Jak nespadnout do pasti - předváděcí akce

Obsah aprílového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah aprílového dTestu

Sdílejte

Publikované v časopise 4/2011

Každý, kdo dokáže dodržovat následující zásady chování, má velkou šanci, že nerozmnoží řady seniorů (a nejenom jich) poškozených nekalými obchodními praktikami.



NEMÁM ZÁJEM. Jediným opravdu účinným způsobem prevence je na podobné nabídky nereagovat, zvací letáčky ihned házet do koše a na osobní, telefonické či mailové nabídky odpovídat slušným, leč kategorickým „Nemám zájem“.

Zvláště v případě předváděcích akcí je třeba si uvědomit, že dárky za účast, pronájem sálu, dopravu a další náklady spojené s jejím pořádáním, musí někdo zaplatit. A tím, kdo je platí, je vždycky kupující. Nejen proto jsou také výrobky nabízené na předváděcích akcích mnohonásobně dražší než stejné či obdobné v klasických či internetových obchodech.

BRZDA. Jestliže se ale přece jen z jakéhokoliv důvodu rozhodnete podobné akce zúčastnit, pak doporučujeme požádat o doprovod někoho z přátel či příbuzných, kteří vás dokážou nejen zavčasu „přibrzdit“, ale mohou vám také následně dosvědčit způsob jednání a postupy prodávajících v případě, že vznikne podezření z používání nekalých obchodních praktik. K těm patří nejčastěji různé „výhry zboží v řádech desetitisíců korun“, které jsou ovšem podmíněny zakoupením některého z nabízených výrobků.

ČTĚTE. Pokud vás přes všechna varování prodávající přesvědčí k uzavření smlouvy, přečtěte si před podpisem, co podepisujete.

Co nedokážete přečíst, nepodepisujte!

Nedá vám prodávající dostatek času na přečtení, nepodepisujte!

V žádném případě pak nepodepisujte formuláře, které nejsou vůbec vyplněné, nebo jsou vyplněné jen zčásti!

Spoléhat se pouze na informace sdělené přímo prodávajícím se již vymstilo mnoha spotřebitelům, zvláště v případech, kdy je prodávající oddělí od ostatních účastníků prodejní akce a tak přijdou o možnost jejich svědectví.

LIST PO LISTU. Při podepisování dokladů souvisejících s uzavíranou smlouvou trvejte vždy na samostatném předkládání každého podepisovaného listu. Jen tak můžete zabránit časté praxi, kdy mezi na sebe naskládanými papíry podepisujete vedle kupní smlouvy ještě například nevýhodnou úvěrovou smlouvu či nepravdivé potvrzení, že jste si prodávajícího pozvali za účelem objednávky. Vždyť stejným způsobem byste nevědomky mohli podepsat dokonce směnku či smlouvu na vaši nemovitost.

POZOR NA POZVÁNÍ. Uvidíte-li na jakémkoliv podepisovaném dokladu větu v tom smyslu, že jste si prodávajícího „pozvali“, tento doklad nepodepisujte, dokud prodávající uvedenou větu na originálu i všech kopiích nevyškrtne. Jinak se s velkou pravděpodobností zbavujete možnosti odstoupit od smlouvy bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce v zákonem stanovené 14denní lhůtě.

ČAS. Od spotřebitelské smlouvy uzavřené prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku (např. prostřednictvím internetu, teleshoppingu, zásilkových katalogů apod.) nebo mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele (předváděcí akce, podomní či pochůzkový prodej) lze odstoupit v případě, že jste si výslovně nesjednali návštěvu dodavatele za účelem objednávky, bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce v zákonem stanovené 14denní lhůtě.

Odstoupení musí být vždy písemné a musí být prodávajícímu doručeno před uplynutím uvedené lhůty, proto je třeba řešit odstoupení od smlouvy co nejrychleji. Následně je nezbytné odeslat prodávajícímu i předané zboží – a to veškeré zboží uvedené na kupní smlouvě, včetně zboží deklarovaného zdarma jako dárky či výhry. To platí i pro tzv. „klientské karty“.

ÚVĚR. V případě, že na úhradu zakoupeného zboží byla uzavřena rovněž úvěrová smlouva, je nezbytné informovat o odstoupení od kupní smlouvy v zákonem stanovené 14denní lhůtě rovněž poskytovatele tohoto spotřebitelského úvěru. Veškerou korespondenci související s odstoupením od smlouvy je vhodné řešit doporučeným dopisem s dodejkou.

