na výrobcích pouze schválená tvrzení. Na základě výkladu jiných platí uvedené dokonce již od ledna 2008, kdy skončilo podávání žádostí o schválení výživových tvrzení. Pokud by ale potravinářská inspekce využila svého práva a začala tvrzení firem kontrolovat, mělo by to na potravinářský průmysl zcela zásadní dopad.
Další informace k dané problematice lze najít na http://www.dtest.cz/clanek-1709/co-se-skryva-v-jogurtech?types=3