 

Ani bezproblémové odstoupení od smlouvy není pro spotřebitele zcela zdarma. Jeho povinností je totiž zboží řádně připravit pro bezproblémovou přepravu zpět prodávajícímu, odeslat – a veškeré s tím spojené náklady také v plném rozsahu uhradit, což nebývá zrovna levná záležitost. Navíc nejsou ojedinělé případy, kdy prodávající sice odstoupení od smlouvy akceptuje, zaplacenou částku však v zákonem stanovené 30denní lhůtě nevrátí a končí v insolvenci. Spotřebitel v takových případech většinou přichází jak o peníze, tak o zboží.

 

Zdeněk Krul

 

Co se stalo jiným, může se stát i vám

Paní Anežka není nejmladší a má značné zdravotní problémy. Když se dozvěděla o zdravotní přednášce pořádané v salonku blízké restaurace, neváhala s návštěvou ani okamžik. Varováním pro ni nebyla ani skutečnost, že se ze zdravotní přednášky vyklubala prodejní akce, a není tedy divu, že nakonec odcházela s masážním přístrojem, biolampou, povlečením a dalšími drobnostmi za 35 000 Kč, na jejichž úhradu současně uzavřela úvěrovou smlouvu. Jen stěží si lze představit její šok, když se od ošetřujících lékařů dozvěděla, že použití obou zdravotnických přístrojů, které ji měly dle slibu prodávajícího zásadním způsobem ulevit a pomoci při jejích zdravotních potížích, je pro ni vzhledem k jejím chorobám nevhodné. Protože mezitím uplynula zákonem stanovená 14denní lhůta k vrácení zboží bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce, padá dnes u paní Anežky doma prach na nevybalené a za původní cenu neprodejné zdravotnické přístroje, neboť prodávající odmítl odstoupení od smlouvy na základě vyjádření lékařů akceptovat. Paní Anežka bude ráda, když dokáže ze svých skromných příjmů splatit úvěrovou smlouvu. Aby si mohla dovolit financovat nákladný soudní spor s nejistým výsledkem, u ní nepřipadá v úvahu.

 

Pan Jaroslav již překročil pětasedmdesátku, nohy mu ale stále slouží, proto si rád zajde popovídat za kamarády. Jeden z nich ho přemluvil, aby se společně zašli podívat na předváděcí akci konanou v blízkém kulturním domě. Pan Jaroslav sice neměl v úmyslu cokoliv na této akci kupovat, když se však dozvěděl, že vyhrál zboží za 110 000 Kč, nechal se lehce zástupci prodávajícího přesvědčit, že podmínky předání výhry je třeba projednat v klidu mimo ostatní účastníky akce. Je pravdou, že se poněkud zarazil, když na formuláři nazvaném Kupní smlouva, na kterém měl převzetí výhry potvrdit, uviděl částku 35 000 Kč, akceptoval ovšem vysvětlení, že z tak vysoké hodnoty výhry je třeba zaplatit darovací daň. Poté, co mu zástupci prodávajícího dovezli zboží až před dům, bez dalšího čtení podepsal veškeré předložené doklady a zboží odnesl do bytu. Až zde teprve zjistil, že vedle kupní smlouvy podepsal rovněž smlouvu úvěrovou a formulář „Objednávka návštěvy dodavatele za účelem objednávky zboží“, kterým se vzdává práva na odstoupení od smlouvy v zákonem stanovené 14denní lhůtě. I když se pak pan Jaroslav pokusil důsledky svého chvilkového poblouznění napravit, nejsou jeho šance příliš nadějné.

 

Když paní Zdeňka obdržela do schránky letáček, ve kterém zval SENIOR CLUB do salonku místního hotelu na „Velkou podzimní SUPER reklamní show“ se spoustou dárků pro dámy i pro pány, doplněných rovněž samostatnými dárky pro manželské páry a bonusem pro každého, kdo má v tomto měsíci svátek, narozeniny či výročí svatby, rozhodla se s manželem, že návštěvou této akce uzavřou oslavy kulatého výročí své svatby. Oslava se ovšem poněkud nepovedla, neboť místo spousty zajímavých dárků za účast, vyobrazených na pozvánce, si domů dovezli jen parní čistič za 29 990 Kč, ke kterému obdrželi zdarma sadu nerezového nádobí, dvě klientské karty a tři láhve vína. Aby si alespoň trochu spravili náladu, víno ještě večer s přáteli otevřeli, protože dle zvacího letáčku se mělo jednat o dárek za účast – a zbytek zboží hned druhý den vrátili v rámci odstoupení od smlouvy v zákonem stanovené 14denní lhůtě. Jejich odstoupení od smlouvy ovšem prodávající odmítl akceptovat, neboť mu nevrátili vše, co v rámci kupní smlouvy obdrželi. Oslava výročí svatby tak bude pro paní Zdeňku i jejího manžela až do smrti v první řadě spojena s pocitem křivdy a bezmoci vůči vychytralosti některých podnikavců.

 

Paní Jiřině je 80 let a dosud se úspěšně vyhýbala všem nástrahám předváděcích akcí i podomního prodeje. Když ale dostala pozvánku na autobusový zájezd za velmi příznivou cenu, rozhodla se porušit své zásady a na výlet se vypravila. Místo návštěvy pamětihodností skončila na několik hodin v nevytopeném sále restaurace. Jak potom vyprávěla, když se na ni obchodní zástupci soustředili, pocit zimy a osamocení ji přiměl ukončit své trápení, proto za příslib okamžitého odvozu domů podepsala bez čtení kupní smlouvu na zboží v celkové hodnotě 19 990 Kč, která jí byla předložena. Namístě zaplatila zálohu 1000 korun s tím, že doma doplatí další zálohu a zbytek uhradí v co nejkratší době. Domů ji dva obchodní zástupci prodávajícího odvezli svým vozidlem, tam jí jeden předal zboží a převzal další zálohu ve výši 5000 Kč, což poznačil do smlouvy. Po chvíli se ovšem vrátil jeho kolega s tím, že zálohu je třeba ještě navýšit, proto mu paní Jiřina předala další 4000 Kč. Aniž jí bylo převzetí těchto peněz potvrzeno, oba zástupci prodávajícího nastoupili do vozidla a odjeli. Až poté paní Jiřina zjistila, že neobdržela všechno zboží uvedené na kupní smlouvě. Definitivním šokem pak bylo po třech dnech doručení kopie úvěrové smlouvy na částku 14 000 Kč, jejíž splácení ji bude v konečném součtu stát více než 20 000 Kč. Paní Jiřina se sice pokusila od smlouvy v zákonem stanovené 14denní lhůtě odstoupit, jelikož ale nemůže vrátit veškeré na smlouvě uvedené zboží a navíc nemá ani potvrzení o předání oněch 4000 korun, jsou její naděje na úspěch jen velmi malé.

 

Pan František žije na vesnici sám se svou pětaosmdesátiletou matkou, která trpí bércovými vředy. Maminka se sice dokáže s obtížemi pohybovat po rodinném domku, jinak je ale plně odkázána na jeho pomoc. Proto ho velmi udivilo, když jednoho dne po návratu z práce našel v kuchyni krabici s biolampou. Od maminky se pak dozvěděl, že u nich zazvonil nějaký pán, který tvrdil, že jí dokáže pomoci s její chorobou. Když jí ukázal obrázky lidí, jejichž nemoc skončila amputací a tvrdil, že přístroj dokáže podobným důsledkům předejít, rozhodla se ho i přes jeho velmi vysokou cenu koupit a podepsala jak kupní smlouvu, tak smlouvu o spotřebitelském úvěru. Pan František se sice pokusil jménem maminky od obou smluv odstoupit v zákonem stanovené 14denní lhůtě, prodávající ovšem odmítl odstoupení akceptovat s poukazem na to, že na formuláři kupní smlouvy bylo zaškrtnuto okýnko, dle kterého si jeho maminka sjednala návštěvu obchodního zástupce za účelem uzavření objednávky. Protože bylo panu Františkovi jasné, jak by asi před soudem dopadla konfrontace obchodního zástupce prodávajícího s maminkou, snížil alespoň dlužnou částku jednorázovým uhrazením celé hodnoty úvěrové společnosti. Pocit, že lidské hyeny nejsou jen mezi „kriminálníky“, však v něm zůstane již natrvalo.

 

V poslední době se stále více lidem stává, že u jejich dveří zazvoní někdo, kdo jim nabízí dodávky levnějších energií. Většina občanů v produktivním věku si dokáže nabídky vyhodnotit, poněkud složitější to bývá ovšem u seniorů. Tak se také stalo, že téměř sedmdesátiletá paní Marta uzavřela s obchodními zástupci jednoho dodavatele energií dle jejich vyjádření velmi výhodnou smlouvu na dodávku elektřiny, o čemž ovšem zapomněla informovat manžela. Až po uplynutí zákonem stanovené 14denní lhůty k odstoupení od uzavřené smlouvy bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce se dozvěděla, že vzhledem ke smluvním podmínkám nového dodavatele není uzavřená smlouva zdaleka tak výhodná, jak slibovali obchodní zástupci. Náprava ovšem již bude mnohem složitější, než kdyby si Obchodní podmínky nového dodavatele prostudovala s manželem ihned po uzavření smlouvy.

 

Panu Josefovi je již hodně přes 80 let a tak mu slouží telefon hlavně ke komunikaci s dětmi a vnoučaty. Proto ho poněkud zarazilo, když se jednoho dne ozval ve sluchátku příjemný ženský hlas. Ještě víc ale zůstal překvapený v okamžiku, kdy mu onen ženský hlas sděloval, že byl jako dlouholetý uživatel pevné telefonní linky vylosován a získává výhru ve výši 50 000 Kč. Stačí jen zavolat na číslo, které mu nadiktuje, a dohodnout podmínky. Když si pan Josef v hlavě promítl, co všechno bude moci za vyhrané peníze pořídit dětem i vnoučatům, nelenil a jal se vytáčet nadiktované číslo. Další detaily není třeba podrobně popisovat, podstatné je pouze to, že po několika desítkách minut různých otázek, přepojování a omluv byl hovor ukončen suchým konstatováním, že o dalším postupu bude informován později. Onen příjemný ženský hlas se již více neozval a rovněž slíbenou výhru pan Josef nikdy neobdržel. Jak drahá může být lidská naivita pochopil až v okamžiku, kdy přišlo vyúčtování telefonních hovorů. Místo aby on finančně přilepšil dětem a vnoučatům, musely ony finančně vypomoci jemu, protože na splacení vyúčtované částky za telefonní hovor související s „výhrou“ by jeho důchod v žádném případě nestačil.

 

 

Co jsou nekalé obchodní praktiky

Nekalé obchodní praktiky se nejčastěji rozlišují na klamavé obchodní praktiky a agresivní obchodní praktiky.

Zjednodušeně se dá říci, že za klamavou obchodní praktiku je třeba považovat takové jednání prodávajícího při nabízení nebo prodeji výrobků a služeb, jehož prostřednictvím chce ovlivnit rozhodování spotřebitele o uzavření smlouvy uváděním nepravdivých, nesrozumitelných či zavádějících údajů, případně zamlčováním některých důležitých informací, ať již se jedná o informace k nabízenému výrobku nebo službě, nebo o informace požadované pro uzavření smlouvy nebo uplatnění práv z ní podle zvláštních právních předpisů. Sem patří například zavádějící informace o možnosti odstoupit od spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce v zákonem stanovené 14denní lhůtě.

Agresivní obchodní praktikou je pak nejen nepřiměřený nátlak prodávajícího na uzavření smlouvy spotřebitelem, doprovázený často výhružným či urážlivým jednáním ze strany jeho obchodních zástupců, ale i vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele (například zneužití informací o jeho zdravotním stavu), či kladení nepřiměřených překážek pro uplatnění práv spotřebitele, popř. hrozba protiprávním jednáním (sem patří například výhrůžky, že pokud bude spotřebitel vyjadřovat svůj negativní názor na podávané informace či nabízené zboží, bude si muset zajistit z místa konání předváděcí akce návrat domů jiným způsobem na vlastní náklady).

V souvislosti s možností dozorových orgánů prokazovat nekalé obchodní praktiky je ovšem třeba mít na paměti, že zvláště v případě agresivních obchodních praktik musí být jednání obchodních zástupců prodávajícího ověřitelné svědectvími více účastníků prodejní akce. Bez této možnosti nelze pravomoci dozorových orgánů v potírání nekalých obchodních praktik reálně využít.

 

Nekalé obchodní praktiky jsou definovány v § 4 až 5a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, a v přílohách č. 1 a 2 tohoto zákona. Senioři, kteří mají přístup k internetu a zajímají se o uvedenou problematiku, mohou platné znění nejen zákona o ochraně spotřebitele najít na stránce:
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/_s.155/699/place

Prihlásiť